Cyanotoxin

Cyanotoxiny jsou toxiny produkované sinicemi. Mohou působit problémy zejména při přemnožení sinic („vodní květ“).

Role cyanotoxinů

(c) Christian Fischer, CC BY-SA 3.0

Existuje více možných vysvětlení, proč sinice tyto toxiny produkují. Jedna skupina názorů jim přisuzuje strukturní či metabolickou funkci, tzn. že představují zásobní látky, podílejí se na chelataci železa, a podobně. Také však mohou představovat signální molekuly ke komunikaci. Podle další hypotézy slouží cyanotoxiny přímo za účelem potlačení růstu konkurenčních fotoautotrofních organismů. Je totiž známo, že v období rozvoje vodního květu dochází k výrazné dominanci sinic nad vyššími rostlinami a řasami, jako jsou skrytěnky, rozsivky či zelené řasy. Takový efekt by pak mohl být označován jako alelopatie.^[2]

Cyanotoxiny opravdu mnohdy účinkují jako alelopatické látky. Konkrétním příkladem jsou cyanobakteriny či nostocyklamid. Z cyanotoxinů nebezpečných pro člověka mají alelopatické účinky pravděpodobně mikrocystiny. Ty jsou přijímány do těl vodních vyšších rostlin a mají pro ně široké spektrum negativních účinků, počínaje inhibicí růstu a fotosyntézy a konče nárůstem koncentrace kyslíkových radikálů v rostlinném těle.^[2]

Otravy

Z historické literatury je známa především řada případů otrav dobytka a lovné zvěře, například sinicemi Aphanizomenon flos-aquae, Anabaena flos-aquae a Microcystis aeruginosa. V Evropě působí největší starosti především sinice z rodů Microcystis a Planktothrix. Udává se, že případů otrav zvěře v přírodě přibývá. Byla dokonce zaznamenána i lidská úmrtí přičítaná cyanotoxinům.^[1]

Zajímavá je teorie o vymření několika velkých savců v pleistocénu, které bývá na základě chemických rozborů fosílií přičítáno rovněž cyanotoxinům.^[1]

Klasifikace cyanotoxinů

Podle chemické struktury

Z chemického hlediska se rozlišují cyanotoxiny na bázi alkaloidů, cyklické a lineární peptidy a lipopolysacharidy.^[1]

Podle biologické aktivity

Podle biologické aktivity je možné cyanotoxiny dělit na:^[1]

• hepatotoxiny (toxické pro činnost jater),
• neurotoxiny (toxický účinek na nervový systém),
• imunotoxiny (negativně ovlivňují imunitní systém),
• imunomodulanty (alergenní vliv, podnícení závažnějších autoimunitních chorob, a podobně),
• mutageny a genotoxiny (způsobují mutace DNA, často schopné vyvolat rakovinu),
• embryotoxiny (toxické pro embryo),
• cytotoxiny (toxické pro buňky bakterií, řas či např. lidské buňky)

Známé cyanotoxiny

• 
  Anatoxin-a(S)
• 
  Aplysiatoxin
• 
  Cylindrospermopsin
• 
  Mikrocystin LR
• 
  Nodularin R
• 
  Saxitoxin
• 

  (c) V8rik at the English Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Gymnocin A
• 
  Kyselina domoová

Odkazy

Reference

Literatura

• BABICA, Pavel; MARŠÁLEK, Blahoslav, Bláha, L.,Drábková,M. Toxiny sinic - zbraň proti konkurenci?. Živa. 2004, čís. 4. 
• MARŠÁLEK, Blahoslav. Sinice jako producenti biologicky aktivních látek. Živa. 2002, čís. 5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyanotoxin na Wikimedia Commons