Cynewulf
Cynewulf | |
---|---|
Ruthwellský kříž s runovým nápisem obsahujícím část básně Sen o kříži z Cynewulfovy školy | |
Narození | Anglie |
Úmrtí | Anglie |
Povolání | mnich a staroanglický (anglosaský) básník |
Stát | Northumbrie |
Období | 2. polovina 8. století |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cynewulf (druhá polovina 8. století) je po Cædmonovi druhý známý staroanglický (anglosaský) básník.[1]
Život
O Cynewulfově životě nevíme prakticky téměř nic, přestože byl prvním anglickým básníkem, který svá díla signoval, a to runami v závěru čtyř epických skladeb,[2] jejichž autorství je mu proto připisováno. V epilogu k jedné z nich (jde o skladbu Helena)[2] dokonce píše, že dlouho žil jako zámožný šlechtic v anglosaské královské družině (nejspíše v Mercii),[2] až se v již poměrně vysokém věku díky milosti boží odvrátil od světských marností, vstoupil do kláštera a věnoval se rozjímání a nábožnému zpěvu.[1] Svá díla nepodepisoval ze světské marnosti, ale proto, aby se zbožní čtenáři mohli modlit za spásu jeho duše.[1] Někdy bývá ztotožňován s Cynewulfem, biskupem z Lindisfarne, který žil v letech 737 až 780.[3]
Dílo
Cynewulf se považuje za autora čtyř epických děl s náměty z Nového Zákona a ze života svatých, ve kterých je zašifrováno jeho jméno. Jde o skladby Kristus (v tomto případě jen o prostřední část trojdílného cyklu), Juliana, Helena a Osudy apoštolů.[2]
- Kristus (Christ) je menší třídílný epos (celkem 1684 veršů) dochovaný v tzv. Exeterské knize (The Exeter Book), což je vlastně antologie anglosaské poezie z 10. století uložená v knihovně Exeterské katedrály. Cynewulf je považován jen za autora druhé části eposu, označované jako Kristus II (447 veršů), nebo také podle jejího hlavního děje jako Nanebevstoupení (The Ascension), první a druhá část je přisuzován autorů z tzv. Cynewulfské školy. Kristus II, napsaný podle kázání papeže Řehoře I. Velikého,[2] chápe Kristovo nanebevstoupení alegoricky jako bezpečný přístav, kde mohou věřící pevně zakotvit.[1]
- Juliana (rovněž z Exeterské knihy) je neúplná skladba (dochovalo se 731 veršů) založená na latinské legendě o sv. Julianě, umučené za časů římského císaře Maximina, protože se odmítla provdat za pohanského římského senátora a prefekta Eleusia.[1]
- Helena (Elene) je nejdelší Cynewulfova epická skladba (1321 veršů) se silnými prvky křesťanské mystiky obsažená v tzv. Vercelliské knize (The Vercelli Book), pojmenované podle toho, že je uložena v knihovně Basiliky di Sant’Andrea ve Vercelli v severní Itálii. Skladba tradičními prostředky staroanglické hrdinské poezie a v typických aliteračních verších líčí vítězství římského císaře Konstantina Velikého nad Huny, ke kterému mu pomohlo znamení sv. Kříže, a zázračné nalezení tohoto kříže císařovou matkou sv. Helenou v Jeruzalémě.[1]
- Osudy apoštolů (The Fates of the Apostles) je krátká epická skladba (122 veršů) obsažená rovněž ve Vercelliské knize, která je jakýmsi martyrologiem dvanácti apoštolů napsaným v tradičních aliteračních verších.[4]
Cynewulfova škola
Za autory dalších skladeb, připisovaných dříve Cynewulfovi, jsou dnes považování neznámí anglosaští básníci z 8. a 9. století (v této souvislosti se hovoří o tzv. Cynewulfově škole nebo Cynewulfově dílně).[1] Patří sem tato díla:
- První a třetí část již zmíněného eposu Kristus (Christ) z 'Exeterské knihy:
- Kristus I (339 veršů) je vlastně sbírka dvanácti básní vzniklých kolem roku 800 a zabývajících se očekáváním a příchodem Krista, tedy adventem. Je proto také znám pod jménem Advent Lyrics.[5]
- Kristus III (818 veršů) se zabývá druhým příchodem Krista (parusie) a posledním soudem. Je proto také někdy pojmenován The Judgement Day (Soudný den).[6]
- Sen o kříži (The Dream of the Rood), báseň z 8. století (156 veršů) dochovaná v celku ve Vercelliské knize a částečně v runovém nápisu na starobylém kamenném kříži ve vesnici Ruthwell v jihozápadním Skotsku. Námětem je Kristovo ukřižování, které ve snu neznámého básníka popisuje samotný sv. Kříž. Někteří kritici hodnotí toto dílo jako nejkrásnější staroanglickou báseň vůbec.[7][1]
- Ondřej (Andreas, 1722 veršů) rovněž z Vercelliské knihy je veršovanou legendou o sv. Ondřejovi podanou ve stylu staroanglické hrdinské poezie.[1]
- Dvě legendy o sv. Guthlacovi žijícím kolem roku 700 v Lincolnshire. Jsou opět z Vercelliské knihy, označují se jako Guthlac A a Guthlac B a v rukopisu jsou spojené v jeden celek.[1]
- Fénix (The Phoenix, 667 veršů) z Exeterské knihy alegoricky připodobňuje prastarý mýtus o znovuzrození fénixe z vlastního popela ke Kristovu zmrtvýchvstání.[1]
- Tři kratší básně Pardál (The Panther), Velryba (The Whale) a Koroptev (The Partridge, dochován je pouze zlomek) rovněž z Exeterské knihy obsahující orientálně fantastické a křesťansky alegorické motivy (například pardál je ztotožňován s Kristem, velryba představuje ďábla). Tyto básně mohly podle některých literárních historiků tvořit součást ztraceného staroanglického bestiáře.[1]
- Judita (Judith), fragment na motivy starozákonní Knihy Júdit dochovaný ve staroanglickém manuskriptu zvaném Nowell Codex (podle jeho vlastníka ze 16. století Laurence Nowella), který je známý především tím, že je v něm obsažen epos Beowulf.[1]
Česká vydání
Antologie nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták, Triáda, Praha 2009 obsahuje překlady básní Sen o kříži, Judita, Fénix a Velryba.
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Zdeněk Stříbrný: Dějiny anglické literatury 1., Academia, Praha 1987, str. 22-26
- ↑ a b c d e Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 221-222
- ↑ Ottův slovník naučný, pátý díl, Argo a Paseka, Praha a Litomyšl 1997
- ↑ Encyclopædia Britannica
- ↑ Literary Encyclopedia - Christ I
- ↑ Literary Encyclopedia - Christ III
- ↑ Herbert Thurson, Cynewulf
Externí odkazy
- (česky) http://leccos.com/index.php/clanky/cynewulf Archivováno 16. 10. 2011 na Wayback Machine.
- Christ I-III v anglosaštině
Média použitá na této stránce
Autor: Chocolateediter, Licence: CC BY-SA 4.0
For use on Northumbria to represent the flag described by Bede in ‘Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum’. Description of the flag in the tomb of the seventh century King Oswald, who had united Bernicia & Deira. Bede recorded the flag as “…they hung up over the monument his banner made of gold and purple”.