Cyril Čechrák
| prof. JUDr. Cyril Čechrák | |
|---|---|
.jpg) prof. Cyril Čechrák | |
| Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě | |
| Ve funkci: 1934 – 1935 | |
| Předchůdce | Rudolf Rauscher |
| Nástupce | Karel Kizlink |
| Narození | 25. prosince 1890 Košíře  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. listopadu 1974 (ve věku 83 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | právník, ekonom a profesor |
| Commons | Cyril Čechrák |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyril Čechrák (25. prosince 1890 Košíře[1] – 28. listopadu 1974 Liberec[2]) byl český právník a ekonom, profesor národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
Život a působení
Byl synem košířského zámečníka Václava Čechráka a jeho manželky Ludmily, rozené Havránkové, nejstarší z šesti dětí.[3] Vystudoval gymnázium v Praze a poté pražskou právnickou fakultu, kde roku 1918 získal doktorát práv.[4] Poté byl postupně redaktorem východočeského týdeníku státoprávní demokracie Východ, advokátním koncipientem a nakonec získal dlouhodobější zaměstnání ve statistickém úřadu. Zároveň začal vyučovat, nejdříve na pražské Českoslovanské obchodní akademii, později jako soukromý docent na Vysoké škole obchodní a roku 1924 se v oboru národního hospodářství habilitoval na české právnické fakultě v Praze. O dva roky později ale přešel na nově zřízenou bratislavskou právnickou fakultu, která měla nedostatek vyučujících, roku 1929 zde byl jmenován mimořádným[5] a v roce 1933 řádným profesorem národního hospodářství. Mezi roky 1934–1935 zde působil i ve funkci děkana. Čechrák byl také členem Učené společnosti Šafárikovy, Slovenského ústavu, Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a Sociálního ústavu Československé republiky. Na konci 30. let ale musel, podobně jako další čeští profesoři, samostatné Slovensko opustit. Vrátil se do Prahy, kde opět začal učit na právnické fakultě; už od 17. listopadu 1939 ale nacističtí okupanti české vysoké školy uzavřeli. Podobně se mu vedlo i po Únoru 1948, kdy byl odeslán na nucenou dovolenou „na doplnění si marxistické teorie“.[6] Následně měl[ujasnit] Cyril Čechrák z Československa emigrovat.[2]
Profesor Čechrák byl významně ovlivněn americkou teorií institucionalismu, byl ve své době jediným představitelem institucionální ekonomie v Československu. Neuznával neoklasickou ekonomii, ekonomické jevy nehodnotil staticky, ale dynamicky, v různých jejich vývojových fázích a přiznával značný vliv iracionálním motivům v ekonomickém chování lidí. Při své práci vzhledem k tomu používal značnou měrou sociologických a statistických metod. Své názory vyjádřil zejména v díle Všeobecná ekonomika (1934, 1946), v níž mj. popsal ekonomické vývojové cykly a shrnul svou teorii konjunkturálního vlnění, jenž vyplývá z dlouhodobých trendů a zasahuje proto značnou část ekonomiky státu.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Košířích. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2020-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Cyril Čechrák [online]. Bibliotheca economica [cit. 2016-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 72, obraz 101 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Cyrill Čechrák [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2020-05-18]. Dostupné online.
- ↑ S. 171. Všehrd (dostupné online v NK ČR) [online]. [cit. 2020-05-18]. Čís. 2/1929, s. 171. Dostupné online.
- ↑ a b BAŽANTOVÁ, Ilona. Cyril Čechrák. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 570–572.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyril Čechrák na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Cyril Čechrák
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cyril Čechrák (1890-1974), český právník, ekonom a profesor