Cyril Charvát

Cyril Charvát
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL

Narození30. června 1906
Velké Meziříčí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1974 (ve věku 68 let)
Velké Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepedagog a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Cyril Charvát (30. června 1906 Velké Meziříčí[1]24. října 1974 Velké Meziříčí[2][3]) byl český a československý politik Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky a občansky pronásledován a vězněn.

Biografie

Po ukončení reálného gymnázia ve Velkém Meziříčí učil na několika obecních školách. V roce 1930 složil doplňovací učitelské zkoušky, na základě kterých nastoupil jako učitel měšťanské chlapecké školy ve Velkém Meziříčí. Od poloviny 20. let se angažoval v ČSL a ve 30. letech se stal jednatelem místní organizace ČSL v Meziříčí. Za okupace udržoval styky s odbojovým hnutím. Roku 1941 ho zatklo gestapo a tři měsíce byl vězněn v Jihlavě. Po propuštění se znovu zapojil do odboje v podporou ilegální Rady tří. Po osvobození byl za ČSL zvolen prvním místopředsedou ONV v Jihlavě, předsedou městské organizace strany ve Velkém Meziříčí a členem krajské lidové rady v Jihlavě.[3]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně setrval do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5]

Po únoru 1948 formálně zůstal v parlamentu až do června 1948. Udržoval nadále přátelské vztahy s mnoha vyloučenými poslanci (Antonínem Fránkem, Josefem Tomáškem aj.). Koncem jara 1948 se zapojil do neformální skupiny některých stále aktivních (Jan Plesl) i bývalých (Fránek, Tomášek) poslanců, kteří postupně vytvořili volnou ilegální organizaci Modrý štít, udržující například kontakt s uprchlým poslancem Bohdanem Chudobou. V lednu 1949 ho zatkla Státní bezpečnost v nemocnici, kde se zotavoval po náročné operaci. V procesu se skupinou poslanců byl Státní soudem v Brně v listopadu 1949 odsouzen na doživotí. Propuštěn byl až na amnestii v roce 1960. Režim postihl i jeho rodinu, která byla násilně vystěhována z Velkého Meziříčí do opuštěné, polorozbořené samoty v osadě Bobrava. Po návratu z vězení se musel několik let zotavovat z úplného fyzického vyčerpání. Poté nastoupil jako manuální dělník do Okresního stavebního podniku ve Žďáru nad Sázavou. Na jaře 1968 v rozhovoru pro Lidovou demokracii podpořil demokratizaci ve straně a společnosti, odmítl se ale více angažovat.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Cyril Charvát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  3. a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 102
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-22]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-29. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“