Cyril Charvát

Cyril Charvát
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL
Narození	30. června 1906 Velké Meziříčí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1974 (ve věku 68 let) Velké Meziříčí Československo Československo
Profese	pedagog a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Cyril Charvát (30. června 1906 Velké Meziříčí^[1] – 24. října 1974 Velké Meziříčí^[2][3]) byl český a československý politik Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky a občansky pronásledován a vězněn.

Biografie

Po ukončení reálného gymnázia ve Velkém Meziříčí učil na několika obecních školách. V roce 1930 složil doplňovací učitelské zkoušky, na základě kterých nastoupil jako učitel měšťanské chlapecké školy ve Velkém Meziříčí. Od poloviny 20. let se angažoval v ČSL a ve 30. letech se stal jednatelem místní organizace ČSL v Meziříčí. Za okupace udržoval styky s odbojovým hnutím. Roku 1941 ho zatklo gestapo a tři měsíce byl vězněn v Jihlavě. Po propuštění se znovu zapojil do odboje v podporou ilegální Rady tří. Po osvobození byl za ČSL zvolen prvním místopředsedou ONV v Jihlavě, předsedou městské organizace strany ve Velkém Meziříčí a členem krajské lidové rady v Jihlavě.^[3]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně setrval do voleb do Národního shromáždění roku 1948.^[4][5]

Po únoru 1948 formálně zůstal v parlamentu až do června 1948. Udržoval nadále přátelské vztahy s mnoha vyloučenými poslanci (Antonínem Fránkem, Josefem Tomáškem aj.). Koncem jara 1948 se zapojil do neformální skupiny některých stále aktivních (Jan Plesl) i bývalých (Fránek, Tomášek) poslanců, kteří postupně vytvořili volnou ilegální organizaci Modrý štít, udržující například kontakt s uprchlým poslancem Bohdanem Chudobou. V lednu 1949 ho zatkla Státní bezpečnost v nemocnici, kde se zotavoval po náročné operaci. V procesu se skupinou poslanců byl Státní soudem v Brně v listopadu 1949 odsouzen na doživotí. Propuštěn byl až na amnestii v roce 1960. Režim postihl i jeho rodinu, která byla násilně vystěhována z Velkého Meziříčí do opuštěné, polorozbořené samoty v osadě Bobrava. Po návratu z vězení se musel několik let zotavovat z úplného fyzického vyčerpání. Poté nastoupil jako manuální dělník do Okresního stavebního podniku ve Žďáru nad Sázavou. Na jaře 1968 v rozhovoru pro Lidovou demokracii podpořil demokratizaci ve straně a společnosti, odmítl se ale více angažovat.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Cyril Charvát v parlamentu