Cyrilice

Cyrilice
Romanian Cyrillic - Lord's Prayer text.svg
TypAbeceda
Mluvené jazykyNárodní písmo:
BulharskoBulharsko Bulharsko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
BěloruskoBělorusko Bělorusko
Černá HoraČerná Hora
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán
MongolskoMongolsko Mongolsko
RuskoRusko Rusko
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
SrbskoSrbsko Srbsko
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán
UkrajinaUkrajina Ukrajina
PodněstříPodněstří Podněstří
Časové období~od 940 n. l. — současnost
Předchůdce
Fénické písmo
  • Řecká abeceda
    • Cyrilice
SestryLatinka
Koptské písmo
Arménské písmo
Gruzínské písmo
Hlaholice
Rozsah unicodeU+0400–U+04FF
U+0500–U+052F
U+2DE0–U+2DFF
U+A640–U+A69F
ISO 15924Cyrl
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužila za vzor řecká abeceda. V češtině se označení „cyrilice“ často užívá jen pro starou formu tohoto písma, sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se označují jako azbuka. Slovo azbuka je zkratkou, utvořenou ze začátečních hlásek názvů prvních písmen abecedy: a (az), b (buki); obdobně jsou odvozena i pojmenování jiných písemných soustav, např. „abeceda“, „alfabeta“, „alefbet“, „abugida“ nebo „bopomofo“.

Cyrilice se používá pro zápis sedmi živých slovanských jazyků: bulharštiny, makedonštiny, srbochorvatštiny (resp. srbštiny, černohorštiny a částečně i bosenštiny), ukrajinštiny, běloruštiny, rusínštiny a ruštiny; jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého Sovětského svazu (kyrgyzština, tatarština, baškirština, čečenština, čuvaština atd.) a jeho satelitních států (mongolština). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku 1989 také v Moldavsku, kde byla pak nahrazena latinkou.[1] Na latinku také přešly některé další jazyky států vzniklých rozpadem SSSR, např. azerština, turkmenština, uzbečtina a kazaština.

Historie

Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být svatý Cyril (Konstantin), není tomu tak. Cyril vytvořil složitější a starší písmo hlaholici v 60. letech 9. století, zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v Bulharsku (Cyrillus et Methudius inventis Bulgarorum litteris) jako výraz jasného příklonu k byzantské kulturní sféře, o nějž usilovali zejména řečtí duchovní na slovanských územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v řeckém písmu bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje Metodějovu žáku Klimentovi, důkazy však chybí. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do Kyjeva, odkud se cyrilice šířila dále.

Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v Rusku za Petra Velikého v letech 17081711, kdy byla některá písmena upravena (Ѧ na Я) a jiná méně používaná písmena vypuštěna (Ѯ, Ѱ, Ѡ). Toto písmo nazývané graždanka („občanské písmo“) odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k latince (latinizace), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v letech 19171918, kdy byla čtyři méně používaná písmena (I/i, Ѣ/ѣ, Ѳ/ѳ, Ѵ/ѵ) z azbuky vypuštěna.

Znaky

Mapa rozšíření cyrilice v Evropě
Mapa rozšíření cyrilice celosvětově

Původní cyrilice

Původní cyrilice kolem roku 900 vypadala takto:

Cyrilice kolem roku 900.

Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:

Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce.

Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az – buki – vedi – glagol – dobro – jesť – živjote – dzelo – zemlja – iže – i – kako – ljudi – myslete – naš – on – pokoj – rcy – slovo – tvjordo – uk – fert – cher – omega – červ – cy – ša – šta – jer – jery – jer – jať – ju – ja – jotované jesť – malý jus – jotovaný malý jus – velký jus – jotovaný velký jus – ksi – psi – fita – ižica.

Moderní cyrilice

Tvar písmen se během času měnil, některá písmena zanikla úplně, jiná se pro potřeby nových jazyků zavedla. Vzhled a pořadí písmen v abecedě (tj. azbuce) se rovněž liší zdroj od zdroje. Znaky, které se nevyskytují v ruské azbuce, anebo mají jinou výslovnost, jsou doplněné v závorce o informaci o významu (nejdříve český či nejbližší ekvivalent, a pak popis v IPA, je-li ovšem k dispozici).

BěloruskáАБВГ (H)Ґ (G)ДЕЁЖЗІЙКЛМН
BulharskáАБВГДЕЖЗИЙКЛМН
MakedonskáАБВГДЃ (đ)ЕЖЗЅ (Dz)ИЈКЛЉ (Lj)МН
RuskáАБВГДЕЁЖЗИЙКЛМН
SrbskáАБВГДЂ (đ)ЕЖЗИЈКЛЉ (Lj)МН
UkrajinskáАБВГ (H)Ґ (G)ДЕЄ (Ě)ЖЗИ (Y)ІЇ (ji)ЙКЛМН
BěloruskáОПРСТУЎ (Ł)ФХЦЧШЫЬЭЮЯ
BulharskáОПРСТУФХЦЧШЩ (Št/ʃt)Ъ (ă/ə)ЬЮЯ
MakedonskáЊ (Ň)ОПРСТЌ (Ć)УФХЦЧЏ (Dž)Ш
RuskáОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯ
SrbskáЊ (Ň)ОПРСТЋ (Ć)УФХЦЧЏ (Dž)Ш
UkrajinskáОПРСТУФХЦЧШЩЬЮЯ

Zde je přehled základní, majuskulní podoby („velká písmena“):

písmenonázevpřepisvýslovnostvýslovnost v ruské církevní slovanštině
АazъA[a][a]
БbukyB[b][b]
ВvědiV[v][v]
ГglagoľьG[g][γ]
ДdobroD[d][d]
ЕestьE[ɛ][jɛ] (na začátku slova se psalo písmeno Є)
ЖživěteŽ[ʒ][ʒ]
ЅdzěloDz[ʣ][z]
ЗzemljaZ[z][z]
ИižeI[i][i] (s variantou Й [j])
ІїÏ[i][i]
КkakoK[k][k]
ЛljudjeL[l][l]
МmysliteM[m][m]
НnašьN[n][n]
ОonъO[o][o] (na začátku slova se psalo písmeno Ѻ)
ПpokojьP[p][p]
РrьcyR[r][r]
СslovoS[s][s]
ТtvrьdoT[t][t]
ѸukъU[u][u] (na začátku slova se psalo písmeno ОУ)
ФfrьtъF[f][f]
ХchěrъCh[x][x]
ѠotъŌ[o:][o] (většinou se používala varianta Ѿ [ot])
ЦcyC[ʦ][ʦ]
ЧčervьČ[ʧ][ʧ]
ШšaŠ[ʃ][ʃ]
ЩštaŠč[ʃt][ʃʧ]
ЪjerъЪ[ʌ]nevyslovuje se
ЫjeryY[y][y]
ЬjerьЬ[ɪ]měkčí předcházející souhlásku, nevyslovuje se
ѢjatьĚ[jæ][je], na začátku slova [ja]
ЮjuJu[ju][ju]
ЯjaJa[ja][ja], psalo se jen na začátku slova (jinak se používal malý jus - Ѧ)
ѤjeJe[je]nepoužívalo se
Ѧęsъ (malý jus)Ę[ɛ̃][ja]
Ѩjęsъ (jotovaný malý jus)[iɛ̃]nepoužíval se
Ѫǫsъ (velký jus)Ǫ[ɔ̃]nepoužíval se
Ѭjǫsъ (jotovaný velký jus)[iɔ̃]nepoužíval se
ѮksiKs, Ξ[ks][ks]
ѰpsiPs, Ψ[ps][ps]
ѲfitaTh, Θ[t,θ,f][f]
ѴižicaŸ[ɪ,y][i]

Ižica se vyslovovala V po A a E, jinak I. Jer (tvrdý znak) zřejmě odpovídá dnešní výslovnosti v bulharštině, tj. šlo o podobnou samohlásku jako v anglickém jazyce „a“. Často se psal na konci slov, která by jinak končila souhláskou, např. богъ = bůh.

Co do počtu uživatelů je dnes nejrozšířenější ruská cyrilice, tzv. azbuka, která obsahuje následující znaky:

АБВГДЕЁЖЗИЙ
КЛМНОПРСТУФ
ХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯ
  • Ukrajinština používá navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá např. Ё, Ъ, Ы, Э. Г se v ní nečte G, ale H.
  • Běloruština používá navíc písmena І, Ў, Ґ; Ў se čte podobně jako polské Ł; nepoužívá např. И, Щ, Ъ. Г se v ní nečte G, ale H.
  • Srbština používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj)a Џ (Dž) –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v srbské/chorvatské latince.
  • Černohorština používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj), Џ (Dž), С́ (Ś), З́ (Ź) –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v černohorské latince.
  • Makedonština po vzoru srbštiny používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Љ (Lj), Њ (Nj), Ѕ (Dz) a Џ (Dž), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v latince.
  • Bulharština čte Щ jako Št, ne Šč; Ъ v ní reprezentuje stejnou samohlásku jako rumunské Ă.
  • Mongolština má navíc znaky Ө/ө, Ү/ү (někdy se píše jako V/v). Písmena Ж (Ž) a З (Z) se čtou a vyslovují jako Dž a Dz.

Následující tabulka minuskulní azbuky („malá písmena“) ukazuje rozdíly mezi kolmým a kurzívním písmem ruské azbuky. Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné.

абвгдеёжзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюя
абвгдеёжзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюя
Porovnání písmen v ruské kurzivě (vlevo), v bulharské (uprostřed) a v srbské a makedonské kurzivě (vpravo).

V bulharštině se často vyskytují v tištěném textu písmena v tzv. „rukopisném stylu“[2], ve kterém jsou některá písmena naprosto odlišná i v základním (kolmém) typu písma a který je podobný kurzivě. V tomto stylu se písmeno д píše podobně jako malé „g“ v latince, písmeno т jako malé „m“ v latince, písmeno и jako malé „u“ v latince, písmeno п jako malé „n“ v latince, písmeno г jako zrcadlově otočené „s“ v latince, písmeno к jako malé „k“ v latince a písmeno л se píše podobně jako vzhůru nohama obrácené „v“ tedy podobně jako řecká Λ.[3][4]

Číslice cyrilice

Podrobnější informace naleznete v článku Číslice cyrilice.

Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů.[5] Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi.[6][7] Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.[8] Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.[9] Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných v jazyce církevní slovanštiny.[10]

Poznámky


Reference

  1. FAUCHEUX, Chase. Language classification and manipulation in Romania and Moldova [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  2. Richard Watkins, Christopher Deliso: Bulharsko. Praha : Svojtka & Co., 2008, 356 s.
  3. Varovný nápis „Pušeneto vredi seriozno na Vas i na drugite okolo Vas“ na cigaretách P Prestige (Bulgarian version) (Silver) KS-20-H - Bulgaria
  4. Bulgarian MPs pass bill introducing graphic tobacco packaging
  5. DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. DOI 10.1080/17498430.2013.805559. (anglicky) 
  6. CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182. (anglicky) 
  7. YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147. (anglicky) 
  8. TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English) 
  • Bringhurst, Robert (2002). The Elements of Typographic Style (version 2.5), pp. 262–264. Vancouver, Hartley & Marks. ISBN 0-88179-133-4.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Romanian Cyrillic - Lord's Prayer text.svg
Autor: Пакко, Licence: CC BY-SA 3.0
1850s Romanian text (Lord's Prayer), written with the Cyrillic script
Cyrillic cursive.png
Autor: Добромир Костадинов, Licence: CC BY-SA 4.0
Cyrillic cursive lowercase letter variants:
  Russian (Eastern)
  Bulgarian (Western)
  Serbian/Macedonian (Southern)
Cyrillic alphabet world distribution.svg
This map shows the countries in the world that use the Cyrillic alphabet
  Cyrillic is the sole official script. (Russia, Ukraine, Belarus, Bulgaria, Kyrgyzstan, Tajikistan, Abkhazia, South Ossetia)
  Cyrillic is co-official with another script. This may be because the official language is biscriptal (Mongolia [pending], Serbia, Bosnia, Montenegro), or because two official languages use different scripts (Kazakhstan [pending], North Macedonia, Kosovo, Transnistria)
  Cyrillic is being officially replaced with Latin, but is still official (Uzbekistan)
  Cyrillic has been officially replaced, but remains common as a legacy script for the official language (Turkmenistan, Azerbaijan); or is used by a large minority (Estonia, Latvia, each ca. 30%, Israel ca. 15%)
  Cyrillic is not in widespread use
Cyrilice-900.png
Cyrilice kolem roku 900.
Cyrillic Europe.PNG

The European states where the Cyrillic script is in use:

  as the only alphabet of the official language(s)
  as an alphabet of the official language(s) alongside the Latin alphabet
In diagonally-striped areas, several languages are official, some of which do not use the Cyrillic alphabet.
Flag of Transnistria (state).svg
Flag of the Pridnestrovian Moldavian Republic (Pridnestrovie, Transdniestria, Transnistria). The flag's reverse omits the hammer and sickle
Csl azbuka.png
Varianta cyrilice podle ruské redakce církevní slovanštiny