Cyrilská jednota

Cyrilská jednota
Právní formaspolek
Založeno19. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obecná jednota cyrilská (někdy též Ceciliánská jednota) byla společnost pro očistu chrámové hudby založená roku 1879 v Praze Ferdinandem Josefem Lehnerem. Zabývala se českou variantou ceciliánské reformy církevní hudby.

Důvody reformy

Na začátku 19. století se prakticky setřel rozdíl mezi vokální hudbou chrámovou a italskou operou. To začalo vadit zastáncům čisté církevní hudby. Vznikla proto snaha o reformu církevní hudby, která by hudbě provozované v chrámech navrátila její duchovní poslání.

Výsledkem těchto snah byl vznik společnosti Allgemeiner Caecilienverein für Deutschland, Österreich und Schweiz, kterou roku 1868 založil v Řezně hudební skladatel a kněz Franz Xaver Witt. Podle této společnosti dostala tato reforma název – ceciliánské hnutí, či ceciliánská reforma.[1]

Z podobných pohnutek vznikla již v roce 1826 Jednota ku zvelebení kostelní hudby v Čechách. Výsledkem její činnosti bylo např. založení pražské varhanické školy v roce 1830. Jakýmsi patronem těchto snah se stal renesanční skladatel Giovanni Pierluigi da Palestrina (asi 15251594), který byl už v 16. století, během trvání Tridentského koncilu, pověřen provedením obdobné očisty církevních vokálních skladeb.

Reforma v Čechách

29. září 1873 se den po provedení Palestrinovy mše Christus natus est konalo setkání českých zastánců ceciliánské reformy, kterou svolal Ferdinand Josef Lehner, kaplan kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Účastníci se dohodli založit po vzoru německé Allgemeiner Caecilienverein obdobnou společnost působící v českých zemích – Ceciliánskou jednotu. Nicméně rakouským úřadům se takový spolek zdál podezřelý a byl výnosem místodržitelství č. 20 811 z 29. prosince 1873 zakázán.

Lehner se nevzdal. V roce 1874 začal vlastním nákladem vydávat časopis Cecilie, který podporoval tyto snahy a o rok později založil Křesťanskou akademii se samostatným hudebním odborem. Té se již podařilo zlomit odpor úřadů a nové stanovy Jednoty byly nakonec v roce 1879 schváleny.[2] Ústředním listem spolku se stal časopis Cecilie, který byl od 7. čísla ročníku 1879 přejmenován na časopis Cyril a Ceciliánská jednota na Jednotu cyrilskou. Hnutí se velice rychle šířilo. Na Moravě byla první Cyrilská jednota ustavena v Hodoníně v roce 1880. Nejvýznamnější moravské cyrilské jednoty působily u sv. Michala v Brně (Josef Martínek), v Olomouci, v Prostějově (Ezechiel Ambros, Karel Bezdíček[3]) a ve Slavkově u Brna[4] (František Franc[5]). V roce 1898 bylo v českých zemích již 110 farních cyrilských jednot. Poslední cyrilské jednoty vznikaly ve čtyřicátých letech 20. století. V současnosti má na repertoáru skladby cyrilistů Zdeněk Hatina, ředitel kůru v Brně-Zábrdovicích.[6]

Dirigent Antonín Apt založil v rámci Cyrilské jednoty pěvecké těleso, k němuž byl později připojen i orchestr. V letech 18871889 v něm hrál na violu i Antonín Dvořák. Koncerty se konaly převážně na Žofíně a na programu byla díla od renesance až po současnost. V rozporu s původními úmysly německých zakladatelů se v Praze hrály i světské skladby a dokonce i části oper.

Cyrilské jednoty měly velký význam pro zvýšení úrovně chrámové hudby i pro šíření hudebního vzdělání do nejmenších obcí. Na druhé straně svým úzkým pojetím často bránily umělecké volnosti.

Reference

  1. FRYDRYCH, Karol. 70. výročí zrušení Obecné Jednoty Cyrilské. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2023, roč. 31, čís. 4, s. 17–18. Dostupné online. ISSN 2336-5374. 
  2. Stanovy pro odbor hudební při Akademii křesťanské v Praze. Cecilie. 1879-03-15, roč. 6, čís. 3, s. 23. Dostupné online. 
  3. FRYDRYCH, Karol. Karel Bezdíček - zasloužilý reformátor církevní hudby v Prostějově. Malé osobnosti veľkých dejín - veľké osobnosti malých dejín II. Príspevky k hudobnej regionalistike. 2016, s. 104–121. 
  4. FRYDRYCH, Karol. Z historie Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna. Příspěvek k moravskému cecilianismu. Psalterium. 2013, roč. 7, čís. 6, s. 4–6. 
  5. FRYDRYCH, Karol. Život a dílo slavkovského regenschoriho Františka Toufara-France (1897-1942). Musicologica [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015 [cit. 2015]. Dostupné online. 
  6. FRYDRYCH, Karol. K profilu ředitele kůru a varhaníka v Brně-Zábrdovicích Zdeňka Hatiny. Malé osobnosti veľkých dejín - veľké osobnosti malých dejín III. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 9. – 10. novembra 2016. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2017, s. 244–256. Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965 SHV Praha
  • Cecilie 1875/11879/6
  • Cyril 1879/71936/10
  • FRYDRYCH, Karol. Farní Cyrilská Jednota v Klenovicích na Hané 19481951. Psalterium, Praha, 2014, roč. 8, č. 5, s. 46. ISSN 1802-2774.
  • FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 120 s.
  • SEHNAL, Jiří. Chrámová hudba na Moravě od cyrilské reformy do současnosti. Opus musicum, Brno, 2001, roč. 33, č. 4, s. 4–18. ISSN 0862-8505.
  • SEHNAL, Jiří. Stručný přehled dějin katolické chrámové hudby. Brno: Biskupství brněnské – Středisko pro liturgickou hudbu, 1997.

Externí odkazy