Czerniawa-Zdrój

Czerniawa-Zdrój
Kostel Povýšení svatého Kříže
Poloha
Souřadnice	50°54′54″ s. š., 15°18′14″ v. d.
Nadmořská výška	~540 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Lubáň
Město	Świeradów-Zdrój
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Czerniawa-Zdrój
Správa
Status	část města
Vznik	17. století
Telefonní předvolba	+48 75
PSČ	59-850
Označení vozidel	DLB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Czerniawa-Zdrój (do roku 1945 Bad Schwarzbach) je lázeňské sídlo na jihozápadě Polska u státních hranic s Českou republikou. Je součástí města Świeradów-Zdrój v okrese Lubáň v Dolnoslezském vojvodství. Řadí se mezi nejstarší lázeňská místa tohoto vojvodství.

Sídlo se nachází v dolině Černého potoka (kdysi říčka Schwarzbach) při úpatí jizerskohorské Czerniawské Kopy (776 m n. m.). Procházejí tudy polské silnice číslo 358 a 361, které na hraničním přechodu do České republiky pokračují jako silnice II/291 směrem k Novému Městu pod Smrkem a Frýdlantu.

Místní části

Czerniawa-Zdrój sestává z několika osad, které byly původně samostatné. Krom vlastní Czerniawy (Bad Schwarzbach) jsou to následující:

• Ulicko (Strassberg nebo Bergstrass)
• Graniczna (Grenzdorf)
• Łęczyna (Hermsdorf)

Historie

U říčky Schwarzbach, která tvořila hranici mezi Slezskem a Horní Lužicí, se v 17. století nacházela zpustlá sklářská huť, jež patřila šlechtickému rodů Schaffgotschů. Sklářský mistr Martin Schulz, který byl kvůli své evangelické víře vyhnán z Čech, zde postavil v roce 1651 novou sklárnu. Mezi zakladatele nově vznikající obce Schwarzbach patřili exulanti německé národnosti, ale k nim se brzy přidali i tzv. Stockböhmen (tj. „Češi jak poleno“), kteří rovněž prchali před násilnou rekatolizací. Vesnice patřila pod farnost Meffersdorf.^[1]

Během osmdesátých let 18. století existoval u obce důl „Jan Nepomucký“, v němž se těžil kobalt. Roku 1782 došlo k objevu prvních minerálních pramenů s nízkou mineralizací obsahující hydrogenuhličitan vápníku a hořčíky železa, fluoru a radonu.

Na počátku 19. století vyrostla v obci lázeň, což přineslo její rozvoj. Roku 1860 byl postaven první lázeňský dům a roku 1910 se vybudoval lázeňský dům, který stále stojí.^[2]

Po druhé světové válce přešla obec na základě rozhodnutí jaltské konference z německé pod polskou správu, poté došlo ke změně názvu na Leśny Zdrój,^[3] které se ještě během následujícího roku (1946) změnilo na Czerniawa Zdrój.^[4] Místní obyvatelstvo, pokud se nejednalo o Poláky, bylo vyhnáno, nový utvořený stát menšiny netoleroval.

Kulturní památky

Ke chráněným nemovitým památkám v Czerniawě-Zdróji patří:^[5]

• kostel Povýšení svatého Kříže z let 1934 až 1937 v části Graniczna
• dům číslo 12 v ul. Główna – zděná stavba z roku 1765, přestavěná na přelomu 19. a 20. stol.
• Ďábelský mlýn (pol. Czarci Młyn), vystavěný roku 1890. Do roku 1951 jej pohánělo vodní kolo a je jedním z mála zachovaných ve zdejším regionu. Uvnitř stavby se nachází původní, nezměněné vybavení typické pro tyto stavby z přelomu 19. a 20. století.

Mezi další pamětihodnosti lze zařadit:

• Pramen císaře Josefa (pol. Źródło Cesarza Józefa), před r. 1945 chráněný jako přírodní památka, v Ulicku
• předválečné lázeňské vily a penziony
• řadu dřevěných a polodřevěných lidových staveb, typických pro tuto část Jizerských hor

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czerniawa-Zdrój na polské Wikipedii.

Související články

• Świeradów-Zdrój
• Hraniční přechod Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Czerniawa-Zdrój na Wikimedia Commons