d'Artagnan
D'Artagnan | |
---|---|
Narození | 1611 Château de Castelmore |
Úmrtí | 25. června 1673 (ve věku 61–62 let) Maastricht |
Příčina úmrtí | smrtelné zranění při obléhání Maastrichtu |
Místo pohřbení | Nizozemsko |
Povolání | voják, kapitán mušketýrů |
Titul | hrabě |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francouz Charles de Batz de Castelmore, hrabě d'Artagnan (asi 1611 až 1615, Lupiac - 25. června 1673, Maastricht) byl kapitánem mušketýrů francouzského krále Ludvíka XIV. Jeho fiktivní životopis od Gatiena de Courtilze de Sandrase se stal základem románu Tři mušketýři od Alexandra Dumase staršího.
Skutečnost
D'Artagnan se narodil v Lupiacu v Gaskoňsku (dnes v departement Gers) jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec Bertrand II. de Batz de Castelmore seigneur de La Plaigne byl velitelem osobní stráže krále Jindřicha IV. a byl zabit při ochraně králova života. D'Artagnan chtěl jít v otcových šlépějích a chtěl se stejně jako jeho bratři stát mušketýrem. Tito mušketýři byli bezprostředně podřízeni králi. Za Ludvíka XIII. byl Charles d´Artagnan již členem Královských mušketýrů. Jeho jméno figuruje na soupisce z roku 1633.[1] Lze předpokládat, že již byl několik let v Paříži, sloužil i v jiných jednotkách a účastnil se i bojů za Ludvíka XIII. O rok později 1634 se stal kapitánem Královských mušketýrů hrabě deTroisvilles. Tento gaskoňský šlechtic je známý z románu Tři mušketýři jako hrabě de Tréville. Ludvík XIII. umírá 14 května 1643, nastává vláda regentky Anny Rakouské a prvního ministra Mazarina. O tři roky později roku 1646 byl oddíl Královských mušketýrů rozpuštěn[2]
D'Artagnan však pokračoval v královských službách především během povstání Frondy jako agent kardinála Mazarina, královského osobního rádce a francouzského prvního ministra. Na základě této věrné služby pověřoval král Ludvík XIV. d'Artagnana mnoha tajnými a delikátními úkoly, které vyžadovaly velkou prozíravost a bystrý úsudek. Za jeho služby mu roku 1654 král Ludvík XIV. daroval výnosný úřad Správce Královské voliéry a d´Artagnan si mohl koupit v Paříži dům ( v rue de Bac, dnes dům již neexistuje). Roku 1657 Mazarin obnovil oddíl Mušketýrů, kterým se říkalo šedí, podle barvy koní.
Zde byl d ´Artagnan od roku 1658 poručíkem.
V roce 1659 se oženil s Charlotou - Annou de Chanlecy, paní de Sainte-Croix. Svatební smlouvu stvrdil Ludvík XIV. i Mazarin. Z manželství se narodili dva synové oba jménem Luis. Manželství dlouho netrvalo a po smrti d´ Artagnana, král uspořádal oficiální křest pro oba syny, kterého se účastnili členové královské rodiny a zajistil oba i finančně. [3] Byl to akt vděku za prokázané služby.
D'Artagnan je známý také v souvislosti se zatčením Nicolase Fouqueta, správce financí Ludvíka XIV.. Osobní setkání s d'Artagnanem a Fouquetem zmínila Marie de Sévigné ve svém dopise z 27. 11. 1664 (česky vyšlo pod titulem Rozhovory na dálku).[4] Aféra a proces trvaly 4 roky a po celou dobu d´Artagnan Nikolase Fouqueta osobně střežil. Fouquet byl zatčen d´Artagnanem 5. září 1661 na králův rozkaz a za dva dny z Angers převezen do Bastily. Teprve roku 1665 ho d´Artagnan dovezl osobně do pevnosti Pignerol a služba mu skončila. Fouquet byl odsouzen k vězení na doživotí. Král ho za tyto služby jmenoval hrabětem. V roce 1667 byl jmenován Kapitán-poručíkem Královských mušketýrů.
Od roku 1667 byl d'Artagnan guvernérem v nizozemském Lille, ale velmi toužil vrátit se k vojsku. To se mu podařilo až při tažení Ludvíka XIV. proti spojeným nizozemským provinciím. Při obléhání Maastrichtu 25. června roku 1673 byl však d'Artagnan smrtelně raněn, když mu střela z muškety rozervala hrdlo. Místo hrobu je neznámé, předpokládá se kostel v obci Woder u Maastrichtu.[5]
Literární fikce
D'Artagnanovy osudy nejprve využil pro svůj román Les Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la premiere compagnie des Mousquetaires du Roi (1700, Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů, česky 1930) francouzský spisovatel Gatien de Courtilz de Sandras (1644-1712). Tato kniha se pak stala hlavním zdrojem Alexandra Dumase staršího a Augusta Maqueta při psaní jejich nejslavnějšího románu Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires), který se svými pokračováními (Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ještě po deseti letech) pokrývá celý d'Artagnanův život. Dumasova fikce, že se d'Artagnan stal před svou smrtí maršálem Francie, vycházela ze života jiného hraběte d'Artagnana, Pierra de Montesquiou (1645-1725), který byl maršálem Francie od roku 1709.
Film a televize
Seznam nejznámějších herců, kteří hráli d'Artagnana ve filmu nebo v televizi:
- Émile Dehelly, ve francouzském němém filmu Tři mušketýři (Les trois mousquetaires) z roku 1911,
- Aimé Simon-Girard ve francouzském němém filmu Tři mušketýři (Les trois mousquetaires) z roku 1921 a ve zvukové verzi z roku 1933,
- Douglas Fairbanks v americkém němém filmu Tři mušketýři (The Three Musketeers) z roku 1921 a v rovněž americkém němém filmu Železná maska (The Iron Mask) z roku 1929,
- Walter Abel v americkém filmu Tři mušketýři (The Three Musketeers) z roku 1935,
- Gene Kelly v americkém filmu Tři mušketýři (The Three Musketeers) z roku 1948,
- Georges Marchal ve francouzském filmu Tři mušketýři (Les trois mousquetaires) z roku 1953,
- Maximilian Schell v americkém televizním filmu Tři mušketýři (The Three Musketeers) z roku 1960,
- Gérard Barray ve francouzském filmu Tři mušketýři (Les trois mousquetaires) z roku 1961,
- Michael York v britských filmech Tři mušketýři (The Three Musketeers, 1973), Čtyři mušketýři (The Four Musketeers, 1974), Návrat mušketýrů (The Return of the Musketeers, 1989) a v televizním filmu La Femme Musketeer z roku 2003,
- Michail Bojarsky v ruském muzikálu D'Artagnan a tři mušketýři z roku 1978 a v jeho dvou pokračováních (1992 a 1993),
- Louis Jourdan v americkém televizním filmu Muž se železnou maskou (The Man in the Iron Mask) z roku 1977,
- Chris O'Donnell, v americkém filmu Tři mušketýři The Three Musketeers z roku 1993,
- Gabriel Byrne v americkém filmu Muž se železnou maskou (The Man in the Iron Mask,1998)
- Justin Chambers v americkém filmu Mušketýr (The Musketeer, 2001),
- Vincent Elbaz ve francouzském filmu D´Artagnan a tři mušketýři (D'Artagnan et les trois mousquetaires, 2005),
- Jean Valmont ve francouzském filmu Čtyři sluhové a čtyři mušketýři z roku 1974,
- Jean Marais ve francouzském filmu Železná maska z roku 1962.
Odkazy
Reference
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´ Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 30.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba Hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 248.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 372–389.
- ↑ DE RABUTIN CHANTAL DE SÉVIGNÉ, Marie. Rozhovory na dálku. Překlad Alena Hartmanová. Praha: Odeon, 1977. Kapitola Dopis z 27. 11. 1664, s. 25.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6. S. 465.
Literatura
- André Maurois: Tři Dumasové, nakladatelství Mladá fronta, Praha 1966,
- Alexandre Dumas a historický román, metodický text knihovny města Ostravy, 1977,
- Claude Schopp: Alexandre Dumas - život génia, nakladatelství Existencialia, Praha 2004.
- CRONIN, Vincent. Král Slunce. Překlad Josef a Jitka Matějů. 1. vyd. Praha: Brána, 1999. 280 s. ISBN 80-7243-058-0.
- KOVAŘÍK, Jiří. Mušketýr Život a doba hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Třebč: Akcent, 2009. 518 s. ISBN 978-80-7268-634-6.
- COURTILZ DE SANDRAS, Gatien. Paměti hraběte d´Artagnana. 1. vyd. Praha: Dobrovský, 2013. 282 s. ISBN 978-80-7390-050-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu D'Artagnan na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20080518151001/http://www.gascogne.fr/histoire/dartagna.htm Biographie complète de d'Artagnan (francouzsky)
- http://ancre.chez-alice.fr/capetiens/artagnan/artagnan.htm La Vie de d'Artagnan (francouzsky)
- https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k65766201/f9.item (francouzsky)
- https://archive.org/details/dartagnancapitai00sama/page/2/mode/2up (francouzsky)
Média použitá na této stránce
Statue of Charles de Batz de Castelmore (D'Artagnan) in the Maastricht city park
Autor: Archives nationales (France), Licence: CC0
Contrat de mariage entre Charles de Castelmore d'Artagnan et Charlotte Anne de Chanlecy, 5 mars 1659 Page 5 et dernière, revêtue des signatures, entre autres, de Louis XIV et de Mazarin
Autor: No machine-readable author provided. Jibi44 assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Château de Castelmore, à Lupiac, Gers. Photo prise par Jibi44. Ce château privé est le lieu de naissance du célèbre d'Artagnan, de son vrai nom Charles de Batz de Castelmore.
Autor: John Seb Barber, Licence: CC BY 2.0
Statue de d'Artagnan à Auch (Gers, France).