Džaváharlál Néhrú

Džaváharlál Néhrú
जवाहरलाल नेहरू
Jnehru.jpg
1. indický ministerský předseda
Ve funkci:
15. srpna 1947 – 27. května 1964
Předchůdce
NástupceGulzárílál Nanda
1. ministr zahraničních věcí Indie
Ve funkci:
15. srpna 1947 – 27. května 1964
Předchůdce
NástupceGulzárílál Nanda
1. ministr financí Indie
Ve funkci:
8. října 1958 – 17. listopadu 1959

Narození14. listopadu 1889
Iláhábád
Úmrtí27. května 1964
Nové Dillí, Indie
Místo pohřbeníRaj Ghat (Nové Dilí)
NárodnostKašmírský pandita
RodičeMotilal Nehru a Swarup Rani Nehru
DětiIndira Gándhíová
PříbuzníKrišná Néhrú[1] a Vijaya Lakshmi Pandit[2] (sourozenci)
Rádžív Gándhí a Sanjay Gandhi (vnoučata)
SídloPrajágrádž a Nové Dillí
Profesestátník, spisovatel, politik, autor autobiografie, barrister a odborář
Náboženstvíhinduismus
OceněníBharat ratna (1955)
Bintang Jasa
čestný doktor Univerzity Keió
PodpisDžaváharlál Néhrú जवाहरलाल नेहरू, podpis
CommonsJawaharlal Nehru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džaváharlál Néhrú (hindsky जवाहरलाल नेहरू) (14. listopadu 1889 v Iláhábádu27. května 1964 v Novém Dillí) byl indický politik, jeden z hlavních představitelů Indického národního kongresu, klíčová postava Indického hnutí za nezávislost a první, dlouholetý ministerský předseda nezávislé Indie.

Pocházel z Iláhábádu, vzdělání získal v Anglii. Jeho dcera Indira Gándhíová byla významná politička a pozdější předsedkyně vlády Indie.

Život

Džaváharlál Néhrú se narodil v indickém Iláhábádu v dnešním státě Uttarpradéš. Jeho otec byl Motílál Néhrú, významný politik a jeden z prvotních vůdců Indického národního kongresu.[3] Džaváharlál vyrůstal ve společné domácnosti své rozvětvené rodiny. První vzdělání obdržel od soukromých učitelů, než byl v roce 1905 poslán do Anglie, kde se věnoval dalšímu studiu. Nejdříve strávil dva roky na Harrow School, mezi lety 1907–1910 přešel na Cambridgskou universitu. Od roku 1910 začal studovat práva na Inner Temple v Londýně. V roce 1912 studia ukončil a navrátil se zpět do Indie.[4]

V Indii nastoupil k nejvyššímu soudu a ještě v roce 1912 se účastnil v pozici delegáta zasedání Indického národního kongresu.[4] V únoru 1916 se oženil s Kamárou Kaulovou a 19. listopadu následujícího roku se jim narodila jediná dcera Indira.[5] V roce 1919 nastal v Néhrúově životě zásadní zvrat – v souvislosti s masakrem v Džalijánválábághu se rozhodl bojovat proti Britské nadvládě nad Indií.[6] V této době se poprvé dostal do kontaktu s Mahátmou Gándhím.

Boj za nezávislost Indie

Néhrú a Mahátma Gándhí v roce 1946

Gándhí zastával názor, že proti nadvládě Britů je nejúčinnější taktika nenásilného odporu (satjágraha). Ten byl založen na metodě ahinsá („nenásilí“) a projevoval se např. v nenásilných demonstracích, bojkotu zahraničního zboží, masových pochodů apod. Gándhího vliv na Indický národní kongres způsobil, že v roce 1920 byla přijata rezoluce o nespolupráci s indickými úřady, což měla být jedna z metod, jak docílit nezávislosti Indie. Néhrú s podobnými postupy sice souhlasil, ale zároveň zastával názor, že není možné metodu nenásilí prosazovat za každých okolností.[7] Gándhí však trval na svém a i když ho s Néhrúem spojoval stejný cíl, totiž indická nezávislost, každý měl jinou představu o prostředcích a způsobu, jak toho dosáhnout, což se i v budoucnu stalo jádrem jejich neshod.

V roce 1929 Néhrú předsedal výročnímu sjezdu Indického národního kongresu, na kterém bylo poslední den v roce přijato jedno z klíčových usnesení. INC si vytyčil jasný a jednoznačný cíl – úplnou nezávislost Indie, zároveň vyzval Indy k zahájení příprav kampaně občanské neposlušnosti.[8] Néhrú si byl vědom, že pokud se Indie osvobodí od koloniální nadvlády Britů, bude potřebovat změnu společenského systému.[5] Ačkoliv byl Néhrú nakloněn marxismu (mimo jiné byl obdivovatelem Sovětského svazu), ke komunistům se nepřiklonil.[9]

V srpnu 1938 Néhrú i se svou dcerou Indirou navštívili Československo[10] a po mnichovské zradě se Néhrú plně postavil na stranu Československa.[11] Pro své aktivity, které vedly k rostoucím nacionálním náladám Indů a nemalé nespokojenosti britských kolonistů, byl Néhrú celkem devětkrát vězněn. Ve vězení strávil celkem osm let a většinu svých prací napsal právě tam.[12]

Ministerský předseda

(c) Bundesarchiv, Bild 183-61849-0001 / CC-BY-SA 3.0
Néhrú a Otto Grotewohl

Snahy Indického hnutí za nezávislost vedly v roce 1947 k osamostatnění Indie a Džaváharlál Néhrú se 15. srpna téhož roku stal vůbec prvním indickým předsedou vlády a současně ministrem zahraničních věcí. Néhrúova myšlenka utvořit z Indie moderní stát na vysoké úrovni se opírala o zřízení moderních výrobních technologií, průmyslovou industrializaci země a ekonomického plánování.[13] Za doby svého předsednictví musel čelit mnohým výzvám, především exodu obyvatelstva přes hranice Indie s nově vzniklým Pákistánem a novému rozdělení Indie, kdy bylo nějakým způsobem nutno sjednotit do větších celků bezmála pět set knížecích států z dob Britské Indie. Néhrú položil základ indické ústavě, infrastruktuře a parlamentní demokracii.[14]

V roce 1954 Néhrú podepsal mírovou dohodu s Čínou známou jako panča šíla.[15]

V létě 1955 znovu navštívil Československo, kde jednal s prezidentem A. Zápotockým.

Mezi 8. říjnem 1958 a 17. listopadem 1959 se krátce stal indickým ministrem financí. Néhrú zemřel na infarkt 27. května 1964.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jawaharlal Nehru na anglické Wikipedii.

  1. Jawaharlal Nehru. Dostupné online. [cit. 2018-07-24]
  2. Jawaharlal nehru. Dostupné online. [cit. 2018-07-24]
  3. Jawaharlal Nehru (1889-1964) [online]. harrapa.com [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b BOSE, Purnima. Džaváharlál Néhrú. In: MCGREAL, Ian. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Obzor ISBN 80-85190-93-1. S. 337.
  5. a b GREGUŠ, Peter. Prvý premiér nezávislej Indie: Štyridsať rokov od smrti Džavaharlála Nehrúa [online]. Slovo [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. Jawaharlal Nehru [online]. 123india.com [cit. 2009-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-03. (anglicky) 
  7. Bose, 337–338.
  8. STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. ISBN 80-7106-493-9. S. 805. 
  9. Bose, 339–340.
  10. FILIPSKÝ, Jan. Gándhí byl za první republiky populární [online]. LTN [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. 1964: Zemřel Džaváharlál Néhrú [online]. ČT24 [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. Bose, 336.
  13. SOCHOROVÁ, Olga. Význam environmentálních argumentů ve strategiích sociálních hnutí: Příklad údolí řeky Narmady [online]. [cit. 2009-01-05]. S. 11. Dostupné online. 
  14. Jawahar Lal Nehru (14 Nov 1889 - 27 May 1964) [online]. indohistory.com [cit. 2009-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-09. (anglicky) 
  15. CHORVATOVIČ, Marek. Néhrú Džaváharlál [online]. SME encyklopédia [cit. 2009-01-06]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • PILÁT, Jan. Džaváharlál Néhrú. Praha: Svoboda, 1967. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jnehru.jpg
Jawaharlal Nehru, Former Prime Minister of India
Bundesarchiv Bild 183-61849-0001, Indien, Otto Grotewohl bei Ministerpräsident Nehru.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-61849-0001 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
Indien, Otto Grotewohl bei Ministerpräsident Nehru

Zentralbild/Heilig 27.1.59 Minister of challense Ministerpräsident Nehru Ministerpräsident Otto Grotewohl und der indische Ministerpräsident Nehru trafen am 12.1.59 zu einer Unterredung zusammen. Das Gespräch währte drei Stunden und verlief sehr herzlich. UBz.: Ministerpräsident Nehru (links) im freundschaftlichen Gespräch mit Ministerpräsident Otto Grotewohl (links im Hintergrund) der Stellvertreter des Vorsitzenden des Ministerrates und Minister für Auswärtige Angelegenheiten, Dr. Lothar Bohlz.

Abgebildete Personen:

  • Grotewohl, Otto: Ministerpräsident, stellvertretender Staatsratsvorsitzender, DDR
  • Nehru, Jawaharlal Pandit: Premierminister, Präsident der Kongresspartei, Indien
Nehru gandhi.jpg
Jawaharlal Nehru sharing a joke with Mahatma Gandhi, during a meeting of the All India Congress, Mumbai, July 6, 1946.

More information about this photograph:

Jawaharlal Nehru Signature.svg
Jawaharlal Nehru signature.