Dálnice A1 (Srbsko)

Аутопут А1 Autoput A1
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Putevi Srbije
Další provozovatel	Koridori Srbije
Začátek	Horgoš (46°10′33″ s. š., 19°58′44″ v. d.)
Konec	Preševo (42°14′13″ s. š., 21°42′12″ v. d.)
Celková délka	588 km (včetně obchvatu Bělehradu)
v provozu:	cca 578 km
ve výstavbě:	9,6 km
Stát	Srbsko Srbsko
Region	Podunajský okruh Bělehradský okruh Sremský okruh Jihobačský okruh Severobačský okruh Severobanátský okruh Pčinjský okruh Jablanický okruh Nišavský okruh Rasinský okruh Pomoravský okruh Šumadijský okruh
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Dálnice A1 v centru Bělehradu
Objekty na trase      (0) Hraniční přechod Horgoš      (4) Horgoš      (17) Subotica-sever      (23) Subotica-východ      (26) Subotica-jih      (37) Čantavir      (49) Bačka Topola      (70) Feketić      Krivaja (? m)      (80) Srbobran      Velký bačský kanál (? m)      (92) Zmajevo      (92) Novi Sad-sever      (110) Novi Sad-centrum      (112) Novi Sad-východ      (128) Kovilj      Dunaj (Dálniční most Beška) (2 205 m)      (128) Beška (Vojvodina)      (145) Maradik      (149) Inđija      (159) Stara Pazova      (166) Novi Banovci      (171) Batajnica      (177) Dobanovci (Dálniční křižovatka Dobanovci)      (183) Surčin      Sáva (? m)      (183) Ostružnica      Lipak (? m)      Železnik (? m)      Železnička reka (? m)      (186) Orlovača      Kijevski potok (? m)      Topčiderska dolina (? m)      Straževica (? m)      (191) Avala      Beli Potok (? m)      Pružni prelaz (? m)      (218) Bubanj Potok      (223) Vrčin-Tranšped      (227) Vrčin      (241) Mali Požarevac      (247) Umčari      (253) Vodanj      (259) Kolari      (265) Ralja 1      (266) Ralja 2      (294) Velika Plana      (306) Markovac      (312) Lapovo      (316) Batočina      (338) Jagodina      Velká Morava (? m)      (350) Ćuprija      (361) Paraćin      (373) Pojate      (386) Ražanj      (406) Aleksinački Rudnik      (410) Aleksinac      (812) Niš 1 (Trupale)      Nišava (? m)      (816) Niš 2 (Severni bulevar)      Jižní Morava (? m)      (822) Niš 3 (Prokuplje)      (832) Doljevac      (838) Brestovac      (845) Pečenjevce (Leskovac)      (861) Nomanica (Vlasotince)      (866) Mala Kopašnica      Jižní Morava (? m)      Jižní Morava (? m)      (873) Grdelica      Predejane (? m)      (883) Predejane      Kržince (? m)      (896) Vladičin Han      (903) Gramađe      (917) Vranjska Banja      (920) Vranje      (926) Donji Neradovac      (926) Ristovac      (933) Bujanovac 1 (Srpska Kuća)      (937) Bujanovac 2 (Levosoje)      (958) Preševo      (964) Hraniční přechod Preševo
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice A1, srbsky Аутопут А1), je srbská dálnice, která je hlavní a při své délce 584 km také nejdelší v zemi. Protíná zemi od severu k jihu a spojuje její tři největší města (Bělehrad, Novi Sad a Niš). Dálníce začíná na hraničním přechodu s Maďarskem Horgoš a končí na hraničním přechodu se Severní Makedonií u Preševa.

Jako součást Evropské silnice E75 a Panevropského koridoru X spojující mnoho velkých srbských měst a tvořící část obchvatu hlavního města je dálnice A1 jednou z nejživějších dálnic srbské dopravní infrastruktury.

(c) Sandor Bordas, CC BY-SA 3.0

Severní úsek od maďarské hranice přes města Subotica, Novi Sad až k hlavnímu městu Bělehradu je dlouhý 172 km a budován byl v letech 1971–2013.

Vznikal po velmi malých částech. Jako první byl v letech 1971–1975 postaven 56,3 km dlouhý úsek z obce Batajnica u Bělehradu až k Novému Sadu. Jeho součástí byl nejdelší silniční most Beška přes Dunaj o délce 2,205 m. Úsek však byl zrealizován pouze v polovičním profilu. V roce 1986 pak následoval 44,7 km dlouhý úsek z Nového Sadu do Feketiće, opět pouze jedna polovina. Poté další stavbu zbrzdil rozpad Jugoslávie a sankce OSN. Pravá polovina 71 km dlouhého úseku mezi obcemi Feketić až Horgoš (maďarská hranice) byla dokončena v roce 1997. Následně byla zahájena výstavba druhé části dálnice tak aby se stavba stala dálnicí plnohodnotnou.

V roce 1999 byla dálnice, resp. most přes Dunaj u Bešky, cílem bombardování, rychle byla ale opravena.

Rozšiřování bylo uskutečňováno rovněž ve směru od jihu (tj. od Bělehradu) na sever. Úsek z Batajnice o délce 32,2 km byl v plné šířce dokončen v roce 2004, v roce 2006 následoval 19,1 km dlouhý úsek od mostu Beška až po Novi Sad. Tím zůstal pouze most přes Dunaj dvouproudý a tedy úzkým hrdlem láhve. V roce 2009 následovaly další dva úseky po deseti kilometrech, Novi Sad – Sirig a Žednik – Bikovo. Následující rok bylo otevřeno prvních 5,5 km obchvatu Nového Sadu a v roce 2011^[1] severní část dálnice otevřením úseků Bikovo – Horgoš, Sirig – Žednik a druhé poloviny mostu Beška o celkové délce 93 km a dálnice tak byla hotova téměř celá v plném profilu. Nakonec bylo zkapacitněno chybějících 2,5 km novosadského obchvatu.

Průtah Bělehradem, dlouhý 29 km, spojuje severní část A1 a A3 na severozápadě se střední částí A1 na jihovýchodě a byl vybudován v sedmdesátých letech 20. století. Prochází podél Letiště Nikoly Tesly, Zemunu, Novým Bělehradem, mostem Gazela přechází řeku Sávu a poté pokračuje podél nového nádraží Beograd Centar a přes Voždovac do Bubanj Potoka, kde se na něj napojuje bělehradský obchvat.

Po výstavbě obchvatu Bělehradu o délce 47,3 km byla dálnice převedena na tuto komunikaci a silniční průtah metropolí je nově značen jako magistrální silnice M11. Obchvat o délce 47,3 km prochází kopcovitým terénem jižní částí metropole.

V roce 2012 byla otevřena část A spojující lokality Batajnica – Dobanovci (zde se mimoúrovňově kříží). Část B byla v úseku Dobanovci – Surčin (křižovatka s A2) – Ostružnica otevřena již v roce 2005, avšak pouze její pravá polovina. Součástí úseku byla také obnova válkou poškozeného mostu Ostružnica přes Sávu, dlouhého 1950 m. Úsek Ostružnica – Orlovača dlouhý 7,7 km byl v polovičním profilu otevřen v roce 2008, na stavbě se nacházejí dva tunely: Lipak (665 m) a Železnik (699 m). V roce 2012 následovaly další 3,1 km Orlovača - tunel Straževica, opět jen v polovičním profilu.

Následovalo budování druhé poloviny dálnice. Nejdříve byly v roce 2016 dány do užívání úseky z Dobanovců do Surčina (7,8 km) a potom přes most u Ostružnice (4,9 km). V červnu 2020 byla dokončena druhá polovina mostu Ostružnica a navazující úsek, od července 2022 probíhala rekonstrukce staré poloviny. Mezitím byl v roce 2021 dokončen úsek Ostružnica – Orlovača a 2022 Orlovača – tunel Straževica. Výstavba chybějících 9,6 km od tunelu Straževica až po Bubanj Potok, jehož součástí bude 360 m dlouhý tunel Beli Potok, probíhala od roku 2022 a dokončena byla dne 29. června 2023.^[2]

Hlavní část dálnice mezi Bělehradem a Niší byla budována jako silnice dvouproudá již jako dálniec Bratrství a jednoty v 50. letech 20. století. Přebudování úseku o délce 210 km bylo dokončeno v roce 1985.^[3][4] Cesta k němu ale byla poměrně dlouhá. Již na přelomu 60. a 70. let bylo počítáno s výstavbou moderní dálnice z Bělehradu do Niše o počtu šesti jízdních pruhů a rozdělení třímetrovým pásem zeleně, což by si ale vyžadovalo nemalé prostředky. Republikový rozpočet v roce 1973 vyčlenil na dálnici prostředky a zbytek se předpokládalo, že bude financováno z prostředků EBRD.^[5]

Nejprve bylo v roce 1977 otevřeno 28,1 km. Nová dálnice začala na jižním konci Bělehradu u zmíněného Bubanj Potoka. První stavební úsek vedl k vesnici Umčari. Současně s tím byl dán do užívání také 12,5 km dlouhý úsek komunikace přes město Bělehrad od křižovatky Mostar až po Bubanj Potok. Následující rok bylo otevřeno dalších 79,3 km, a to od vesnice Umčari až po město Batočina. Jednalo se o jeden z prvních delších úseků původní dálnice Bratrství a jednoty (srbochorvatsky Autoput Bratstva i jedinstva), který byl převeden do podoby moderní evropské dálnice; na území dalších svazových republik byly jen velmi malé sekce.^[6] Roku 1980 se motoristé mohli svézt po novém úseku od vesnice Pojate až po Deligrad v délce celkem 21,2 km, v roce 1982 následovala sekce Batočina – Ćuprija a Deligrad – Niš, čímž bylo vybudováno 189,9 km středního úseku. Chybějících 21 km v centrální části mezi městy Ćuprija a Pojate bylo otevřeno v roce 1985.^[5] Dokončení se oproti původnímu plánu podstatně zpozdilo. Důvodem byly značené ekonomické problémy jugoslávského hospodářství první poloviny 80. let 20. století.^[5]

Dálnice zde prochází kopcovitým terénem jižně od Bělehradu a poté vstupuje do údolí řeky Velká Morava/Jižní Morava a vchází do plošiny kolem Niše. U vesnice Trupale se na ní napojuje dálnice A4 ve směru na města Pirot, Bela Palanka a potom dále do Bulharska.

U vesnice Balajnac byla později vybudována nová mimoúrovňová křižovatka, na kterou se má napojit výhledově vznikající tzv. dálnice míru, která spojí Niš a město Kuršumlija s Kosovem.

Jižní část (Niš – Leskovac – Vranje – Severomakedonská hranice) je dlouhá 154 km. Úsek je veden nejprve západně od Niše, poté pokračuje na jih údolím Jižní Moravy. Velmi náročná byla výstavba úseku v Grdelické soutěsce, kde bylo třeba vybudovat celkem 33 mostů, z nichž největší je cca 650 m dlouhý a ca 60 m vysoký, a dva tunely – Predejane (1000 m) a Manajle (1818 m). U města Vladičin Han dálnice opouští soutěsku a pár kilometrů jižně od Preševa překračuje státní hranici se Severní Makedonií.

Jako první byl dokončen v roce 1992 úsek z města Niše k obci Batušinac o celkové délce 13 km. V roce 1997 následovalo dalších 23 km z Batušinace směrem k vesnici Pečenjevac. Další stavební práce probíhaly v letech 2003 až 2005 a v závěru tak byl dán do užívání další úsek dálnice až po ves Grabovnica. Roku 2013 byl dokončen 21 km dlouhý úsek Levosoje – Severomakedonská hranice. O rok později byla zahájena výstavba chybějících úseků z Grabovnice do Grdelica (5,6 km), z Grdelica do Vladičina Hanu (26,1 km) v Grdelické soutěsce a také úsek Vladičin Han - Donji Neradovać (26,3 km), resp. Donji Neradovać – Levoseje (16 km). Úseky byly otevřeny najednou v roce 2019, čímž byla dokončena celá dálnice A1.^[7]

Jako všechny dálnice v Srbsku, je i A1 zpoplatněna mýtem.^[8] Mýto se vybírá podle nájezdní a sjezdové mýtné brány a kategorie vozidla.^[9] V roce 2017 například stálo projet celou A1 od maďarských hranic až k severomakedonským 11€ pro osobní auto a 70,50€ pro nákladní vozidlo (tahač). Od 1. prosince 2017 byla cena zvýšena na 13€ (přibližně 330 Kč) a 82€.

Z mýtného získává srbský stát přibližně 180 milionů eur ročně.^[10]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků A1 motorway (Serbia) na anglické Wikipedii, Autoput A1 na německé Wikipedii a Државни пут IА реда А1 na srbské Wikipedii.

• Evropská silnice
• Dálnice v Srbsku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice A1 na Wikimedia Commons