Dálnice D4 (Slovensko)

Dálnice D4
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Zero Bypass Limited
Další provozovatel	Národní dálniční společnost
Celková délka	48 km
v provozu:	32 km
ve výstavbě:	0 km
v přípravě:	16 km
Stát	Slovensko Slovensko
Region	Bratislavský kraj
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Křižování dálnice D4 s přeložkou silnice II/572
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice D4 (slovensky Diaľnica D4) je čtvrtá nejdelší dálnice na Slovensku, která po svém dokončení vytvoří vnější obchvat Bratislavy. Celková délka dálnice je 48 km a začíná na hranici s Rakouskem na hraničním přechodu Jarovce/Kittsee. Dálnice D4 zde plynule navazuje na rakouskou dálnici A6. Trasa dálnice D4 částečně obchází Bratislavu a to nejprve z jihu, kde křižuje dálnici D2 a rychlostní silnici R7 a pak se stáčí na sever, kde křižuje dálnici D1 a nakonec se stáčí na západ, kde znovu křižuje dálnici D2 u Stupavy. Dálnice D4 končí v prostoru plánovaného hraničního přechodu s Rakouskem, kde má být napojena na připravovanou rakouskou rychlostní silnici S8. Dálnice D4 mezi Jarovci a křižovatkou s dálnicí D1 bude po dokončení součástí evropské silnice E58.

Historie

Plány na výstavbu úseku mezi hraničním přechodem v Jarovcích a křižovatkou s dálnicí D2 u Jarovců sahají ještě před rok 1989. Tehdy byl tento dva kilometry dlouhý úsek zařazen do bývalé dálnice D61, která měla přetnout Bratislavu a končit nedaleko Trenčína, kde by se napojovala na dálnici D1 z Prahy do Žiliny, Košic a dále na hranici s Ukrajinou. S výstavbou dálničního okruhu Bratislavy se nepočítalo, tranzitní doprava měla být řešena průtahem dálnice D2 a D61 přes město. Teprve v roce 1996 došlo k zahájení výstavby tohoto úseku, ještě jako součást dálnice D61 a navíc bez koordinace s Rakouskem, tedy bez existence napojení na rakouské straně. V roce 1999 byl tento úsek slavnostně uveden do provozu, včetně moderního hraničního přechodu na dálnici, avšak bez napojení na rakouskou dálniční síť. Rakouská dálnice A6 byla v té době ve fázi plánování a dálnice D4 byla provizorně napojena na rakouskou silnici 307, která vedla do Kittsee a proto bylo využití dálnice minimální. V roce 1999 byl tento úsek přeznačen na dálnici D1. Samotná dálnice D4 byla poprvé zařazena do slovenské dálniční sítě až v roce 2010, nařízením vlády č. 406/2010, ale první technické studie trasy dálnice jsou z roku 2001. Navzdory této skutečnosti byl již v roce 2009 rozestavěný úsek v polovičním profilu u Stupavy jako úsek dálnice D4. V roce 2010 byl úsek mezi Jarovci a křižovatkou s dálnicí D2 přeznačen na dálnici D4. Úsek u Stupavy křižující dálnici D2 byl uveden do provozu v roce 2011. V roce 2016 byl rozestavěný úsek dálnice D4 od křižovatky s dálnicí D2 u Jarovců společně s novou křižovatku s dálnicí D1 u Ivanky při Dunaji, až po křižovatku Bratislava-Rača. Celý úsek měl být zprovozněn v roce 2020, k tomu však s ohledem na problémy při výstavbě nedošlo v plném rozsahu. Termín zprovoznění byl splněn pouze v případě úseku mezi MÚK Bratislava-jih a MÚK Bratislava-Podunajské Biskupice. V listopadu 2020 byla zprovozněna další část úseku a to od MÚK Bratislava-Podunajské Biskupice po MÚK Bratislava-Vrakuňa. 11. února byl zprovozněn následující úsek po MÚK Bratislava-východ I. Ostatní úseky byly zprovozněny na podzim 2021, zprovoznění křižovatky dálnice D4 a dálnice D1 je však odsunuto až na rok 2025.

Přehled úseků

Budoucnost

Z MÚK Bratislava-Rača má dálnice D4 dále překonat Malé Karpaty a napojit se na již provozovaný úsek u Stupavy a pokračovat dále na hranice s Rakouskem, kde má končit napojením na rakouskou rychlostní silnici S8. Trasa dálnice přes Malé Karpaty zatím není stabilizovaná, je zvažována výstavba tunelu Karpaty nebo výstavba soustavy kratších tunelů. S ohledem na vysokou finanční náročnost výstavby tohoto úseku je jeho realizace pravděpodobná až ve vzdáleném horizontu.

Kritika

Dálnice D4 byla kritizovaná v létě 2010 bratislavskou městskou částí Jarovce. Špatná dálniční kanalizace poškodila vyzrálou úrodu a také chyběly protihlukové stěny. Občanské sdružení Malé Karpaty Ministerstvu dopravy mimo jiné vyčítá nedoložení ekonomického opodstatnění dálnice, zdůrazňování přeshraničního spojení navzdory zdrženlivému postoji rakouské strany o rychlostní silnici S8, environmentální nepřepracovanost návrhu (zásah do biotopů v lokalitě Šúr). Dálnice D4 mezi Jarovci a Ivankou při Dunaji má také vést přes CHKO Dunajské luhy.

Bývalý dálniční přivaděč

Součástí jedné dálniční mimoúrovňové křižovatky je také úsek silnice, který byl v minulosti formálně samostatným dálničním přivaděčem. Jedná se o bývalý dálniční přivaděč PD 2 v Bratislavě mezi křižovatkou dálnic D2 a D4 a silnicí III/002046 v Jarovcích o délce 1,76 km. Od roku 2014 byl samostatnou větví křižovatky. Po dostavbě dálnice D4 byl vyřazen.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice D4 na Wikimedia Commons