Dávivec bavlníkolistý

Jak číst taxoboxDávivec bavlníkolistý
alternativní popis obrázku chybí
Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďpryšcovité (Euphorbiaceae)
Roddávivec (Jatropha)
Binomické jméno
Jatropha gossypiifolia
L., 1753
Synonyma
  • Adenoropium gossypifolium
  • dávivec hnidošolistý
  • tungovník bavlníkolistý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia) je silně rozvětvený, poněkud sukulentní a většinou opadavý keř. Je jednodomý druh rodu dávivec který roste v tropech po celém světě.

Výskyt

Druh pochází z tropické Ameriky, z území rozkládající se od jihu Mexika přes Středoamerické státy až do Peru, Bolívie, Paraguaye a na sever Argentiny; jeho domovina je také na většině ostrovů v Karibském moři. Z Ameriky byl záměrně rozšířen do všech tropických oblastí.[2][3]

Ekologie

Tato rychle rostoucí dřevina je rostlinou přizpůsobenou na tropické podnebí se střídajícími se obdobími dešťů a výraznými obdobími sucha. Nejlépe roste v malé nadmořské výšcepobřežních oblastech na propustné půdě, odvodněných píscích nebo hlinito-kamenitých půdách s vápencovitým podložím. Potřebuje stanoviště s plným sluncem a průměrnými ročními dešťovými srážkami od 400 do 1200 mm. Mezi preferované biotopy patří řídké savanové lesy, křoviny, okolí vodních toků prostá vzrostlých stromů, opuštěné pastviny a oblasti na říčních nebo mořských pobřežích občasně zaplavované.[3][4][5]

Popis

Stále zelený, částečně nebo zcela opadavý, hustě větvený keř dorůstající do výše až 3 m. Olistěné větve vyrůstají z tlustého oddenku s nahnědlou mízou, bývají silné okolo 1 cm a v mládí jsou jemně chlupaté a výrazně purpurově zbarvené. Hladká, šedě zelená kůra se loupe v tenkých pásech, při porušení větve vytéká z rostliny bílý hustý latex. Střídavě rostoucí pýřité nebo lysé listy s krátkými trvalými palisty mají řapíky okolo 10 cm dlouhé a bázi uťatou nebo mělce srdčitou. Jejich troj neb pětilaločné, dlanitodílné nebo dlanitosečné čepele bývají 6 až 10 cm dlouhé a 8 až 14 cm široké. Obvejčité až obkopinaté, zašpičatělé laloky jsou nestejné, střední je největší a postranní jsou nesymetrické. Řapíky, okraje listů i stopky květů jsou porostlé žlázkami s lepkavou tekutinou.

Jednopohlavné, pětičetné, stopkaté květy s čárkovitými listeny vyrůstají až ve 14 cm dlouhém latnatém květenství. Osamocené samičí květy jsou ve středu květenství a samčí, kterých bývá až desetkrát více, rostou po stranách, ve všech květech jsou nektarové žlázy. Samčí květy mají eliptické až kopinaté kališní lístky dlouhé 3 mm a červenofialové široce obvejčité a mírně vypouklé korunní lístky dlouhé 4 mm; v květu je dále ve dvou přeslenech osm žlutých tyčinek s malými prašníky. Samičí květy mají kališní i korunní lístky stejně tvarované i zbarvené, ale jsou téměř dvojnásobně velké; v květu je i chlupatý třídílný spodní semeník se třemi srostlými čnělkami s dvoulaločnými bliznami. Rostliny začínají kvést nejčastěji na začátku dešťů, při dostatku vláhy mohou vykvétat v průběhu celého roku. Semena vznikají po samoopylení i po opylení cizím pylem který přináší hmyz přilétající pro nektar a pyl.

Plod je trojpouzdrá, elipsoidní, lysá tobolka asi 10 mm velká. Zprvu je zelená a dužnatá, při dozrávání tmavne a vysychá. Obsahuje tři šedohnědá, elipsoidní, hladká, 7 mm dlouhá a 5 mm silná semenamasíčkem. Semena jsou pro člověka toxická.[3][4][6][7][8]

Rozmnožování

Dávivec bavlníkolistý se samovolně rozšiřuje svými semeny která dokážou dobře plavat a tak se šíří i na velké vzdálenosti podél vodních toků nebo po zaplavovaných územích. Po pevnině semena s masíčkem roznášejí mravenci. Může být množen i oddenky nebo dřevnatými řízky které spolehlivě koření za pomoci stimulátoru.

Mladá rostlina se obvykle prvým rokem nevětví a dorůstá do výše okolo 0,5 m. Kvést začíná nejdříve za dva roky po výsevu.[5][7]

Význam

Druh byl v minulosti rozšířen do tropů ve všech světadílech hlavně pro svůj líbivý vzhled (barva mladých listů i květů) spojený se snadným pěstováním a neexistenci škůdců. K šíření přispěly i zvěsti o léčivých účincích kterých bylo dosahováno v lidovém léčitelství.

Pro savce jsou semena bohatá na olej toxická a jen omezeně se používají jako dávidlo (odtud rodové jméno "dávivec") a drastické projímadlo které má vyhnat vnitřní parazity. Samotný olej se vnitřně používá jako přípravek (abortifacient) způsobující vypuzení plodudělohy a vně jako látka (rubefacient) dráždící kůži k léčbě revmatismu a kožních infekcí. Latex (míza) vytékající z poraněných větví se používá na široké spektrum léčby všelijakých ran, vředů, ekzémů, kožního oparu, svrabu i pohlavních chorob. Používá se také proti hadímu uštknutí nebo vosímu či včelímu bodnutí. Odvar z listů je doporučován na bolesti břicha, horečku i malárii.

Rostliny poměrně nesnadno vzplanou a jsou proto v Africe vysazovány okolo domů jako ochrana před stepními požáry a pro odpuzování hadů. Používají se také pro vyznačení hranic pozemků a později jako palivo. Dobytek ani koně tyto rostliny nespásají, občas však sežerou opadaná semena a uhynou.

V některých oblastech, např. v Austrálii, kde byl dávivec bavlníkolistý původně vysázen okolo roku 1800, se stal invazním druhem, velice se rozšířil na sezónně zaplavované pastviny kde nemá konkurenčních druhů. Vytváří tam téměř neproniknutelné houštiny a vytlačuje původní floru i faunu a pastviny tak znehodnocuje. V Austrálii je veden na seznamu invazních druhů, na vybraných místech je ničen ohněm, mechanicky i herbicidy. Po zničených rostlinách však zůstává v půdě mnoho životaschopných semen.[5][7][8]

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. GRIN Taxonomy for Plants: Jatropha gossypiifolia [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 05.09.2013 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-10-2012. (anglicky) 
  3. a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Jatropha gossypiifolia [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.08.2011 [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  4. a b Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Jatropha gossypiifolia [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. (anglicky) 
  5. a b c KAWANGA, V. Plant Resources of Tropical Africa: Jatropha gossypiifolia [online]. Prota4U, Network Office Europe, Wageningen University, Wageningen, NL, rev. 2007 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. (anglicky) 
  6. Dendrologie.cz: Jatropha gossypiifolia [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  7. a b c Weeds of Australia: Jatropha gossypiifolia [online]. The University of Queensland, Brisbane, QLD, Australia [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  8. a b FRANCIS, John K. Wildland shrubs of the United States and its territories: Jatropha gossypiifolia [online]. USDA Forest Service, International Institute of Tropical Forestry, San Juan, PR, USA [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5