Dávivec odulý
Dávivec odulý | |
---|---|
Dávivec odulý (Jatropha podagrica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | pryšcovité (Euphorbiaceae) |
Rod | dávivec (Jatropha) |
Binomické jméno | |
Jatropha podagrica Hook., 1848 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dávivec odulý (Jatropha podagrica) je vytrvalá, jednodomá sukulentní rostlina zajímavého vzhledu, s nápadnými oranžově červenými květy. Je jedním z mnoha tropických druhů rodu dávivec.
Rozšíření
Tento rostlinný druh pochází ze Střední Ameriky a některých ostrovů v Karibském moři. Po svém zveřejnění v roce 1848 se jako okrasná rostlina začal pěstovat téměř po celém tropickém pásmu. Jeho obliba způsobila, že občas zplaněl a stal se součástí místní přírody, např. v Číně, Indii nebo na jihu Afriky. Nadšenci ho začali pěstovat jako pokojovou či skleníkovou rostlinu i v mírném pásmu.[1]
Ekologie
Dávivec odulý je přizpůsobený na prostředí, kde se střídá období dešťů s obdobím sucha. V době, kdy je dostatek vláhy, a tudíž i živin, vyrůstají na rostlině silné listy a nápadné květy lákající hmyz. Pro překonání období sucha si rostlina vytváří zásobní orgán, lahvovitě ztlustlý kmínek (odtud druhové jméno "odulý") a shazuje listy, aby co nejvíce snížila výpar vody. Po nástupu vlhkého období vyraší z vrcholu kmene nové listy s dlouhými řapíky a později i květenství.
Vyrůstá samovolně ze semen a nejlépe roste v propustné, kypré půdě bohaté na živiny a často zkrápěné dešťovou vodou, vyhovuje mu i částečné zastínění před nejprudším sluncem. Dobře prospívá při celoroční teplotě 20 až 35 °C, v období sucha snese krátkodobý pokles teploty k 10 °C.[1][2][3]
Popis
Rostlina vytváří vzpřímený, chudě rozvětvený keř, jehož kmínek je u spodu výrazně řepovitě zbytnělý. Krátké uzlovité větve, dorůstající nejvýše do 2 m, jsou pevné, dužnaté a řídce pokryty lenticelami. Šedá kůra je vrásčitě rozpraskaná a posetá jizvami po opadaných řapících listů. Z nově narostlého krátkého vrcholu rostliny vyrůstají nahloučeně listy, které mají okolo 10 cm dlouhé řapíky a jejichž štítnaté, široce vejčité až okrouhlé čepele mohou dorůst do velikosti až 15 × 20 cm. Čepele bývají po obvodě celistvé nebo jsou častěji hluboce dvou- až šestilaločné; někdy bývají vlnité. Svrchu jsou zelené a lesklé (stářím lesk ztrácejí), zespodu šedozelené, oboustranně jsou lysé a mají výraznou dlanitou žilnatinu. V paždí listů jsou jemné chloupky, ve kterých vyúsťují žlázky produkující sladkou tekutinu. S nástupem období klidu (v době sucha) listy usychají a opadávají. Listy jsou tvarově velmi variabilní, nebývají shodné ani na téže rostlině. Po obnově listů začíná z vrcholu rostliny růst osa terminálního květenství, které se nahoře rozvětvuje do zdánlivého okolíku. Květenství, které bývá až 30 cm dlouhé a vždy převyšuje listy, obsahuje 10 až 20krát více samčích květů než samičích. První se ze světle růžových pupenů otvírají samičí květy, které kvetou jen krátce, samčí kvetou po několik týdnů. Jednopohlavné pětičetné květy na stopkách mají okrouhlé kališní lístky asi 2 mm dlouhé. Oranžově červené, široce rozevřené, obvejčitě podlouhlé korunní lístky jsou asi 6 mm velké. V samčím květu bývá 6 až 8 tyčinek s nitkami vespod srostlými a s dlouhými žlutými prašníky. Samičí květ má spodní, lysý, trojpouzdrý semeník se třemi, na bázi srostlými čnělkami nesoucí dvoulaločné blizny. Květy jsou opylovány hmyzem.
Plody jsou okrouhlé tobolky 1,5 až 2 cm dlouhé, zprvu modravě zelené a ve zralosti tmavě hnědé. Obsahují tři hladká, asi 1 cm dlouhá semena, která jsou po uzrání rozstřelována po okolí.[1][2][3][4][5]
Význam
Dávivec odulý se uměle pěstuje jako dekorační prvek, ale pro svou náročnost častěji v nádobách než ve volné půdě. V ČR je pěstován málo a výhradně jako pokojová nebo skleníková rostlina, protože nesnáší mráz. Při poranění vytéká z rostliny latex, který je stejně jako semena toxický. Latex dráždí sliznice a kůži, semena způsobují nevolnost, zvracení nebo silné průjmy. V čínské medicíně se používá pro detoxikaci po hadím uštknutí. Extrakt z kořenů má výraznou antimikrobiální i antimykotickou aktivitu.[1][4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d LOYDOVÁ, Vladimíra. BOTANY.cz: Jatropha podagrica [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.02.2012 [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b AtlasRostlin.cz: Dávivec otokovitý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Brian Johnston: Jatropha podagrica [online]. Micscape Magazine, Onview.net Ltd, Wallington, Surrey, UK [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dendrologie.cz: Jatropha podagrica [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Flora of China: Jatropha podagrica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dávivec odulý na Wikimedia Commons
- Taxon Jatropha podagrica ve Wikidruzích
- (anglicky) UBC Botanical Garden Forums: Jatropha podagrica
- (španělsky) Plantas y flores: Jatropha podagrica
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: No machine-readable author provided. Emoc assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Seeds of Jatropha podagrica scanned with size information
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Jatropha podagrica, Euphorbiaceae, Buddha Belly Plant, Bottleplant shrub, inflorescence; Botanical Garden KIT, Karlsruhe, Germany.
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY-SA 4.0
Buddha Belly plant Jatropha podagrica in Kolkata, West Bengal, India.
Autor: Bouba na projektu Wikipedie v jazyce francouzština, Licence: CC BY-SA 3.0
Jatropha podagrica, Dieppe
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY 3.0
Buddha belly plant, gout plant, purging-nut, Guatemalan rhubarb, Tartogo or goutystalk nettlespurge Jatropha podagrica at Lotus Pond, Hyderabad, India.
Autor: Craig Franklin, Licence: CC BY-SA 3.0 au
The making of this file was supported by Wikimedia Australia.
To see other files made with WM-AU support, please see the category Supported by Wikimedia Australia.