Délka slov v češtině

Délka slov v češtině je proměnlivá a kolísá od jednoho jediného písmene až po slova dlouhá okolo třiceti písmen.

Nejkratší možná slova v českém jazyce sestávají z jednoho písmene. Počet českých jednopísmenných slov je však velmi omezený. Jejich seznam, řazený podle slovních druhů, je uveden níže. Některá slova se mohou vyskytovat i v jiných významech jako jiný slovní druh (spojky „a“, „i“ se vyskytují také jako částice), a proto jsou v seznamu uvedena dvakrát.

• k, o, s, u, v, z

• a, i

• a, i

• á, ó

Mnohem více se v českém jazyce vyskytují slova sestávající ze dvou písmen, byť ani jejich počet není příliš velký. Ohebné slovní druhy mohou mít tuto délku pouze v určitých tvarech, zatímco v jiných dosahují délky větší. Např. slovo „oko“ má ve svém základním tvaru písmena tři, ovšem ve 2. pádu množného čísla („ok“) jen dvě. I zde jsou homonyma v seznamu uvedena vícekrát (např. slovo „ér“ jako tvar podstatných jmen „éro“ či „éra“, nebo slovo „jí“ jako tvar slovesa „jíst“ a současně tvar zájmena „ona“.

• ar
• eg (2. pád mn. č. slova „ego“)
• ech (2. pád mn. č. slova „echo“)
• ér (2. pád mn. č. slova „éra“)
• ér (2. pád mn. č. slova „éro“)
• es (2. pád mn. č. slova „eso“)
• id
• id (2. pád mn. č. slova „ido“)^[1]
• id (2. pád mn. č. slova „idy“)
• oj
• ok (2. pád mn. č. slova „oko“)
• op
• oř
• os (2. pád mn. č. slova „osa“)
• té
• úd
• uch (2. pád mn. č. slova „ucho“)
• úl
• um

• by
• dá
• dí
• je
• jí
• má
• oř
• uč
• ví

• já, mě, mi
• ty, ti
• on, ho, mu, je, ně
• ji, ni, jí, ní, je, ně
• my
• vy

• mí, mé

• rod mužský: ti, ty
• rod ženský: ta, té, tu, ty
• rod střední: to, ta

• co, čí

• co, čí, an

• se, si

• až, tu, už

• do, na, ke, ku, ob, od, po, se, ve, za, ze

• ač, ať, až, ba, či, že

• ať, až, co, jo, ne, no, to, že

• oj, och, ach, ha, hu apod.

Pravidla české slovotvorby umožňují pomocí předpon, přípon a vhodně zvolené koncovky vytvářet velmi dlouhá slova. Některá z nich mohou přesáhnout i délku 30 písmen. Většinou se však jedná o pouhé umělé jazykové konstrukty, které jsou prakticky nesrozumitelné, v běžné komunikaci se nevyskytují a zpravidla slouží jen jako předmět recese a slovních hrátek. Jedním z velmi známých případů je slovo „nejneobhospodařovávatelnější(mi)“. Ústav pro jazyk český AV ČR v této souvislosti upozorňuje, že v databázi Českého národního korpusu lze nalézt výskyty slova „obhospodařovávat“, ovšem už nikoliv jeho záporný tvar „neobhospodařovávat“ ani odvozené přídavné jméno „nejobhospodařovávatelnější“.^[2]

Mezi další podobně uměle vytvořená slova patří:

• nejnezapamatovávatelnější(ho) – 25 (27) písmen
• nejneobhospodařovávatelnější(mi) – 28 (30) písmen
• nejneosamostatňovávatelnější(mi) – 28 (30) písmen
• nejnevykrystalizovávatelnější(ho) – 29 (31) písmen
• nejnerestrukturalizovávatelnější(mi) – 32 (34) písmen
• nejnezpravděpodobnostňovávatelnější(mi) – 35 (37) písmen
• nejzdevětadevadesáteronásobitelnější(mi) – 36 (38) písmen.^[2]
• nejnezdevětadevadesáteronásobitelnější(mi) – 38 (40) písmen.^[2] - nejlépe vynásobitelnější číslem 99.
• nejnezdevětadevadesáteroroznásobovávatelnější(mi/ho) – 45 (47/47) písmen - nejhůře vynásobitelnější číslem 99.

Některá dlouhá slova s doloženou existencí:

• nerestrukturalizovatelný^[3][4] – (24 písmen)
  • nerestrukturalizovatelnému – (26 písmen)

Jelikož české názvy chemických látek jsou řazeny mezi slova, nejdelšími českými slovy by měly být právě tyto názvy. Nemůžeme sice názvy jako je 1,1,1-trichlor 2,2 (bis 4-chlorbenzen) ethan (DDT) považovat za slova, ale obecnější název trichlor(bischlorfenyl)ethan už teoreticky lze. Vezmeme-li velké molekuly, jako například vitamín B12 či glukagon, jsou jejich chemické názvy rozhodně delší než kterékoliv jiné české slovo.

Nejdelší předložkou je pravděpodobně slovo prostřednictvím.

• Zipfovo pravidlo

• Česká slova