Díu
Díu दीव | |
---|---|
Brána pevnosti Díu | |
Poloha | |
Souřadnice | 20°42′36″ s. š., 70°58′48″ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+05:30 |
Stát | Indie |
Svazové teritorium | Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu |
Díu | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 40 km² |
Počet obyvatel | 23 991 (2011) |
Hustota zalidnění | 599,8 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 28758 |
PSČ | 362520 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Díu je rybářské město v distriktu Díu ve svazovém teritoriu Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu v Indii. Distrikt Díu je desátým nejméně zalidněným mezi indickými distrikty. Město leží na východním cípu stejnojmenného ostrova. Nachází se zde známá pevnost a stará portugalská katedrála. Ve městě o rozloze 40 km2 žilo v roce 2011 23 991 obyvatel.
Historie
Město a distrikt patřily historicky do oblasti Sauraštra v Gudžarátu. Byl to důležitý přístav na obchodních cestách vedoucích Arabským mořem. Vzhledem k jeho strategickému významu zde 3. února 1509 svedla portugalská válečná flotila námořní bitvu se spojeným loďstvem Mamlúckého sultanátu, Benátské republiky, Dubrovnické republiky, kóžikkótského zamorina a gudžarátského sultána Mahmuda Begady o nadvládu nad Indickým oceánem.
V roce 1513 se tu Portugalci pokusili založit předsunutou základnu, ale vyjednávání nedopadlo podle jejich představ. Stejně dopadli i Diogo Lopes de Sequeira roku 1521 a Nuno da Cunha roku 1523. Také pokus o dobytí města, který v roce 1531 podnikl Nuno da Cunha, se nezdařil.
Až roku 1535 uzavřel gudžarátský sultán Bahadur Šáh s Portugalci obranné spojenectví proti mughalskému císaři Humájúnovi a povolil jim postavit pevnost Díu a udržovat na ostrově posádku. Tak se Díu stalo součástí portugalské kolonie Portugalská Indie. Spojenectví se záhy rozpadlo, a gudžarátský sultán, který pozdě litoval své přílišné štědrosti, se proto mezi roky 1537 až 1546 neúspěšně pokoušel Portugalce z Díu vyhnat. Byl však v boji poražen a zabit, načež následovalo období válek mezi Portugalci a gudžarátským sultanátem.
Roku 1538 oblehl vládce Khambhátského knížecího státu, jenž byl součástí Gudžarátského sultanátu, Coje Çafar za pomoci osmanského loďstva, jemuž velel Hadım Sulejman Paša, město Díu.[1] Portugalská posádka vedená Anthonym Silveirou se jim však ubránila. Týž Coje Çafar oblehl Díu i v roce 1546 a toto druhé obléhání trvalo 7 měsíců, od 20. dubna do 10. listopadu. Portugalci vedení Joãem Mascarenhasem pevnost a město uhájili a poté, co dorazila flotila guvernéra ostrova Joãa de Castra, obléhatele zahnali. V boji zahynul jak Coje Çafar, tak guvernérův syn Fernão de Castro. Po druhém obléhání Díu byly pevnost i město opevněny tak dobře, že dokázaly odolat pozdějším nájezdům Arabů z Maskatu i Holanďanů koncem 17. století.
Následkem rozvoje Bombaje začal od 18. století strategický význam Díu upadat. Stala se z něj něco jako historická připomínka časů, kdy město tvořilo jakousi obchodní a strategickou baštu v rámci zápasu mezi silami islámského Východu a křesťanského Západu.
Díu bylo portugalskou državou od roku 1535 až do roku 1961, kdy v rámci Invaze do Goy podlehla portugalská posádka 19. prosince útoku armády Indické republiky vedenému proti všem portugalským državám v Indii. Bitva o Díu proběhla jako řada pozemních, leteckých a námořních útoků soustředěných na ostrov po dobu 48 hodin, dokud se portugalská posádka nevzdala. Celá oblast byla poté prohlášena za indické svazové teritorium Goa, Daman a Díu. Poté co se Goa v roce 1987 osamostatnila jako stát, se zbytek stal svazovým územím Daman a Díu. Dne 26. ledna 2020 došlo ke sloučení svazových území Daman a Díu a Dádra a Nagar Havélí, čímž vzniklo svazové teritorium Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.
Jazyky
V Díu se hovoří celkem čtyřmi jazyky. Jsou to: gudžarátština, portugalština, angličtina a hindština.
Galerie
- Město Díu a portugalská pevnost (britská rytina z roku 1729)
- Ulice v Díu
- Kostel sv. Pavla, Díu
- Pevnost Díu
- Chrám Gangešwar
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diu, India na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Díu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Uwe Dedering na projektu Wikipedie v jazyce němčina, CC BY-SA 3.0
Location map of India.
Equirectangular projection. Strechted by 106.0%. Geographic limits of the map:
- N: 37.5° N
- S: 5.0° N
- W: 67.0° E
- E: 99.0° E
Autor: Prateekmalviya20, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a lord Shiva Temple in Diu
"The East Indies" (South and Southeast Asia): *the whole map*: *northwest* (shown above); *northeast*; *southwest*; *southeast*; miniature maps mostly from 'The Universal Traveller' by Thomas Salmon, London, 1752 [1729], many with modern hand coloring:
- Fort St. George and Madras (1739) from 'Modern History'*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- the Malabar Coast (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- Plan of the city of Cochin*
- the King of Cochin; and small Malabar boats*; *closer view*
- Plan of the city of Diu*
- Clothing of a Banian of India, and of the Siamese*; *a detail*
A later map by Salmon from 'A New Geographical and Historical Grammar...' (W. Johnston, London), 1766: *"East Indies"*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*; *the South*
- "Asia" (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*; *South Asia*
- "Asia" (1766)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*; *South and Southeast Asia*
- "Persia" (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- "Little Bochara" (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- "Western Tartary" (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- "Eastern Tartary" (1752)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
- "Africa" (1766)*: *northwest*; *northeast*; *southwest*; *southeast*
Views from 'The Universal Traveller', 1752 and other editions: General views
=*Accra (Ghana)* =*"Africa" (allegorical)* =*Habits of the Americans* =*animal species* =*apes and chimps* =*Arabs and Negroes* =*an armillary sphere (1766)* =*"Asia" (allegorical)* =*Batavians* =*Batavians (2)* =*Borneans* =*Bornean town* =*Constantinople* =*fish species* =*Hormuz* =*Javanese* =*Jerusalem* =*Loango (Congo)* =*Persians* =*Potala Palace, Tibet* =*San Salvador (Congo)* =*Tartars*: *detail 1*; *detail 2* =*Eastern Tartars* =*Teneriffe* =*Tonkinese* =*Trier* =*Turks* =*Xavier (Guinea)*
Views of Europe
=*Amsterdam* =*Antiparos (Greece)* =*Antwerp* =*Augsburg* =*Basel* =*Berlin* =*Brussels* =*Cadiz* =*Cologne* =*Copenhagen* =*Dutch* =*Flushing (Netherloands)* =*Frankfurt* =*Geneva* =*Ghent* =*Greeks* =*Greek priests* =*Metz* =*Middelburg (Netherlands)* =*Munster* =*Nuremberg* =*Oxford University* =*Prague* =*Spaniards* =*Vienna* Views of China
=*Ambassador conducted to an audience* =*Ambassadors meeting the Emperor in China* =*An Audience of Leave* =*a Banquet in China* =*Bells of Peking and Erfurt* =*a Bonze; a Husbandman* =*a plan of Canton* =*Canton* =*Catching wild ducks with turtle shells in China* =*Chinese barks* =*Chinese husbandmen* =*Chinese ladies* =*Chinese sepulchres* =*the Emperor of China* =*Fishing with traps in China* =*the Five Horse Heads mountains* =*the Flying Bridge on the Whang-ho* =*a Fortress in China* =*Fu Chew Fu* =*the Great Wall of China* =*Hu Kew Hyen (Macau)* =*the Imperial Throne of China* =*Kon Jan Fiam temple* =*Nanking*; *a detail* =*Nan Yang* =*Paulinshi temple*; *a caption* =*Peking*; *detail 1*; *detail 2*; *detail 3* =*Peking observatory* =*Porcelain tower at Nanking* =*Sang Wan Hab mountains* =*Shau Chew* =*Silk manufacture in China* =*A Street in China* =*Supreme Imperial Hall of Audience* =*Temple in China (1)* =*Temple in China (2)* =*Temple images in China* =*Temple interior in China* =*Tong-chew*; *a detail* =*Tyen Tsing Wey fortress*
See also: *images from "Modern History," 1732*Autor: Mohnish1208, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of ASI monument number