Dürnstein

Dürnstein
Letecký pohled na Dürnstein
znak
Poloha
Souřadnice	48°23′44″ s. š., 15°31′13″ v. d.
Nadmořská výška	209 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousko
Okres	Kremže-venkov
Dürnstein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,8 km²
Počet obyvatel	864 (2018)[1]
Hustota zalidnění	51,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Barbara Schwarz (ÖVP)
Oficiální web	www.duernstein.at
E-mail	office@duernstein.gv.at
Adresa obecního úřadu	Dürnstein 25 3601 Dürnstein
Telefonní předvolba	02711
PSČ	3601
Označení vozidel	KR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dürnstein je městečko v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov. Leží přímo u Dunaje a jde o jeden z nejvýznamnějších turistických cílů regionu Wachau, který je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Okolí je známé produkcí vína. Na místních vinicích jsou pěstovány především bílé odrůdy. Žije zde 864^[1] obyvatel.

Dürnstein leží na Dunaji ve Wachau, který odděluje Waldviertel (Lesní čtvrť) od Dunkelsteinerwaldu. Plocha obce je 16,81 kilometrů čtverečních. 59,61 % plochy je zalesněno.

Město sestává z katastrálních území:

• Dürnstein
• Oberloiben a Unterloiben
• další částí obce Dürnsteiner je
• Waldhütten a Rothenhof.

• 20. listopad 860: bavorský vévoda Ludvík II. Němec daroval území kolem Dunaje arcibiskupskému klášteru svatého Petra v Salcburku. První byl jmenován „von Loiben“.^[2] Na počátku 11. století spadalo jeho území do vlastnictví bavorského kláštera Tegernsee.
• 1002: císař Jindřich II. "Pobožný", daroval klášteru Tegernsee 2 lodní zdvihadla u Liupna (Loiben) mezi „Watsteinem“ a „Holinsteinem“ v babenberské marce markraběti Jindřichovi Babenberskému. Darování bylo potvrzeno v roce 1019.^[3]

1050: Azzo z Kuenringu první místodržitel kláštera Tegernsee. Smrtí Leutholda z Kuenringu roku 1355 vymřela větev rodu Kuenring-Dürnstein po mužské linii. Panství Dürnstein přešlo na pány z „Maissau“, později na vévodu Albrechta Habsburského, potom na Oldřicha z Ettzingu a roku 1609 na pány ze Zelkingu.^[3] Po vymření zdědil Zinzendorfský nový zámek, který roku 1663 prodal rodu Starhembergů, kteří vlastnictví drželi až do roku 1936.^[4] V polovině 11. století jej dostali lénem od Babenberků Kuenringové, kteří zde v následujícím století počali s výstavbou hradu.

• Polovina 12. století: Kuenringy byl postaven Dürnstein.^[5]
• 1192: byl poprvé uveden název Dürnstein.^[3]
• Prosinec 1192 až březen 1193: byl na hradě Dürnstein vězněn anglický král Richard I. Lví srdce (1157-1199).^[5] Dodnes není docela jisté, zdali Richard Lvi srdce byl na horním hradě, dnešní zřícenině, nebo v údolí, nebo na Nebenburgu, který ještě dnes existuje.
• Roku 1231 byl Dürenstein společně s Aggsteinem dobyt Babenberky, kteří tak ztrestali protivší se jim Kuenringy.
• Ve 13. století zde byl založen klášter klarisek, kolem kterého vyrostlo ve 14. století město. V 16. století byl klášter klarisek zrušen a jejich klášter přebrali augustiniáni.
• 1347: se poprvé vyskytuje zmínka o městě Dürnstein.^[3]
• Roku 1355 vymřela dürensteinská dynastie Kuenringů a hrad i s městem přešel do vlastnictví Habsburků.
• 1476: dostal Dürnstein od císaře Fridricha III.městská práva a začal se používat městský znak.^[3]
• 1477 a 1485: dobytí Dürnsteinu Uhry pod Matyášem Korvínem^[3]
• V 15. století zde byl založen augustinianský klášter, krátce poté obdrželo město znak a měšťané počali se stavbou radnice.
• 1551: požár zpustošil celé město.^[3]
• 1645: hrad Dürnstein byl odstřelován Švédy pod generálem Torstensonem (1603-1651)^[3] a starý hrad na skále byl těžce poničen švédskými vojsky.
• 13. září 1683: císař Leopold I. Habsburský dostal v Dürnsteinu od mladého hraběte Franze Karla Auersperga zprávu o osvobození Vídně od TurciTurků.^[3]
• V 17. století se začalo s výstavbou tzv. Nového hradu u řeky v letech 1710-1740 byl vystavěn nový barokní klášter, augustiniánský řád, který jej užíval, byl ovšem roku 1788 zrušen Josefem II.
• 1803: kvůli zesvětštění v době Napoleonské byl Loiben v držení státního panstva, znamenal konec panství kláštera Tegernsee.^[6]
• 11. listopad 1805: bitva u Loiben-Dürnsteinu.
• Roku 1805 se zde srazila rakouská armáda s Francouzi. Roku 1908 byla vystavěna železniční trať Kremže - Spitz, která zde měla stanici.
• 1811:' Loiben byl za hraběte Aloise Genicea vydražen za 158.400 zlatých.^[6]
• 1902: zahájena lodní doprava parníky.^[3]
• 1906: vybudován moderní vysokotlaký vodovod v Dürnsteinu.^[3]
• 1909: výstavba železnice "Wachauerbahn".^[3]
• 1925: velký požár v Dürnsteinu.^[3]
• 1954: Dünstein je vyobrazen na rubové straně bankovky 100 šilinků.
• 19. říjen 1958: otevřena "Dunajská silnice" po pobřeží Dunaje mezi Kremží a Emmersdorfem.^[2]
• 1968: sloučení obcí „Oberloiben“ a „Unterloiben“.^[3]
• 1971: připojení obce Loiben k Dürnsteinu.^[3]
• 1994 propůjčení Evropského diplomu
• 2001 město spolu i s Wachau do seznamu UNESCO-Světové kulturní dědictví.
• 9. října 2009: vydána pamětní mince 100 € s rakouským motivem: "Richard Lví srdce v Dürnsteinu" ze série "Rakouské báje a legendy“^[7]

• Dürnstein (hrad)
• Klášter Dürnstein s působivou modrou věží kolegiálního kostela
• Kunigundský kostel poprvé zmíněn 1289 (z původního kostela stojí pouze věž)
• Kostnice (ossarium) ze 13. století, zasvěceno svatému Michalovi
• Radnice
• Kostel Klarisek (dřívější, založený 1289)
• Dürnstein (zámek)
• Zámecké sklepy

• Farní kostel Svatého Quirina
• Památník bitev

• 1971 1056 obyvatel
• 1981 1031
• 1991 1002
• 2001 931 obyvatel

Starostkou města je Barbara Schwarz, vedoucí kanceláře Günther Eggharter.

V městském zastupitelstvu je po volbách 14. března 2010 15 křesel, která jsou rozdělena podle získaných mandátů:

• ÖVP 10
• SPÖ 2
• FPÖ 3

• Tegernsee, Oberbayern

Neagrárních pracovišť bylo v roce 2001 53, zemědělskými a lesními pracovišti bylo v roce 1999 127. Počet výdělečně činných v místě bydliště bylo v roce 2001 428, což představuje v roce 2001 47,47 %.

Víno z Wachau a s ním spojené lokály sehrávají v cestovním ruchu významnou hospodářskou úlohu. Významné jsou rakouské vinice, které se ve Wachau pěstuje svobodnými vinaři a ti mají vinné sklepy před městskými hradbami Dürnsteinu.

Dürnstein leží na "Podunajské pobřežní železnici" a má jedno nádraží společné s Oberloiben východně od obce. Dürnstein je centrálním bodem pro "Dunajskou plavbu" ve Wachau. Spojení "přívozem" (jen pro chodce a cyklisty) je do Rossatz na protějším břehu.

Lázně Kuenringerbad jsou před branami města.

• Spolek ledních sportů Dürnstein/Wachau
• Spolek dobrovolných hasičů Dürnstein
• Spolek Kuenringerských aktivit
• Tenisový klub Dürnstein
• Volejbalový klub Dürnstein
• Wachauerská "Trachtengruppe" (hudební skupina, smíšený pěvecký sbor a orchestr mládeže) Dürnstein
• Unie vodních sportů Wachau (Rudern)
• Hokejový club Dürnstein (IHC)

Tato kapitola zahrnuje osobnosti, které zde žili, tak i osoby se zvláštním vztahem k Dürnsteinu

• Hadmar II. z Kuenringu (1140–1218) - ministeriál, roku 1192 zadržel Richarda Lví srdce, krále Anglie, věznil jej na hradě Dürnstein.
• Blondel z Nesle (* asi 1155/60 - po 1200) - trubadúr ze severní Francie podle legendy hledající místo, kde je Richard Lví srdce vězněn
• Hadmar I. z Kuenringu († 1138) - zakladatel hradu
• Richard I. Lví srdce (1157–1199) - král Anglie, vězeň na hradě Dürnstein
• Johann Heinrich von Schmitt (1744–1805) – rakouský polní maršál poručík a generální šéf ubytovací správy, jako velitel účastník bitvy u Dürnsteinu, ve které padl
• Emil Strecker (1841–1925) – německý malíř, žil v Dürnsteinu
• Hans Ranzoni (1868–1956) - byl rakouský malíř, který po roce 1944 žil v Dürnsteinu.
• Maximilian Suppantschitsch (1865–1953) – rakouský malíř, od roku 1944 žil v Dürnsteinu.
• Carl Vaugoin (1873–1949) – křesťansko-sociální politik. Poslední měsíce svého života strávil v klášteře Dürnstein.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dürnstein na německé Wikipedii.

• RENNHOFER, Gottfried: Dürnstein, History of the town and description of the important objects, Edition Kellner, bez vročení
• KAISER, K., Andreas: Dürnstein Abbey - Wachau, Hofstetter Kunstverlag, bez vročení
• Franz Eppel: Die Wachau. Nibelungen- und Strudengau. Ihre Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg 1975, ISBN 3-900173-02-8
• Rupert Feuchtmüller, Stadtgemeinde Dürnstein (Hrsg.): Dürnstein. Geschichte und Kunst. Katalog der Ausstellung Stift Dürnstein. 22. Mai bis 1. November 1976. Verlag Faber, Krems 1976
• Irmgard Ameseder, Anton Bodenstein, Gerhard Tribl: 1000 Jahre Loiben. 1002–2002. Betrachtungen. Stadtgemeinde Dürnstein 2002
• Hofmann: „Dürnstein", Krems 1952

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dürnstein na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města Dürnstein
• Kuenringovy lázně