Düsseldorfská malířská škola

Schadowovi žáci a přatelé: Eduard Bendemann s manželkou, Theodor Hildebrandt, Julius Hübner s manželkou a dcerou, Wilhelm von Schadow a Karl Ferdinand Sohn. (1830-31)

Düsseldorfská škola byla malířská škola, která se rozvíjela v rámci širšího romantického hnutí od 1. poloviny 19. století,[1] až do roku 1918, většinou v souvislosti s královskou pruskou akademií umění v Düsseldorfu (Königlich-Preußische Kunstakademie). tento termín zavedli v letech 1828 až 1837 žurnalisté pro absolventy školy a okruh jejich následovníků. Školní výuku koncipovali první ředitelé akademie, Peter von Cornelius a zejména Friedrich Wilhelm Schadow který akademii vedl v letech 1826–1851.[2][1] a vytyčil směr tvorby jako jednotu poezie a přírody. Příslušníci této školy se věnovali krajinomalbě a zátiším, méně i figurální malbě. Jejich styl bývá někdy nazýván nazarénsko-romantický.[3][4]

Schadowův okruh tvořili jeho žáci první generace: Theodor Hildebrandt, Eduard Bendemann (Schadowův zeť), Julius Hübner, Carl Friedrich Lessing, Christian Köhler, Heinrich Mücke und Karl Ferdinand Sohn.

Přední členové školy obhajovali malování v plenéru a používali paletu s poměrně tlumenými barvami. Klíčovými příslušníky hnutí byli Karl Friedrich Lessing, Johann Wilhelm Schirmer, Andreas Achenbach, Hans Fredrik Gude a Oswald Achenbach.

Ve 2. polovině 19. století se škola rozvinula také dalšími směry, pronikla do nástěnných maleb, historických kompozic a realistické žánrové malby. Klíčovou osobností této fáze školy byl Alfred Rethel. Soukromou výukou se k düsseldorfské škole připojily také ženy-malířky, například Helene Marie Stromeyerová.

Škola měla silný vliv na americkou Hudson River School.

Galerie

  • Andreas Achenbach: Stará akademie v Düsseldorfu (1831)
    Andreas Achenbach: Stará akademie v Düsseldorfu (1831)
  • Eduard Bendemann: Židé v exilu (1832)
    Eduard Bendemann: Židé v exilu (1832)
  • Andreas Achenbach: Pobřeží Sicílie (1847)
    Andreas Achenbach: Pobřeží Sicílie (1847)
  • Hans Fredrik Gude: Svatební cesta v norském fjordu (1848)
    Hans Fredrik Gude: Svatební cesta v norském fjordu (1848)
  • Emanuel Leutze: Washington překračuje Delaware (1851)
    Emanuel Leutze: Washington překračuje Delaware (1851)
  • Anselm Feuerbach: Boj Amazonek(1873)
    Anselm Feuerbach: Boj Amazonek(1873)
  • Carl Friedrich Lessing: Romantická krajina
    Carl Friedrich Lessing: Romantická krajina

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Düsseldorf school of painting na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Муратов, А. М. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-09]. Heslo ДЮССЕЛЬДО́РФСКАЯ ШКО́ЛА. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-10. (rusky) 
  2. ↑ Wolfgang Müller von Königswinter: Düsseldorfer Künstler aus den letzten fünfundzwanzig Jahren. Leipzig, 1854.
  3. ↑ düsseldorfská škola, malířská škola 1. polovina 19. století - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Dusseldorf school | painting. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2017-05-10]. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Andreas Achenbach - Clearing Up—Coast of Sicily - Walters 37116.jpg
Beginning in the 1820s, the academy in Düsseldorf, a town on the Rhine River, began to attract artists from other German cities and from abroad. Achenbach, one of Düsseldorf's most influential painters in the mid-19th century, specialized in the "sublime" mode of landscape painting, in which man is dwarfed by nature's might and fury. The tattered American flag on the rocks in the foreground implies that there is a shipwreck just out of view.
Die alte Akademie in Duesseldorf by Andreas Achenbach 1831.jpg
Die Kunstakademie befand sich von 1821 bis zum Brand 1872 im ehemaligen Galeriegebäude des Kurfürstlichen Schlosses. Im Erdgeschoss waren die Bibliothek, Wohnungen und Arbeitsräume untergebracht. Die Ateliers der Professoren befanden sich im ersten Obergeschoss. Weitere Arbeitsräume und der Raum der Landschaftsklasse lagen im zweiten Obergeschoss. Der sechzehnjährige Akademieschüler Andreas Achenbach malte das Ölgemälde 1831 innerhalb von zwei Monaten vom Fenster seiner elterlichen Wohnung aus. Er hat sich selbst in Mitte des Vordergrundes mit einer Zeichenrolle abgebildet.
Kollektivarbeit von Eduard Bendemann, Theodor Hildebrandt, Julius Hübner, Wilhelm von Schadow, und Karl Ferdinand Sohn. Der Schadow-Kreis (Die Familie Bendemann und ihre Freunde), (1830-31).jpg
Kollektivarbeit von Eduard Bendemann (Zweiter oben links), Theodor Hildebrandt (Dritter oben links), Julius Hübner (unten rechts) mit seiner Frau Pauline Hübner, geborene Bendemann mit ihrer Tochter Emma und ihren Eltern Anton Heinrich Bendemann und dessen Ehefrau Fanny Eleonore (im Zentrum des Gemäldes), Friedrich Wilhelm von Schadow (rechts oben), und Karl Ferdinand Sohn (Erster oben links). Der Schadow-Kreis (Die Familie Bendemann und ihre Freunde), (1830-31)