Děčín hlavní nádraží

Děčín hlavní nádraží
	Staniční budova
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Město	Děčín
Ulice	ulice Čsl. mládeže v Děčíně
Souřadnice	50°46′24,6″ s. š., 14°12′3,6″ v. d.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Děčín hlavní nádraží
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	556597
Tratě	Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Děčín – Rumburk, Praha–Děčín, Děčín – Dresden-Neustadt, Děčín – Oldřichov u Duchcova
Nadmořská výška	135 m n. m.
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje	8 (osobní n.) + 13 (nákladové n.) + 7 (kolejová skupina střed)
Nástupiště (nástupní hrany)	4 (7)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Autobusy
Služby ve stanici
Kód památky	15173/5-5830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děčín hlavní nádraží je železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova, kam se však v současné době^[kdy?] pravidelně nejezdí. Nádraží má 4 nástupiště dostupné z podchodu po obyčejných schodech nebo výtahem. Je to také významná pohraniční stanice, zejména pro vlaky dálkové dopravy z Německa, které zde mají první zastávku na území Česka.^[zdroj?]

Historie

V roce 1850 společnost Severní státní dráhy ve vsi Weiher a Podmokly (dnes Děčín hlavní nádraží) postavila přechodovou pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Ve stanici byla postavena provizorní hrázděná stavba ve které byly společnosti NStB a saské dráhy, rakouský i saský celní úřad, policejní a poštovní úřad. Pro zaměstnance saské dráhy a celníky byly v roce 1852 postaveny tzv. saské domy.^[1] V letech 1864–1865 byla postavena novorenesanční výpravní budova podle projektu Carla Schumanna společnostmi StEG a královské Saské státní dráhy.^[2]^[3]

Současný provoz osobní dopravy

Ve stanici zastavují veškeré vlaky dálkové osobní dopravy EuroCity spojující Prahu s Berlínem, Hamburkem, popř. Kielem, Budapeští, Flensburgem, Lipskem či Curychem. Kromě výše uvedených relací zde zastavují rychlíky spojující Děčín s Prahou a Ústí nad Labem s Libercem a samozřejmě i regionální osobní vlaky.

Výpravní budova

Výpravní budova je zděná patrová podsklepená stavba s rizality, které jsou uprostřed a po stranách s přistavěnými pavilony. Stavba je postavena na otevřeném půdorysu písmene U z pískovcových kvádrů na bosované podezdívce a je ukončena valbovou střechou. Bosovaná jsou nároží, podlaží dělí kordonová římsa. Okna v přízemí jsou půlkruhově zaklenutá v profilovaných šambránách. Pod nimi jsou jednoduchá sklepní okna. Okna v patrech jsou sdružená obdélná v profilovaných šambránách a průběžnou podokenní římsou. Okna v pavilonech jsou v s půlkruhovým zakončením s šambránami s ušima a nadokenními římsami.^[4]^[2] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou ČR.^[5]

Tunely

Mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží a Děčín-Přípeř na trati Děčín – Bad Schandau se nacházejí dva dvojkolejné tunely, které byly postaveny v roce 1849. Oba tunely zdobí kamenné portály v romantizujícím slohu, které zdobí korunní přímá římsa s obloučkovým vlysem a jsou ukončeny cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (ev. č. 74) je ražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále bez vyzdívky, je dlouhý 279 m. Následuje tunel Červená skála (ev. č. 75), který je ražen pod Špičákem v délce 143 m a je vyzděn.

Dostupné služby

Ve stanici jsou poskytovány následující služby^[6]:

Mezinárodní pokladní přepážka
Vnitrostátní pokladní přepážka
Platba v eurech
Platba platební kartou
Integrovaný dopravní systém
Směnárna ČD
Půjčovna kol
Prostory pro cestující
Úschovna zavazadel
Úschovna kol
Ve stanici je bezbariérové WC
Restaurace
Stanoviště TAXI v blízkosti stanice
Zastávka MHD
Veřejné parkoviště
Zastávka linkových autobusů
Policie
Bufet nebo rychlé občerstvení
Pošta
WC osazeno eurozámkem
Prodej ISIC karty

Odkazy

Reference

↑ Podmokly - Bodenbach Weiher u Děčína [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167.
↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104.
↑ Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Detail stanice [online]. České Dráhy [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.

Externí odkazy

[Podmokly-1] Podmokly - Bodenbach Weiher u Děčína [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.

[:0-2] BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167.

[3] BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104.

[4] Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.

[5] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[6] Detail stanice [online]. České Dráhy [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály