Děčín východ

Děčín východ
Staniční budova tzv. Horního nádraží (rok 2024)
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Město	Děčín
Souřadnice	50°46′30″ s. š., 14°13′23,88″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Děčín východ
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	556894
Tratě	Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Děčín – Rumburk, Děčín – Dresden-Neustadt
Nadmořská výška	140 m n. m.
V provozu od	1874
Zabezpečovací zařízení	RZZ-DRS (horní) + TEST C (dolní)
Dopravní koleje	7 (horní) + 15 (dolní)
Nástupiště (nástupní hrany)	horní 2 (3), dolní 2 (2)
Počet cestujících	650 (prac. dny), 387 (víkendy)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Autobus
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji. Vznikla spojením dvou na sobě nezávisle vybudovaných nádraží. Starší staniční budova na rumburské trati je nazývána jako horní, případně jižní nádraží, novější a mohutnější stavba pak analogicky dolní, nebo severní nádraží. Obě budovy jsou odděleny ulicí.

Mezi lety 1867 a 1868 zřídila Česká severní dráha na pravém břehu řeky Labe své vlastní nákladní a osobní nádraží, přestože se v Děčíně (respektive v Podmoklech) již jedno nacházelo (dnes Děčín hlavní nádraží) v majetku Severní státní dráhy.^[1] Jednalo se o první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel přes Benešov nad Ploučnicí do Rumburku.

V roce 1874 postoupila stavba projektu Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z Vídně přes Znojmo, Havlíčkův Brod, Nymburk a Lysou nad Labem až k Děčínu po pravém břehu Labe a napojovala se na železnici do Drážďan a Berlína.

ÖNWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí pohraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v neorenesančním stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro ÖNWB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku ÖNWB.^[2]

Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například František Josef I. nebo severokorejský vůdce Kim Ir-sen.^[zdroj?]

Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova dolního nádraží byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. Horní nádraží bylo roku 1971 opraveno - většina původních plastických fasádních prvků byla nahrazena břízolitovou omítkou - jeho původní podoba mu byla vrácena v roce 2006 při rekonstrukci konzultované s Národním technickým muzeem.^[1] Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.^[3]

Budova Dolního nádraží je od roku 1964 zapsaná na seznamu kulturních památek. Po druhé světové válce sloužila odbavovací hala jako tělocvična. I přes zájem^[ujasnit] děčínské pobočky Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického roku 2017 však budova chátrá a čeká na nové využití.^{[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]}

• 
  Historická budova Rakouské severozápadní dráhy
• 
  Lokomotivní depo
• 
  První nástupiště
• 
  Výpravní hala
• 
  Jižní zhlaví
• 
  Severní zhlaví

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín východ na Wikimedia Commons
• Historie nádražních budov Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine.
• Profil stanice na stránkách Českých drah
• Článek o plánované rekonstrukci Dolního nádraží
• Informace o stanici na webu Národního památkového ústavu Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine.