Dědice (hrad)
Dědice | |
---|---|
Celkový pohled | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 13. století |
Zánik | 15. století |
Další majitelé | Šternberkové |
Poloha | |
Adresa | Hamiltony, Vyškov, ![]() |
Souřadnice | 49°18′39,38″ s. š., 16°58′1,94″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 28156/7-3929 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dědice (též Starý hrad nebo Dědický hrad) jsou zřícenina středověkého hradu na severním okraji osady Hamiltony, místní části Vyškova, na výběžku Drahanské vrchoviny v záhybu řeky Velká Haná. Lokalita je chráněna jako kulturní památka.[1]
Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně v sedmdesátých letech, významným moravským šlechticem Milotou z Dědic. Existoval pravděpodobně až do konce 14. století, přičemž první přímá písemná zmínka o něm pochází z roku 1381, kdy je označován jako starý oproti nedalekému novému hradu Stagnov. Archeologické nálezy datují dobu života hradu do poslední čtvrtiny 13. století a značné části 14. století. Z hradu se dochovaly terénní relikty s pozůstatky zdiva a výrazné valové opevnění.
Historie
První nepřímá zmínka o hradu pochází z roku 1278, kdy se po něm píše moravský šlechtic Milota z Dědic. Ten se před tímto datem, konkrétně roku 1269, zcela ojediněle nazýval z Kvasic, později však výlučně z Dědic. Hrad byl s největší pravděpodobností postaven právě Milotou z Dědic v sedmdesátých letech 13. století, ačkoliv přímé doklady o jeho založení chybí.[2] Zdá se, že po Milotově smrti na počátku 14. století přestal hrad sloužit k trvalému pobytu majitelů panství. Ve druhé polovině 14. století náležel pánům ze Šternberka, kteří zde podle listiny z roku 1372 měli svého purkrabího. Roku 1381 je v dokumentech označován jako starý oproti novému hradu Stagnov, což naznačuje, že v této době již ztrácel na významu.[2] V pozdějších zápisech z let 1526 a 1537 je stále označován jako starý, nikdy ne jako pustý, zatímco v obdobných výčtech majetku z let 1480 a 1511 se zmiňuje jen ves či městečko Dědice. Zajímavostí je, že nedaleko hrad Stagnov se v roce 1537 výslovně označuje jako pustý. Delší přežívání hradu v 15. století nelze historickými prameny doložit.[2]
Archeologický výzkum
Povrchový průzkum hradu Dědice provedli Miroslav Plaček a Rudolf Procházka. Na akropoli hradu bylo nalezeno 28 středověkých keramických fragmentů, další nálezy jsou uloženy v depozitáři vyškovského muzea.[2] Nalezená keramika je převážně ze středně zrnité hlinitopísčité hmoty, vypálené do šedých odstínů. Typologicky převládají hrnce s různými typy okrajů, dále byly nalezeny fragmenty džbánů, pokliček, kahanů a zásobnic. Výzdoba zahrnuje žlábkovou šroubovici, ryté linie a vlnice.[2] Datace nálezů je komplikována regionálními specifiky. Obecně lze keramiku zařadit do období od poslední čtvrtiny 13. století do značné části 14. století, s ojedinělými nálezy možná i z 15. století. Nejbližší analogie poskytuje keramický soubor z nedalekého hradu Stagnova.[2]
Stavební podoba
Dvoudílný hradní areál odděluje od okolní krajiny dvojice příkopů. Vnější příkop je široký šestnáct až 24 metrů, a přes novodobé zarovnání dna jeho hloubka dosahuje čtyř metrů. Za příkopem následuje val, za nímž je mohutný druhý, třicet metrů široký a jedenáct metrů hluboký příkop. Jižní okraj valu je zarovnán s okolním terénem, zatímco na severovýchodě jej ukončují terénní pozůstatky drobného opevnění.[3]
Předhradí s rozměry 65 × 72 metrů slouží jako sad. Jeho obvod je částečně lemován asi šest metrů širokým valovitým útvarem, v němž jsou místy patrné fragmenty zdí. Východní stranu odděluje od hradního jádra další příkop široký dvacet a hluboký 4,5 metru. Jádro má lichoběžný půdorys (50 × 21 metrů) a po jeho obvodu se dochovaly drobné zbytky zdiva. Jeho povrch byl výrazně pozměněn při poválečné úpravě na přírodní divadlo. Pouze na vstupní západní straně se nachází náznak parkánu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 139438 : Hrad – Hrádek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f PLAČEK, Miroslav. Povrchový průzkum zříceniny hradu Dědic. Přehled výzkumů 1986. Archeologický ústav ČSAV v Brně, 1986, s. 56-57.
- ↑ a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Dědice, s. 185–186.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dědice na Wikimedia Commons
- Zřícenina hradu Hrádek (Starý hrad) na webu NPÚ
- Přehled výzkumů 1986 [online]. Brno: Archeologický ústav ČSAV v Brně, 1986 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY-SA 3.0
Val se zříceninou Dědice (Vyškov- czech republic)