Dějiny Ostravy

Pohled na Slezskoostravský hrad z roku 1855

Dějiny Ostravy začínají již v 8. století n. l. Ostrava patří k velmi dlouho osídleným místům na území České republiky. Na území Ostravy se nacházely tři hrady (v Moravské Ostravě, ve Slezské Ostravě a na Landeku), ale pouze slezskoostravský se zachoval až do dneška.

Ostrava v pravěku

  • asi před 30 tisíci lety: první trvalejší osídlení lovců mamutů na Landeku, použití černého uhlí jako paliva, Petřkovická venuše

Ostrava ve středověku

Privilegium ke konání trhu z roku 1362

Ostrava za vlády Habsburků

Pohled na Ostravu z roku 1699
Pohled na Ostravu z roku 1728
Pohled na Ostravu z roku 1855

V 2. polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, Slezská Ostrava se stává průmyslovým centrem Habsburské monarchie. Spolu s okolními vesnicemi Hrušov, Muglinov, Michálkovice a Radvanice spadala administrativně do Slezska, tedy pod Opavu a to až do roku 1928, kdy byla země Slezská spojena s Moravskou v Moravskoslezskou s centrem v Brně. Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka byly součástí země Moravské, spadající pod Brno.

Ostrava za první republiky

Obchodní dům firmy Brouk a Babka z roku 1928

Ve 20.–30. létech 20. století byly na území města postaveny obchodní domy (Bachner, Brouk a Babka…).

Ostrava za protektorátu

(c) Bundesarchiv, Bild 196-06175 / CC-BY-SA 3.0
Letecký pohled na Moravskou Ostravu za protektorátu

Moravská Ostrava byla jako významné průmyslové centrum obsazena nacistickým Německem ještě dříve, než prezident Emil Hácha podepsal v Berlíně dohodu s Hitlerem. O významu města pro německý zbrojní průmysl svědčí i Hitlerova slova: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ Ostrava byla osvobozena v rámci Ostravské operace.

Ostrava v době poválečné

Nová huť
Palác kultury a sportu

Těsně po válce došlo opravám bytového fondu a městské infrastruktury. Během 50.–80. let 20. století došlo k obrovskému přílivu obyvatel a stavebnímu rozmachu města. Byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozmach těžkého průmyslu, především hutního. V šedesátých letech bylo vybudováno výstaviště Černá louka a pokračovala necitlivá asanace historického centra města. Za starosty Josefa Kempného pokračovala výstavba ostravských sídlišť a řešila se problematika možné těžby uhlí pod středem města. Po srpnu 1968 došlo k výstavbě sídlišť i na asanovaných plochách (např. Fifejdy). V 70. letech se primátor Eduard Foltýn podílel na tvorbě nového územního plánu; mj. prosadil výstavbu svinovských a frýdlantských mostů, obnovu komunikační sítě města a vybudování krajské nemocnice v Porubě. Stále však pokračovala necitlivá asanace centra města. Posledním předlistopadovým primátorem byl Bedřich Lipina, který rozšířil elektrárnu v Třebovicích a zahájil výstavbu ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze a zpracovatelského závodu komunálních odpadů v Kunčicích. Informace o správním vývoji Ostravy naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Ostrava po sametové revoluci

Divadlo loutek
Masarykovo náměstí

Po sametové revoluci navázala Ostrava standardní vztahy s jinými městy tuzemskými i zahraničními. Vznikla Ostravská univerzita, byly založeny pobočky Alliance Francaise a British Council. Ostrava se také zapojila do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Primátor Evžen Tošenovský se významně angažoval na realizaci Centra tísňového volání, ojedinělého projektu na území České republiky. Kladně bylo hodnoceno jeho pracovní i osobní nasazení během povodně v roce 1997. Bylo postaveno Divadlo loutek a rekonstruováno Divadlo Antonína Dvořáka. Realizována byla také výstavba nové čtyřproudé komunikace ve Vítkovicích, rekonstrukce ulice Poděbradova, výstavba podzemního kolektoru v centru města a rekonstrukce tramvajové vozovny v Křivé ulici.

Odkazy

Reference

  1. Vzpomínka na první 1. máj 1890 [online]. 2021-05-02 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Listina 1362.png
Privilegium vydané Karlem IV. pro Moravskou Ostravu, kterým přiznal městu právo na konání výročního trhu.
Cezarena.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Wizzard assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
ČEZ Aréna, Ostrava (někdejší Palác kultury a sportu)
Pohled na Ostravu 1699.jpg
Pohled na Ostravu z roku 1699
Bundesarchiv Bild 196-06175, Mährisch-Ostrau.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 196-06175 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Mährisch-Ostrau
Pohled na Ostravu 1728.jpg
Pohled na Moravskou Ostravu z roku 1728
Ostrava, Masarykovo náměstí.jpg
Autor: Lukáš Mižoch, Licence: CC BY-SA 2.5
Masarykovo náměstí, Ostrava.
Slezskoostravský hrad 1855.jpg
Slezskoostravský hrad (1855)
Pohled na Ostravu 1855.jpg
Pohled na Moravskou Ostravu z roku 1855
20050111 Nova hut Ostrava.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Nová huť Ostrava
Ostrava, Divadlo loutek.jpg
Autor: Lukáš Mižoch, Licence: CC BY-SA 2.5
Divadlo loutek Ostrava.
BaB1.jpg
Autor: Original uploader was Bibliofil at cs.wikipedia, Licence: Copyrighted free use
Obchodní dům Brouk&Babka v roce 1928 (zveřejněno se souhlasem fy LIBREX)