Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu

Toto je přehled dějin poštovních známek a poštovnictví v Československu.

Československo byl stát ve střední Evropě, který započal svoji existenci v říjnu 1918, kdy byla vyhlášena nezávislost na Rakousko-Uhersku, a který zanikl v roce 1992. Mezi léty 1939 a 1945 však stát kvůli násilnému rozdělení a částečnému začlenění do nacistického Německa de facto neexistoval. V tomto období však stále přetrvávala československá exilová vláda. 1. ledna 1993 došlo k poklidnému rozdělení na Českou a Slovenskou republiku.

Předchůdci

Před vznikem první Československé republiky byly užívány rakousko-uherské známky, které zůstaly v platnosti až do 15. března 1919.^[1] Rakouský poštovní zákon z roku 1837 pak platil až do roku 1947.^[2]

První republika

První známky byly vydány v roce 1918. Na emisi Hradčany je vyobrazen Pražský hrad, za kterým vychází slunce jako symbol zrodu nového státu, přestože ve skutečnosti za Hradem nevychází. Známky navržené secesním malířem Alfonsem Muchou byly vybrány z více než deseti návrhů.^[3] Mucha zvolil motiv hradu, protože:

Byla vydána série, která obsahovala 26 různých známek, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.^[3]

Na dalších známkách je vyobrazen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v roce 1920 následovaly další tři známky s nominální hodnotou 125 h, 500 h a 1000 h navržené Maxem Švabinským. Ve stejném roce byly rovněž vydány dvě alegorické série: jedna s vyobrazením stylizovaného poštovního holuba se šesti nominálními hodnotami označovaná jako Holubice, a druhá označovaná jako Osvobozená republika s deseti nominálními hodnotami, na které je vyobrazena žena přetrhávající řetězy poroby. Obě tyto série existují také v protichůdných dvojicích díky návrhu soukromé společnosti tisknout známkové sešitky – tato společnost chtěla prostor mezi tiskem uprostřed dvojstrany použít k reklamě a nabídla se zaplatit i náklady na tisk. Avšak ačkoli byly známky vytištěny, k sestavení známkových sešitků nikdy nedošlo.^[3] Zásadní podíl na kvalitě československých známek měla Státní tiskárna cenin, v níž pracovali rytci Karel Seizinger a Bohumil Heinz. Výuku ocelorytiny zajišťovala hlavně Česká grafická unie. První československou známkovou tvorbu proslavili výtvarníci jako Jakub Obrovský nebo Vratislav Hugo Brunner.

Poslední československé známky vyšly počátkem roku 1939, zvlášť pro Čechy a Moravu, Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu. Platnost posledních známek byla ukončena 15. prosince téhož roku.

Vojenská pošta

V letech 1919 a 1920 vydávala československá armáda na Sibiři známky pro vojenské pošty a pro užití na sibiřské železnici.^[1]

Východní Slezsko

V roce 1920 byly československé známky přetištěny S O 1920 (Silesia Orientale – Východní Slezsko) pro užití v Českém Slezsku, sporném území na pomezí Československa a Polska. Polské známky byly přetištěny S.O. 1920.^[1]

Protektorát Čechy a Morava

Německý protektorát existoval na území Čech a Moravy mezi 16. březnem 1939 a 8. květnem 1945. V tomto období bylo vydáno více než 100 známek, včetně výplatních i pamětních známek, dobročinných příplatkových známek, novinových známek nebo známek úředních. Po květnu 1945 bylo vydávání československých známek znovu obnoveno.^[1]

Československo 1945-1993

Toto období patřilo k nejvýznamnějím v dějinách poštovnictví, především díky množství emisí, pestrosti jejich námětů a kráse výzdoby československých známek, které se staly vyhledávaným sběratelským artiklem v celém světě. Mezi výtvarné návrhy se dostala díla předních výtvarníků, jakými byli již od první republiky Max Švabinský a po roce 1945 František Tichý, Antonín Strnadel, Karel Svolinský či Jaroslav Benda. V 60. až 80. letech jako návrháři známek vynikli Cyril Bouda, Josef Liesler, Zdeněk Sklenář, Kamil Lhoták, Albín Brunovský, grafici Jaroslav Šváb, Milan Hegar, Ivan Strnad či Oldřich Kulhánek, z žen vynikly Ludmila Jiřincová či Anna Podzemná-Suchardová. Na známkách vycházely reprodukce slavných děl domácího i světového malířství z galerií. Mezi nimi vynikla například Dürerova Růžencová slavnost, Tizianova Toaleta mladé ženy nebo Guernica od Pabla Picassa.

Rytci

Zárukou úspěchu čsl. známek byla rovněž kvalita rytiny. Tu prováděli vynikající čeští rytci, například Jaroslav Goldschmied, Jindra Schmidt (Jindřich Schmidt), Josef Herčík, Bedřich Housa, Jiří Švengsbír nebo Ladislav Jirka, Jan Mráček a Miloš Ondráček. Od 60. let k atraktivitě přistoupil kvalitní vícebarevný soutisk. K dispozici je kompletní katalog československých známek^[4].

Poslední známky

Poslední československá známka byla vydána 18. prosince 1992 v emisi Den československé známky.^[1]

Celkem bylo vydáno přes 3000 československých známek (různé katalogy uvádí například 3029^[5] či 3134^[6] známek, počet se liší podle toho, zda jsou do celkového počtu započítávány různé neoficiální tisky, letecké doplatní či novinové známky či zda jsou tyto známky uváděny v samostatných řadách).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Postage stamps and postal history of Czechoslovakia na anglické Wikipedii.

Literatura

• 30 let československé známky poštovní, umění a reprodukční technika na známkách. Katalog výstavy = umění a reprodukční technika na známkách. Plzeň, Československá pošta, 1950
• NÝDL, Miroslav. Současná známková tvorba. Praha: Odeon, 1978. 
• ŠPIRITOVÁ, Alexandra. Sborník Poštovního muzea 1981: Písemné prameny k dějinám poštovnictví. [s.l.]: [s.n.] 

Související články

• Hradčany (poštovní známky)
• Poštovní známka
• Výčet osobností vyobrazených na československých známkách
• Seznam poštovních známek České republiky
• Dějiny poštovních známek a poštovnictví na Slovensku
• Československá filatelistická společnost
• Poštovní známky a poštovní historie Rakouska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu na Wikimedia Commons
• Czechoslovak Philatelic Society of Great Britain
• Society for Czechoslovak Philately US based society
• Stamp Domain's Czechoslovak philatelic resource pages