Dějiny průzkumu sluneční soustavy

Dějiny průzkumu sluneční soustavy se pojí s dějinami kosmonautiky. Článek obsahuje seznam letů na časové ose podle data vypuštění, pokud není uvedeno v poznámce jinak.
1950-1959
- 1957
Sputnik 1 – 4. října 1957 – první umělá družice Země
Sputnik 1 Sputnik 2 – 3. listopad 1957 – družice Země se psem Lajkou na palubě – první živý tvor na oběžné dráze
Vanguard TV3 – 6. prosince 1957 – pokus o družici Země (zničeno při startu)
- 1958
Explorer 1 – 1. únor 1958 – první americká družice Země
Vanguard 1 – 17. březen 1958 – družice Země
Pioneer 0 – 17. srpna 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Luna 1958A – 23. září 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
Pioneer 1 – 11. října 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Luna 1958B – 12. října 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
Pioneer 2 – 8. listopad 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Luna 1958C – 4. prosince 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
Pioneer 3 – 6. prosince 1958 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
- 1959
Luna 1 – 2. ledna 1959 – průlet kolem Měsíce (pokus o dopad na Měsíc?) neprokázané
Pioneer 4 – 3. březen 1959 – průlet kolem Měsíce
Luna 1959A – 16. června 1959 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
Luna 2 – 12. září 1959 – neprokázaný dopad na Měsíc
Luna 3 – 4. října 1959 – průlet kolem Měsíce, neprokázané první snímky Měsíce, nizké rozlišení
Pioneer P–3 – 26. listopad 1959 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
1960-1969
- 1960
Pioneer 5 – 11. březen 1960 – sonda na výzkum meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše
Luna 1960A – 15. dubna 1960 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
Luna 1960B – 18. dubna 1960 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
Pioneer P–30 – 25. září 1960 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Marsnik 1 (Mars 1960A) – 10. října 1960 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
Marsnik 2 (Mars 1960B) – 14. října 1960 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
Pioneer P–31 – 15. prosince 1960 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- 1961
Sputnik 7 – 4. února 1961 – pokus o dopad na Venuši
Veněra 1 – 12. února 1961 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
Vostok 1 – 12. dubna 1961 – první člověk ve vesmíru (Jurij Gagarin)
Vostok 1 – první člověk ve vesmíru Freedom 7 – 5. května 1961 – první Američan ve vesmíru (Alan Shepard)
Ranger 1 – 23. srpna 1961 – první pokus o zkušební let k Měsíci
Ranger 2 – 18. listopadu 1961 – pokus o zkušební let k Měsíci
- 1962
Ranger 3 – 26. ledna 1962 – první pokus o dopad na Měsíc
Friendship 7 – 20. února 1962 – první Američan na oběžné dráze (John Glenn)
Ranger 4 – 23. dubna 1962 – první dopad na Měsíc
Mariner 1 – 22. července 1962 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
Sputnik 19 – 25. srpna 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
Mariner 2 – 27. srpna 1962 – první průlet kolem Venuše
Sputnik 20 – 1. září 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
Sputnik 21 – 12. září 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
Ranger 5 – 18. října 1962 – pokus o dopad na Měsíc
Sputnik 22 – 24. října 1962 – pokus o průlet kolem Marsu
Mars 1 – 1. listopadu 1962 – průlet kolem Marsu (ztraceno spojení)
Sputnik 24 – 4. listopadu 1962 – pokus o přistání na Marsu
- 1963
Sputnik 25 – 4. ledna 1963 – pokus o přistání na Měsíci
Luna 1963B – 2. února 1963 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
Luna 4 – 2. dubna 1963 – pokus o přistání na Měsíci
Vostok 6 – 16. června 1963 – první žena ve vesmíru (Valentina Těreškovová)
Cosmos 21 – 11. listopadu 1963 – pokus o zkušební let k Venuši?
- 1964
Ranger 6 – 30. ledna 1964 – dopad na Měsíc (nefunkční kamery, prokázaný daty ze sondy)
Veněra 1964A – 19. února 1964 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
Veněra 1964B – 1. března 1964 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
Luna 1964A – 21. března 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
Cosmos 27 – 27. března 1964 – pokus o průlet kolem Venuše
Zond 1 – 2. dubna 1964 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
Luna 1964B – 20. dubna 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
Zond 1964A – 4. června 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
Ranger 7 – 28. července 1964 – dopad na Měsíc
Mariner 3 – 5. listopadu 1964 – pokus o průlet kolem Marsu
Mariner 4 – 28. listopadu 1964 – první průlet kolem Marsu
Mariner 4 – první průlet kolem Marsu Zond 2 – 30. listopadu 1964 – průlet kolem Marsu (ztraceno spojení)
- 1965
Ranger 8 – 17. února 1965 – dopad na Měsíc
Cosmos 60 – 12. března 1965 – pokus o přistání na Měsíci
Voschod 2 – 18. března 1965 – první výstup do volného prostoru (Alexej Leonov)
Ranger 9 – 12. března 1965 – dopad na Měsíc
Luna 1965A – 10. dubna 1965 – pokus o přistání na Měsíci? (zničeno při startu)
Luna 5 – 9. května 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání)
Luna 6 – 8. června 1965 – pokus o přistání na Měsíci
Zond 3 – 18. července 1965 – průlet kolem Měsíce
Luna 7 – 4. října 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání)
Veněra 2 – 12. listopadu 1965 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
Veněra 3 – 16. listopadu 1965 – dopad na Venuši (ztraceno spojení)
Cosmos 96 – 23. listopadu 1965 – pokus o přistání na Venuši?
Veněra 1965A – 23. listopadu 1965 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
Luna 8 – 3. prosince 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání?)
- 1966
Luna 9 – 31. ledna 1966 – přistání na Měsíci, neporkázané
Cosmos 111 – 1. března 1966 – pokus o družici Měsíce?
Gemini 8 – 16. března 1966 – první spojení dvou těles na oběžné dráze
Luna 10 – 31. března 1966 – první družice Měsíce
Luna 1966A – 30. dubna 1966 – pokus o družici Měsíce? (zničeno při startu)
Surveyor 1 – 30. května 1966 – první přistání na Měsíci
Explorer 33 – 1. července 1966 – pokus o družici Měsíce
Lunar Orbiter 1 – 10. srpna 1966 – družice Měsíce
Luna 11 – 24. srpna 1966 – družice Měsíce
Surveyor 2 – 20. září 1966 – pokus o přistání na Měsíci
Luna 12 – 22. října 1966 – družice Měsíce
Lunar Orbiter 2 – 6. listopadu 1966 – družice Měsíce
Luna 13 – 21. prosince 1966 – přistání na Měsíci
- 1967
Lunar Orbiter 3 – 4. února 1967 – družice Měsíce
Surveyor 3 – 17. dubna 1967 – přistání na Měsíci
Lunar Orbiter 4 – 8. května 1967 – družice Měsíce
Veněra 4 – 12. června 1967 – atmosférický průlet Venuše
Mariner 5 – 14. června 1967 – průlet kolem Venuše
Cosmos 167 – 17. června 1967 – pokus o sondu Venuše
Surveyor 4 – 14. července 1967 – pokus o přistání na Měsíci
Explorer 35 (IMP–E) – 19. července 1967 – družice Měsíce
Lunar Orbiter 5 – 1. srpna 1967 – družice Měsíce
Surveyor 5 – 8. září 1967 – přistání na Měsíci
Zond 1967A – 28. září 1967 – pokus o zkušební let k Měsíci (zničeno při startu)
Surveyor 6 – 7. listopadu 1967 – přistání na Měsíci
Zond 1967B – 22. listopadu 1967 – pokus o zkušební let k Měsíci (zničeno při startu)
- 1968
Surveyor 7 – 7. ledna 1968 – přistání na Měsíci
Luna 1968A – 7. února 1968 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Zond 4 – 2. března 1968 – zkušební let
Luna 14 – 7. dubna 1968 – družice Měsíce
Zond 1968A – 23. dubna 1968 – pokus o zkušební let k Měsíci? (zničeno při startu)
Zond 5 – 15. září 1968 – průlet kolem Měsíce
Zond 6 – 10. listopadu 1968 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
Apollo 8 – 21. prosince 1968 – první družice Měsíce s lidskou posádkou

Veněra 5 – 5. ledna 1969 – sonda Venuše
Veněra 6 – 10. ledna 1969 – sonda Venuše
Zond 1969A – 20. ledna 1969 – pokus o průlet kolem Měsíce a návrat (zničeno při startu)
Luna 1969A – 19. února 1969 – pokus o vozítko na Měsíci? (zničeno při startu)
Zond L1S–1 – 21. února 1969 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Mariner 6 – 25. února 1969 – prvni půlet kolem Marsu
Mariner 7 – 27. března 1969 – průlet kolem Marsu
Mars 1969A – 27. března 1969 – pokus o družici Marsu (zničeno při startu)
Mars 1969B – 2. dubna 1969 – pokus o družici Marsu (zničeno při startu)
Luna 1969B – 15. dubna 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
Apollo 10 – 18. května 1969 – první družice Měsíce s lidskou posádkou
Luna 1969C – 14. června 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
Zond L1S–2 – 3. července 1969 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Luna 15 – 13. července 1969 – družice Měsíce (pokus o přistání na Měsíci?)
Apollo 11 – 16. července 1969 – první přistání lidí na Měsíci, USA
Zond 7 – 7. srpna 1969 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
Cosmos 300 – 23. září 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce?
Cosmos 305 – 22. října 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce?
Apollo 12 – 14. listopadu 1969 – druhé přistání lidí na Měsíci
1970-1979
- 1970
Luna 1970A – 6. únor 1970 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
Luna 1970B – 19. únor 1970 – pokus o družici Měsíce? (zničeno při startu)
Apollo 13 – 11. dubna 1970 – pokus o přistání lidí na Měsíci, nejvzdálenější pilotovaný let - 400 171 km od Země
Veněra 7 – 17. srpna 1970 – první přistání na Venuši
Cosmos 359 – 22. srpna 1970 – pokus o sondu Venuše
Luna 16 – 12. září 1970 – první bezobslužný návrat vzorků z Měsíce
Zond 8 – 20. října 1970 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
Luna 17/Lunochod 1 – 10. listopad 1970 – vozítko na Marsu
- 1971
Apollo 14 – 31. ledna 1971 – třetí přistání lidí na Měsíci
Saljut 1 – 19. duben 1971 – pokus o první vesmírnou stanici
Mariner 8 – 8. května 1971 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
Cosmos 419 – 10. května 1971 – pokus o družici a přistání na Marsu
Mars 2 – 19. května 1971 – pokus o přistání
Mars 3 – 28. května 1971 – družice Marsu, atmosférická sonda
Mariner 9 – 30. května 1971 – družice Marsu
Apollo 15 – 26. července 1971 – čtvrté přistání lidí na Měsíci
Luna 18 – 2. září 1971 – pokus o návrat vzorků z Měsíce
Luna 19 – 28. září 1971 – družice Měsíce

- 1972
Luna 20 – 14. únor 1972 – návrat vzorků z Měsíce
Pioneer 10 – 3. březen 1972 – první průlet kolem Jupiteru a první sonda směřující ven ze Sluneční soustavy
Veněra 8 – 27. březen 1972 – sonda Venuše
Cosmos 482 – 31. březen 1972 – pokus o sondu Venuše
Apollo 16 – 16. dubna 1972 – páté přistání lidí na Měsíci
Soyuz L3 – 23. listopad 1972 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
Apollo 17 – 7. prosince 1972 – šesté přistání lidí na Měsíci
- 1973
Luna 21/Lunochod 2 – 8. ledna 1973 – vozítko na Měsíci
Pioneer 11 – 5. dubna 1973 – Jupiter/první průlet kolem Saturnu
Skylab – 14. května 1973 – vesmírná stanice kolem Země
Explorer 49 (RAE–B) – 10. června 1973 – družice Měsíce/radioastronomie
Mars 4 – 21. července 1973 – průlet kolem Marsu (pokus o družici Marsu)
Mars 5 – 25. července 1973 – družice Marsu
Mars 6 – 5. srpna 1973 – přistání na Marsu (ztraceno spojení)
Mars 7 – 9. srpna 1973 – průlet kolem Marsu (pokus o přistání na Marsu)
Mariner 10 – 4. listopad 1973 – průlet kolem Venuše
- 1978
Pioneer Venus 1 – 20. května 1978 – družice Venuše
Pioneer Venus 2 – 8. srpna 1978 – sonda Venuše
ISEE–3/ICE – 12. srpna 1978 – průlet kolem komety Giacobini–Zinner a Halleyovy komety– první průlet kolem komety
Veněra 11 – 9. září 1978 – družice a přistání na Venuši
Veněra 12 – 14. září 1978 – družice a přistání na Venuši
1980-1989
- 1984
Vega 1 – 15. prosince 1984 – balónová sonda a přistání na Venuši/průlet kolem Halleyovy komety
Vega 2 – 21. prosince 1984 – balónová sonda a přistání na Venuši/průlet kolem Halleyovy komety
- 1988
Phobos 1 – 7. července 1988 – pokus o družici Marsu a přistání na Phobosu
Phobos 2 – 12. července 1988 – družice Marsu a pokus o přistání na Phobosu
1990-1999

- 1992
Mars Observer – 25. září 1992 – pokus o družici Marsu (ztraceno spojení)
- 1994
Clementine – 25. ledna 1994 – družice Měsíce/pokus o průlet kolem asteroidu
- 1996
NEAR – 17. únor 1996 – první průlet kolem blízkozemní planetky, první družice planetky a první přistání na planetce
Mars Global Surveyor – 7. listopad 1996 – družice Marsu
Mars 96 – 16. listopad 1996 – pokus o družici Marsu a penetrátory
Mars Pathfinder – 4. prosince 1996 – přistání na Marsu a první vozítko na Marsu
- 1997
Cassini–Huygens – 15. října 1997 – družice Saturnu a sonda a přistání na Titanu, první družice Saturnu, první přistání na Titanu
Cassini–Huygens – první družice Saturnu a první přistání na Titanu AsiaSat 3/HGS–1 – 24. prosince 1997 – průlet kolem Měsíce
- 1998
Lunar Prospector – 7. ledna 1998 – družice Měsíce
Nozomi (Planet–B) – 3. července 1998 – pokus o družici Marsu (nepodařilo se vstoupit na oběžnou dráhu Marsu)
Deep Space 1 – 24. října 1998 – průlet kolem planetky a komety
Mars Climate Orbiter – 11. prosince 1998 – pokus o družici Marsu
2000-2009

- 2002
CONTOUR – 3. července 2002 – pokus o průlet kolem 3 komet
- 2003
Hajabusa (Muses–C) – 9. května 2003 – přistání a návrat vzorků z planetky
Mars Exploration Rovers – 10. června/7. července 2003 – dvě vozítka na Marsu
Mars Express – 1. června 2003 – družice Marsu a pokus o přistání
SMART–1 – 27. září 2003 – družice Měsíce
Šen–čou 5 – 15. října 2003 – první pilotovaný let Číny do vesmíru (po SSSR a USA)
- 2005
Deep Impact – 12. ledna 2005 – první dopad na kometu
Mars Reconnaissance Orbiter – 12. srpna 2005 – družice Marsu
Venus Express – listopad 2005 – družice Venuše na polární dráze
- 2008
Čandraján–1 – 22. říjen 2008 – družice a dopad na Měsíc
- 2009
Lunar Reconnaissance Orbiter – 18. červen 2009 – družice Měsíce
LCROSS – 18. červen 2009 – průzkum jižního pólu Měsíce, hledání vody
2010-2019



- 2010
Solar Dynamics Observatory – 11. února 2010 – sonda pro výzkum Slunce
Akacuki (PLANET–C) – 20. května 2010 – družice Venuše
PICARD – 15. června 2010 – sonda pro výzkum Slunce
Čchang–e 2 – 1. října 2010 – družice Měsíce, průlet kolem planetky Toutatis
- 2011
Juno – 5. srpna 2011 – družice Jupiteru
GRAIL – 10. září 2011 – družice Měsíce
Tchien–kung – 28. listopadu 2011 – první čínská kosmická stanice
Fobos–Grunt a Yinghuo–1 – 29. listopadu 2011 – družice měsíce Phobos pro přistání a návrat vzorků na Zemi (Rusko), družice Marsu (Čína) (selhání na orbitě Země)
Mars Science Laboratory (vozítko Curiosity) – 26. listopadu 2011 – vozidlo na Marsu
- 2012
Van Aleenovy sondy (RBSP) – 30. srpna 2012 – družice k průzkumu radiačních Van Allenových pásů
- 2013
IRIS – 27. červen 2013 – družice k průzkumu Slunce
LADEE 6. září – družice k průzkumu Měsíce
Hisaki 14. září – družice ke studiu zemské atmosféry
Mars Orbiter Mission (Mangalyaan) – 5. listopadu 2013 – první indická meziplanetární družice, orbiter Marsu
MAVEN – 18. listopadu 2013 – orbiter Marsu
Čchang–e 3 – 1. prosince 2013 – první čínské měsíční vozidlo
- 2014
Čchang–e 5–T1 – 23. října 2014 – průlet okolo Měsíce s návratem k Zemi, technologický demonstrátor pro misi Čchang–e 5
Hayabusa 2 – 3. prosince 2014 – družice pro přistání na asteroidu s návratem materiálu na Zemi
PROCYON – 3. prosince 2014 – družice pro průlet kolem asteroidu, neúspěšné pro chybu motoru
Exploration Flight Test 1 – 5. prosince 2014 – nepilotovaný test modulu Orion pro meziplanetární pilotované lety
- 2015
DSCOVR – 11. února 2015 – družice pro výzkum Slunce
Magnetospheric Multiscale Mission – 13. března 2015 – družice pro výzkum magnetosféry
Astrosat – 28. září 2015 – vesmírná observatoř[1]
- 2016
ExoMars Trace Gas Orbiter – 14. března 2016 – družice a demonstrativní přistávací modul na Mars
OSIRIS–REx – 8. září 2016 – sonda na asteroid s návratovým pouzdrem
- 2018
InSight – 5. května 2018 – přistání na Marsu
Parker Solar Probe – 12. srpna 2018 – družice Slunce
BepiColombo – 20. říjen 2018 – družice Merkuru
Čchang–e 4 – 7. prosinec 2018 – družice a vozítko na Měsíci, první přistání sondy na odvrácené straně Měsíce
- 2019
Beresheet – 11. dubna 2019 – pokus o přistání sondy na Měsíci
Čandraján-2 – 6. září 2019 – družice a pokus o přistání s vozítkem na Měsíci
2020-2029
- 2020
Solar Orbiter – 10. únor 2020 – sonda obíhající Slunce v blízkosti 0,28 AU[2]
Hope Mars – 19. červenec 2020 – Mars orbiter
Tianwen-1 – 23. červenec – orbiter Marsu a přistávací modul s vozítkem
Mars 2020 – 30. červenec 2020 – vozítko na Mars
- 2021
DART – červenec 2021 – nárazový test a vychýlení asteroidu 65803 Didymos
Lucy – 16. října – sonda pro průlet kolem osmi planetek, včetně Jupiterových trojánů
Čchang-e 5 – 23. listopad 2021 – sonda pro návrat vzorků z Měsíce
- Vesmírný dalekohled Jamese Webba – 25. prosince
- 2022
- 2023
JUICE – 14. duben – mise na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu, zkoumat bude také Europu a Callisto
Čandraján-3 – 14. červenec – družice a přistání s vozítkem na Měsíci
Luna 25 – 10. srpen – pokus o přistání na měsíci
Aditya – 2. září – sonda pro průzkum Slunce
SLIM – 6. září – přistání na Měsíci a vozítko
Psyche – 13. říjen – družice planetky Psyche
- 2024
Peregrine Mission One – 18. ledna – pokus o přistání na Měsíci
Intuitive Machines Mission 1 – 15. února – přistání na Měsíci, první soukromá sonda
Čchüe-čchiao 2 – 20. března – družice Měsíce
Čchang-e 6 – 3. května – přistání na Měsíci a vozítko, návrat vzorků z Měsíce
Plánováno
- 2024
EscaPADE – družice Marsu
Europa Clipper – studium měsíce Europa z oběžné dráhy Jupiteru
Hera – průzkum planetky Didymos
- 2025
Artemis II – oblet Měsíce s lidskou posádkou
Gaganyaan 4 – první indická pilotovaná mise na oběžnou dráhu Země
DESTINY+ – průlet okolo skalnaté komety 3200 Phaethon
Tchien-wen-2 – průzkum asteroidu 469219 Kamoʻoalewa a komety 311P/PANSTARRS
Griffin Mission One – přistání na Měsíci
Dream Chaser – start nákladního raketoplánu
- 2026
Artemis III – přistání na jižním pólu Měsíce
Martian Moons eXploration – přistání a návrat vzorků z Phobosu
Čchang-e 7 – přistání na Měsíci a vozítko, návrat vzorků
- 2028
- 2029
Comet Interceptor – průzkum dlouhoperiodické komety
- 2030
- 2031
Artemis VI – přistání na Měsíci, stavba Gateway
VERITAS – družice Venuše
- 2035
- 2036
Odkazy
Reference
- ↑ PSLV-C30/ASTROSAT MISSION [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-28.
- ↑ Solar Orbiter. www.esa.int [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This artist concept features NASA's Mars Science Laboratory Curiosity rover, a mobile robot for investigating Mars' past or present ability to sustain microbial life. Curiosity is being tested in preparation for launch in the fall of 2011. In this picture, the rover examines a rock on Mars with a set of tools at the end of the rover's arm, which extends about 2 meters (7 feet). Two instruments on the arm can study rocks up close. Also, a drill can collect sample material from inside of rocks and a scoop can pick up samples of soil. The arm can sieve the samples and deliver fine powder to instruments inside the rover for thorough analysis. The mast, or rover's "head," rises to about 2.1 meters (6.9 feet) above ground level, about as tall as a basketball player. This mast supports two remote-sensing instruments: the Mast Camera, or "eyes," for stereo color viewing of surrounding terrain and material collected by the arm; and, the ChemCam instrument, which is a laser that vaporizes material from rocks up to about 9 meters (30 feet) away and determines what elements the rocks are made of.
Illustration of ESA's Mars Express spacecraft
Autor: Nesnad, Licence: CC BY-SA 4.0
The Mars Orbiter Mission (MOM), informally called Mangalyaan (Sanskrit: मङ्गलयान, English: Mars-craft) is a Mars orbiter that was successfully launched on 5th November 2013 by the Indian Space Research Organisation (ISRO). This is a less than perfect artist's concept of the orbiter in orbit. I'm aware that the image is not 100% accurate, but I did attempt to emulate what the craft looks like. I thought a free-use image would be valuable to Wikipedia projects. If there is interest, I might come back and fine-tune this image to be more correct.
Artist's Concept of Jupiter Encounter
Autor: Andrzej Mirecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's rendering of European Giotto spacecraft approaching a comet
Astronaut Edwin E."Buzz" Aldrin Jr., Lunar Module pilot, is photographed during the Apollo 11 extravehicular activity on the Moon. He has just deployed the Early Apollo Scientific Experiments Package (EASEP). In the foreground is the Passive Seismic Experiment Package (PSEP); beyond it is the Laser Ranging Retro-Reflector (LR-3); in the center background is the United States flag; in the left background is the black and white lunar surface television camera; in the far right background is the Lunar Module "Eagle". Astronaut Neil A. Armstrong, commander, took this photograph with a 70mm lunar surface camera.
Sojourner rover taking an Alpha Proton X-ray Spectrometer measurement of Yogi.
Pathfinder mission - Mars exploration - NASA
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
This chart includes every probe that left geocentric orbit (up to 2014), and does not include missions which failed at launch.
Picture of Mariner 3 or 4.
A replica of Sputnik 1, the first artificial satellite in the world to be put into outer space: the replica is stored in the National Air and Space Museum.
Autor: Původně soubor načetl HPH na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
Model of Vostok spacecraft, photo taken and edited by de:Benutzer:HPH on "Russia in Space" exhibition (Airport of Frankfurt, Germany, 2002)
Original Caption Released with Image: This is an artists concept of Cassini during the Saturn Orbit Insertion (SOI) maneuver, just after the main engine has begun firing. The spacecraft is moving out of the plane of the page and to the right (firing to reduce its spacecraft velocity with respect to Saturn) and has just crossed the ring plane. The SOI maneuver, which is approximately 90 minutes long, will allow Cassini to be captured by Saturn's gravity into a five-month orbit. Cassini's close proximity to the planet after the maneuver offers a unique opportunity to observe Saturn and its rings at extremely high resolution.
ExoMars Trace Gas Orbiter