Dějiny průzkumu sluneční soustavy
Dějiny průzkumu sluneční soustavy se pojí s dějinami kosmonautiky. Článek obsahuje seznam letů na časové ose podle data vypuštění, pokud není uvedeno v poznámce jinak.
1950-1959
- 1957
Sputnik 1 – 4. října 1957 – první umělá družice Země
Sputnik 1 - Sputnik 2 – 3. listopad 1957 – družice Země se psem Lajkou na palubě – první živý tvor na oběžné dráze
Vanguard TV3 – 6. prosince 1957 – pokus o družici Země (zničeno při startu)
- 1958
- Explorer 1 – 1. únor 1958 – první americká družice Země
- Vanguard 1 – 17. březen 1958 – družice Země
- Pioneer 0 – 17. srpna 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Luna 1958A – 23. září 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
- Pioneer 1 – 11. října 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Luna 1958B – 12. října 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
- Pioneer 2 – 8. listopad 1958 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Luna 1958C – 4. prosince 1958 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
- Pioneer 3 – 6. prosince 1958 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
- 1959
- Luna 1 – 2. ledna 1959 – průlet kolem Měsíce (pokus o dopad na Měsíc?) neprokázané
- Pioneer 4 – 3. březen 1959 – průlet kolem Měsíce
- Luna 1959A – 16. června 1959 – pokus o dopad na Měsíc? (zničeno při startu)
- Luna 2 – 12. září 1959 – neprokázaný dopad na Měsíc
- Luna 3 – 4. října 1959 – průlet kolem Měsíce, neprokázané první snímky Měsíce, nizké rozlišení
- Pioneer P–3 – 26. listopad 1959 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
1960-1969
- 1960
- Pioneer 5 – 11. březen 1960 – sonda na výzkum meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše
- Luna 1960A – 15. dubna 1960 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
- Luna 1960B – 18. dubna 1960 – pokus o průlet kolem Měsíce (zničeno při startu)
- Pioneer P–30 – 25. září 1960 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Marsnik 1 (Mars 1960A) – 10. října 1960 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
- Marsnik 2 (Mars 1960B) – 14. října 1960 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
- Pioneer P–31 – 15. prosince 1960 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- 1961
- Sputnik 7 – 4. února 1961 – pokus o dopad na Venuši
- Veněra 1 – 12. února 1961 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
- Vostok 1 – 12. dubna 1961 – první člověk ve vesmíru (Jurij Gagarin)
Vostok 1 – první člověk ve vesmíru - Freedom 7 – 5. května 1961 – první Američan ve vesmíru (Alan Shepard)
- Ranger 1 – 23. srpna 1961 – první pokus o zkušební let k Měsíci
- Ranger 2 – 18. listopadu 1961 – pokus o zkušební let k Měsíci
- 1962
- Ranger 3 – 26. ledna 1962 – první pokus o dopad na Měsíc
- Friendship 7 – 20. února 1962 – první Američan na oběžné dráze (John Glenn)
- Ranger 4 – 23. dubna 1962 – první dopad na Měsíc
- Mariner 1 – 22. července 1962 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
- Sputnik 19 – 25. srpna 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
- Mariner 2 – 27. srpna 1962 – první průlet kolem Venuše
- Sputnik 20 – 1. září 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
- Sputnik 21 – 12. září 1962 – pokus o průlet kolem Venuše
- Ranger 5 – 18. října 1962 – pokus o dopad na Měsíc
- Sputnik 22 – 24. října 1962 – pokus o průlet kolem Marsu
- Mars 1 – 1. listopadu 1962 – průlet kolem Marsu (ztraceno spojení)
- Sputnik 24 – 4. listopadu 1962 – pokus o přistání na Marsu
- 1963
- Sputnik 25 – 4. ledna 1963 – pokus o přistání na Měsíci
- Luna 1963B – 2. února 1963 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
- Luna 4 – 2. dubna 1963 – pokus o přistání na Měsíci
- Vostok 6 – 16. června 1963 – první žena ve vesmíru (Valentina Těreškovová)
- Cosmos 21 – 11. listopadu 1963 – pokus o zkušební let k Venuši?
- 1964
- Ranger 6 – 30. ledna 1964 – dopad na Měsíc (nefunkční kamery, prokázaný daty ze sondy)
- Veněra 1964A – 19. února 1964 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
- Veněra 1964B – 1. března 1964 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
- Luna 1964A – 21. března 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
- Cosmos 27 – 27. března 1964 – pokus o průlet kolem Venuše
- Zond 1 – 2. dubna 1964 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
- Luna 1964B – 20. dubna 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
- Zond 1964A – 4. června 1964 – pokus o přistání na Měsíci (zničeno při startu)
- Ranger 7 – 28. července 1964 – dopad na Měsíc
- Mariner 3 – 5. listopadu 1964 – pokus o průlet kolem Marsu
- Mariner 4 – 28. listopadu 1964 – první průlet kolem Marsu
Mariner 4 – první průlet kolem Marsu - Zond 2 – 30. listopadu 1964 – průlet kolem Marsu (ztraceno spojení)
- 1965
- Ranger 8 – 17. února 1965 – dopad na Měsíc
- Cosmos 60 – 12. března 1965 – pokus o přistání na Měsíci
- Voschod 2 – 18. března 1965 – první výstup do volného prostoru (Alexej Leonov)
- Ranger 9 – 12. března 1965 – dopad na Měsíc
- Luna 1965A – 10. dubna 1965 – pokus o přistání na Měsíci? (zničeno při startu)
- Luna 5 – 9. května 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání)
- Luna 6 – 8. června 1965 – pokus o přistání na Měsíci
- Zond 3 – 18. července 1965 – průlet kolem Měsíce
- Luna 7 – 4. října 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání)
- Veněra 2 – 12. listopadu 1965 – průlet kolem Venuše (ztraceno spojení)
- Veněra 3 – 16. listopadu 1965 – dopad na Venuši (ztraceno spojení)
- Cosmos 96 – 23. listopadu 1965 – pokus o přistání na Venuši?
- Veněra 1965A – 23. listopadu 1965 – pokus o průlet kolem Venuše (zničeno při startu)
- Luna 8 – 3. prosince 1965 – dopad na Měsíc (pokus o měkké přistání?)
- 1966
- Luna 9 – 31. ledna 1966 – přistání na Měsíci, neporkázané
- Cosmos 111 – 1. března 1966 – pokus o družici Měsíce?
- Gemini 8 – 16. března 1966 – první spojení dvou těles na oběžné dráze
- Luna 10 – 31. března 1966 – první družice Měsíce
- Luna 1966A – 30. dubna 1966 – pokus o družici Měsíce? (zničeno při startu)
- Surveyor 1 – 30. května 1966 – první přistání na Měsíci
- Explorer 33 – 1. července 1966 – pokus o družici Měsíce
- Lunar Orbiter 1 – 10. srpna 1966 – družice Měsíce
- Luna 11 – 24. srpna 1966 – družice Měsíce
- Surveyor 2 – 20. září 1966 – pokus o přistání na Měsíci
- Luna 12 – 22. října 1966 – družice Měsíce
- Lunar Orbiter 2 – 6. listopadu 1966 – družice Měsíce
- Luna 13 – 21. prosince 1966 – přistání na Měsíci
- 1967
- Lunar Orbiter 3 – 4. února 1967 – družice Měsíce
- Surveyor 3 – 17. dubna 1967 – přistání na Měsíci
- Lunar Orbiter 4 – 8. května 1967 – družice Měsíce
- Veněra 4 – 12. června 1967 – atmosférický průlet Venuše
- Mariner 5 – 14. června 1967 – průlet kolem Venuše
- Cosmos 167 – 17. června 1967 – pokus o sondu Venuše
- Surveyor 4 – 14. července 1967 – pokus o přistání na Měsíci
- Explorer 35 (IMP–E) – 19. července 1967 – družice Měsíce
- Lunar Orbiter 5 – 1. srpna 1967 – družice Měsíce
- Surveyor 5 – 8. září 1967 – přistání na Měsíci
- Zond 1967A – 28. září 1967 – pokus o zkušební let k Měsíci (zničeno při startu)
- Surveyor 6 – 7. listopadu 1967 – přistání na Měsíci
- Zond 1967B – 22. listopadu 1967 – pokus o zkušební let k Měsíci (zničeno při startu)
- 1968
- Surveyor 7 – 7. ledna 1968 – přistání na Měsíci
- Luna 1968A – 7. února 1968 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Zond 4 – 2. března 1968 – zkušební let
- Luna 14 – 7. dubna 1968 – družice Měsíce
- Zond 1968A – 23. dubna 1968 – pokus o zkušební let k Měsíci? (zničeno při startu)
- Zond 5 – 15. září 1968 – průlet kolem Měsíce
- Zond 6 – 10. listopadu 1968 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
- Apollo 8 – 21. prosince 1968 – první družice Měsíce s lidskou posádkou
- Veněra 5 – 5. ledna 1969 – sonda Venuše
- Veněra 6 – 10. ledna 1969 – sonda Venuše
- Zond 1969A – 20. ledna 1969 – pokus o průlet kolem Měsíce a návrat (zničeno při startu)
- Luna 1969A – 19. února 1969 – pokus o vozítko na Měsíci? (zničeno při startu)
- Zond L1S–1 – 21. února 1969 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Mariner 6 – 25. února 1969 – prvni půlet kolem Marsu
- Mariner 7 – 27. března 1969 – průlet kolem Marsu
- Mars 1969A – 27. března 1969 – pokus o družici Marsu (zničeno při startu)
- Mars 1969B – 2. dubna 1969 – pokus o družici Marsu (zničeno při startu)
- Luna 1969B – 15. dubna 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
- Apollo 10 – 18. května 1969 – první družice Měsíce s lidskou posádkou
- Luna 1969C – 14. června 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
- Zond L1S–2 – 3. července 1969 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Luna 15 – 13. července 1969 – družice Měsíce (pokus o přistání na Měsíci?)
- Apollo 11 – 16. července 1969 – první přistání lidí na Měsíci, USA
- Zond 7 – 7. srpna 1969 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
- Cosmos 300 – 23. září 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce?
- Cosmos 305 – 22. října 1969 – pokus o návrat vzorků z Měsíce?
- Apollo 12 – 14. listopadu 1969 – druhé přistání lidí na Měsíci
1970-1979
- 1970
- Luna 1970A – 6. únor 1970 – pokus o návrat vzorků z Měsíce? (zničeno při startu)
- Luna 1970B – 19. únor 1970 – pokus o družici Měsíce? (zničeno při startu)
- Apollo 13 – 11. dubna 1970 – pokus o přistání lidí na Měsíci, nejvzdálenější pilotovaný let - 400 171 km od Země
- Veněra 7 – 17. srpna 1970 – první přistání na Venuši
- Cosmos 359 – 22. srpna 1970 – pokus o sondu Venuše
- Luna 16 – 12. září 1970 – první bezobslužný návrat vzorků z Měsíce
- Zond 8 – 20. října 1970 – průlet kolem Měsíce a návrat na Zemi
- Luna 17/Lunochod 1 – 10. listopad 1970 – vozítko na Marsu
- 1971
- Apollo 14 – 31. ledna 1971 – třetí přistání lidí na Měsíci
- Saljut 1 – 19. duben 1971 – pokus o první vesmírnou stanici
- Mariner 8 – 8. května 1971 – pokus o průlet kolem Marsu (zničeno při startu)
- Cosmos 419 – 10. května 1971 – pokus o družici a přistání na Marsu
- Mars 2 – 19. května 1971 – pokus o přistání
- Mars 3 – 28. května 1971 – družice Marsu, atmosférická sonda
- Mariner 9 – 30. května 1971 – družice Marsu
- Apollo 15 – 26. července 1971 – čtvrté přistání lidí na Měsíci
- Luna 18 – 2. září 1971 – pokus o návrat vzorků z Měsíce
- Luna 19 – 28. září 1971 – družice Měsíce
- 1972
- Luna 20 – 14. únor 1972 – návrat vzorků z Měsíce
- Pioneer 10 – 3. březen 1972 – první průlet kolem Jupiteru a první sonda směřující ven ze Sluneční soustavy
- Veněra 8 – 27. březen 1972 – sonda Venuše
- Cosmos 482 – 31. březen 1972 – pokus o sondu Venuše
- Apollo 16 – 16. dubna 1972 – páté přistání lidí na Měsíci
- Soyuz L3 – 23. listopad 1972 – pokus o družici Měsíce (zničeno při startu)
- Apollo 17 – 7. prosince 1972 – šesté přistání lidí na Měsíci
- 1973
- Luna 21/Lunochod 2 – 8. ledna 1973 – vozítko na Měsíci
- Pioneer 11 – 5. dubna 1973 – Jupiter/první průlet kolem Saturnu
- Skylab – 14. května 1973 – vesmírná stanice kolem Země
- Explorer 49 (RAE–B) – 10. června 1973 – družice Měsíce/radioastronomie
- Mars 4 – 21. července 1973 – průlet kolem Marsu (pokus o družici Marsu)
- Mars 5 – 25. července 1973 – družice Marsu
- Mars 6 – 5. srpna 1973 – přistání na Marsu (ztraceno spojení)
- Mars 7 – 9. srpna 1973 – průlet kolem Marsu (pokus o přistání na Marsu)
- Mariner 10 – 4. listopad 1973 – průlet kolem Venuše
- 1978
- Pioneer Venus 1 – 20. května 1978 – družice Venuše
- Pioneer Venus 2 – 8. srpna 1978 – sonda Venuše
- ISEE–3/ICE – 12. srpna 1978 – průlet kolem komety Giacobini–Zinner a Halleyovy komety– první průlet kolem komety
- Veněra 11 – 9. září 1978 – družice a přistání na Venuši
- Veněra 12 – 14. září 1978 – družice a přistání na Venuši
1980-1989
- 1984
- Vega 1 – 15. prosince 1984 – balónová sonda a přistání na Venuši/průlet kolem Halleyovy komety
- Vega 2 – 21. prosince 1984 – balónová sonda a přistání na Venuši/průlet kolem Halleyovy komety
- 1988
- Phobos 1 – 7. července 1988 – pokus o družici Marsu a přistání na Phobosu
- Phobos 2 – 12. července 1988 – družice Marsu a pokus o přistání na Phobosu
1990-1999
- 1992
- Mars Observer – 25. září 1992 – pokus o družici Marsu (ztraceno spojení)
- 1994
- Clementine – 25. ledna 1994 – družice Měsíce/pokus o průlet kolem asteroidu
- 1996
- NEAR – 17. únor 1996 – první průlet kolem blízkozemní planetky, první družice planetky a první přistání na planetce
- Mars Global Surveyor – 7. listopad 1996 – družice Marsu
Mars 96 – 16. listopad 1996 – pokus o družici Marsu a penetrátory- Mars Pathfinder – 4. prosince 1996 – přistání na Marsu a první vozítko na Marsu
- 1997
-
Cassini–Huygens – 15. října 1997 – družice Saturnu a sonda a přistání na Titanu, první družice Saturnu, první přistání na Titanu
Cassini–Huygens – první družice Saturnu a první přistání na Titanu 
AsiaSat 3/HGS–1 – 24. prosince 1997 – průlet kolem Měsíce
- 1998
- Lunar Prospector – 7. ledna 1998 – družice Měsíce
Nozomi (Planet–B) – 3. července 1998 – pokus o družici Marsu (nepodařilo se vstoupit na oběžnou dráhu Marsu)- Deep Space 1 – 24. října 1998 – průlet kolem planetky a komety
- Mars Climate Orbiter – 11. prosince 1998 – pokus o družici Marsu
2000-2009
- 2002
- CONTOUR – 3. července 2002 – pokus o průlet kolem 3 komet
- 2003
- Hajabusa (Muses–C) – 9. května 2003 – přistání a návrat vzorků z planetky
- Mars Exploration Rovers – 10. června/7. července 2003 – dvě vozítka na Marsu
- Mars Express – 1. června 2003 – družice Marsu a pokus o přistání
- SMART–1 – 27. září 2003 – družice Měsíce
- Šen–čou 5 – 15. října 2003 – první pilotovaný let Číny do vesmíru (po SSSR a USA)
- 2005
- Deep Impact – 12. ledna 2005 – první dopad na kometu
- Mars Reconnaissance Orbiter – 12. srpna 2005 – družice Marsu
- Venus Express – listopad 2005 – družice Venuše na polární dráze
- 2008
Čandraján–1 – 22. říjen 2008 – družice a dopad na Měsíc
- 2009
- Lunar Reconnaissance Orbiter – 18. červen 2009 – družice Měsíce
- LCROSS – 18. červen 2009 – průzkum jižního pólu Měsíce, hledání vody
2010-2019
- 2010
- Solar Dynamics Observatory – 11. února 2010 – sonda pro výzkum Slunce
- Akacuki (PLANET–C) – 20. května 2010 – družice Venuše
PICARD – 15. června 2010 – sonda pro výzkum Slunce- Čchang–e 2 – 1. října 2010 – družice Měsíce, průlet kolem planetky Toutatis
- 2011
- Juno – 5. srpna 2011 – družice Jupiteru
- GRAIL – 10. září 2011 – družice Měsíce
- Tchien–kung – 28. listopadu 2011 – první čínská kosmická stanice
- Fobos–Grunt a Yinghuo–1 – 29. listopadu 2011 – družice měsíce Phobos pro přistání a návrat vzorků na Zemi (Rusko), družice Marsu (Čína) (selhání na orbitě Země)
- Mars Science Laboratory (vozítko Curiosity) – 26. listopadu 2011 – vozidlo na Marsu
- 2012
- Van Aleenovy sondy (RBSP) – 30. srpna 2012 – družice k průzkumu radiačních Van Allenových pásů
- 2013
- IRIS – 27. červen 2013 – družice k průzkumu Slunce
- LADEE 6. září – družice k průzkumu Měsíce
- Hisaki 14. září – družice ke studiu zemské atmosféry
- Mars Orbiter Mission (Mangalyaan) – 5. listopadu 2013 – první indická meziplanetární družice, orbiter Marsu
- MAVEN – 18. listopadu 2013 – orbiter Marsu
- Čchang–e 3 – 1. prosince 2013 – první čínské měsíční vozidlo
- 2014
- Čchang–e 5–T1 – 23. října 2014 – průlet okolo Měsíce s návratem k Zemi, technologický demonstrátor pro misi Čchang–e 5
- Hayabusa 2 – 3. prosince 2014 – družice pro přistání na asteroidu s návratem materiálu na Zemi
- PROCYON – 3. prosince 2014 – družice pro průlet kolem asteroidu, neúspěšné pro chybu motoru
- Exploration Flight Test 1 – 5. prosince 2014 – nepilotovaný test modulu Orion pro meziplanetární pilotované lety
- 2015
- DSCOVR – 11. února 2015 – družice pro výzkum Slunce
- Magnetospheric Multiscale Mission – 13. března 2015 – družice pro výzkum magnetosféry
- Astrosat – 28. září 2015 – vesmírná observatoř[1]
- 2016
- ExoMars Trace Gas Orbiter – 14. března 2016 – družice a demonstrativní přistávací modul na Mars
- OSIRIS–REx – 8. září 2016 – sonda na asteroid s návratovým pouzdrem
- 2018
-
InSight – 5. května 2018 – přistání na Marsu - Parker Solar Probe – 12. srpna 2018 – družice Slunce
- BepiColombo – 20. říjen 2018 – družice Merkuru
- Čchang–e 4 – 7. prosinec 2018 – družice a vozítko na Měsíci, první přistání sondy na odvrácené straně Měsíce
- 2019
Beresheet – 11. dubna 2019 – pokus o přistání sondy na Měsíci- Čandraján-2 – 6. září 2019 – družice a pokus o přistání s vozítkem na Měsíci
2020-2029
- 2021
-
DART – červenec 2021 – nárazový test a vychýlení asteroidu 65803 Didymos - Čchang-e 5 – 23. listopad 2021 – sonda pro návrat vzorků z Měsíce
Plánováno
- 2021
- Astrobotic Technology červenec 2021 – soukromý přistávací modul a vozítko na Měsíci
- 2022
- SLIM – leden 2022 – přistání na Měsíci a vozítko
- Aditya – leden 2022 – sonda pro průzkum Slunce
- JUICE – červen 2022 – mise na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu, zkoumat bude také Europu a Callisto
- Psyche – družice planetky Psyche
- ExoMars – 25. července 2020 – evropská mise s povrchovým modulem na Marsu a první neamerické vozítko na jiné planetě (zrušeno nebo odloženo)
KPLO – červenec 2022 – družice Měsíce- Artemis 1 – listopad 2022 – nepilotovaný oblet Měsíce lodí Orion
- DESTINY+ – průlet okolo skalnaté komety
- Europa Clipper – 2022-2025 – studium měsíce Europa z oběžné dráhy Jupiteru
- 2024
- Artemis II – oblet Měsíce s lidskou posádkou
- 2025
- Artemis III – přistání na jižním pólu Měsíce
- Artemis III – první žena na Měsíci
- Artemis III – první Afroameričan na Měsíci
- Gaganyaan – první indická pilotovaná mise na oběžnou dráhu Země
- 2026
- Artemis IV – první vesmírná stanice u Měsíce, Gateway
- Artemis IV – první Evropan na Měsici, Evropská kosmická agentura
- 2027
- Artemis V – první mobilní vozidlo na Měsíci
- Čchang-e 6 – sonda pro návrat vzorků z Měsíce
- Gaganyaan – druhá indická pilotovaná mise na oběžnou dráhu Země
- 2028
- Artemis VI – druhý Evropan na Měsici, Evropská kosmická agentura
- 2029
- Artemis VII – přistání lidí na Měsíci
- 2030
- Artemis VIII – přistání lidí na Měsíci, dlouhodobá stanice na Měsíci
- 2031
- Artemis IX– přistání lidí na Měsíci
- 2032
- Artemis X – přistání lidí na Měsíci, vozítko, vesmírná stanice
- 2033
- Artemis XI – přistání lidí na Měsíci a kosmonauté provedou dálkové výlety na lunárním vozítku
- 2034
- Artemis XII – přistání lidí na Měsíci a počátek budování kolonie
- 2035
- Artemis XIII – přistání lidí na Měsíci a dokončení robotické kolonie
- 2040-2060
- – Přistání lidí na Měsíci
- 2040-2050
- Přistání lidí na asteroidu
Odkazy
Reference
- ↑ PSLV-C30/ASTROSAT MISSION [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-28.
- ↑ Solar Orbiter. www.esa.int [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg
Original Caption Released with Image: This is an artists concept of Cassini during the Saturn Orbit Insertion (SOI) maneuver, just after the main engine has begun firing. The spacecraft is moving out of the plane of the page and to the right (firing to reduce its spacecraft velocity with respect to Saturn) and has just crossed the ring plane. The SOI maneuver, which is approximately 90 minutes long, will allow Cassini to be captured by Saturn's gravity into a five-month orbit. Cassini's close proximity to the planet after the maneuver offers a unique opportunity to observe Saturn and its rings at extremely high resolution.
Original Caption Released with Image: This is an artists concept of Cassini during the Saturn Orbit Insertion (SOI) maneuver, just after the main engine has begun firing. The spacecraft is moving out of the plane of the page and to the right (firing to reduce its spacecraft velocity with respect to Saturn) and has just crossed the ring plane. The SOI maneuver, which is approximately 90 minutes long, will allow Cassini to be captured by Saturn's gravity into a five-month orbit. Cassini's close proximity to the planet after the maneuver offers a unique opportunity to observe Saturn and its rings at extremely high resolution.
.svg)
Curiosity - The Next Mars Rover.jpg
This artist concept features NASA's Mars Science Laboratory Curiosity rover, a mobile robot for investigating Mars' past or present ability to sustain microbial life. Curiosity is being tested in preparation for launch in the fall of 2011. In this picture, the rover examines a rock on Mars with a set of tools at the end of the rover's arm, which extends about 2 meters (7 feet). Two instruments on the arm can study rocks up close. Also, a drill can collect sample material from inside of rocks and a scoop can pick up samples of soil. The arm can sieve the samples and deliver fine powder to instruments inside the rover for thorough analysis. The mast, or rover's "head," rises to about 2.1 meters (6.9 feet) above ground level, about as tall as a basketball player. This mast supports two remote-sensing instruments: the Mast Camera, or "eyes," for stereo color viewing of surrounding terrain and material collected by the arm; and, the ChemCam instrument, which is a laser that vaporizes material from rocks up to about 9 meters (30 feet) away and determines what elements the rocks are made of.
This artist concept features NASA's Mars Science Laboratory Curiosity rover, a mobile robot for investigating Mars' past or present ability to sustain microbial life. Curiosity is being tested in preparation for launch in the fall of 2011. In this picture, the rover examines a rock on Mars with a set of tools at the end of the rover's arm, which extends about 2 meters (7 feet). Two instruments on the arm can study rocks up close. Also, a drill can collect sample material from inside of rocks and a scoop can pick up samples of soil. The arm can sieve the samples and deliver fine powder to instruments inside the rover for thorough analysis. The mast, or rover's "head," rises to about 2.1 meters (6.9 feet) above ground level, about as tall as a basketball player. This mast supports two remote-sensing instruments: the Mast Camera, or "eyes," for stereo color viewing of surrounding terrain and material collected by the arm; and, the ChemCam instrument, which is a laser that vaporizes material from rocks up to about 9 meters (30 feet) away and determines what elements the rocks are made of.
Mars-express-volcanoes-sm.jpg
Illustration of ESA's Mars Express spacecraft
Illustration of ESA's Mars Express spacecraft
Mars Orbiter Mission - India - ArtistsConcept.jpg
Autor: Nesnad, Licence: CC BY-SA 4.0
The Mars Orbiter Mission (MOM), informally called Mangalyaan (Sanskrit: मङ्गलयान, English: Mars-craft) is a Mars orbiter that was successfully launched on 5th November 2013 by the Indian Space Research Organisation (ISRO). This is a less than perfect artist's concept of the orbiter in orbit. I'm aware that the image is not 100% accurate, but I did attempt to emulate what the craft looks like. I thought a free-use image would be valuable to Wikipedia projects. If there is interest, I might come back and fine-tune this image to be more correct.
Autor: Nesnad, Licence: CC BY-SA 4.0
The Mars Orbiter Mission (MOM), informally called Mangalyaan (Sanskrit: मङ्गलयान, English: Mars-craft) is a Mars orbiter that was successfully launched on 5th November 2013 by the Indian Space Research Organisation (ISRO). This is a less than perfect artist's concept of the orbiter in orbit. I'm aware that the image is not 100% accurate, but I did attempt to emulate what the craft looks like. I thought a free-use image would be valuable to Wikipedia projects. If there is interest, I might come back and fine-tune this image to be more correct.
Pioneer 10 at Jupiter.gif
Artist's Concept of Jupiter Encounter
Artist's Concept of Jupiter Encounter
Mars rover being tested near the Paranal Observatory.jpg
Autor: ESO/G. Hudepohl, Licence: CC BY 4.0
Bridget the rover, pictured here with Paranal Observatory in the background. ESA's 2018 ExoMars mission is acting as the reference mission for the trial.
Autor: ESO/G. Hudepohl, Licence: CC BY 4.0
Bridget the rover, pictured here with Paranal Observatory in the background. ESA's 2018 ExoMars mission is acting as the reference mission for the trial.
Giotto spacecraft.jpg
Autor: Andrzej Mirecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's rendering of European Giotto spacecraft approaching a comet
Autor: Andrzej Mirecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Artist's rendering of European Giotto spacecraft approaching a comet
Aldrin Looks Back at Tranquility Base - GPN-2000-001102.jpg
Astronaut Edwin E."Buzz" Aldrin Jr., Lunar Module pilot, is photographed during the Apollo 11 extravehicular activity on the Moon. He has just deployed the Early Apollo Scientific Experiments Package (EASEP). In the foreground is the Passive Seismic Experiment Package (PSEP); beyond it is the Laser Ranging Retro-Reflector (LR-3); in the center background is the United States flag; in the left background is the black and white lunar surface television camera; in the far right background is the Lunar Module "Eagle". Astronaut Neil A. Armstrong, commander, took this photograph with a 70mm lunar surface camera.
Astronaut Edwin E."Buzz" Aldrin Jr., Lunar Module pilot, is photographed during the Apollo 11 extravehicular activity on the Moon. He has just deployed the Early Apollo Scientific Experiments Package (EASEP). In the foreground is the Passive Seismic Experiment Package (PSEP); beyond it is the Laser Ranging Retro-Reflector (LR-3); in the center background is the United States flag; in the left background is the black and white lunar surface television camera; in the far right background is the Lunar Module "Eagle". Astronaut Neil A. Armstrong, commander, took this photograph with a 70mm lunar surface camera.
Pathfinder01.jpg
Sojourner rover taking an Alpha Proton X-ray Spectrometer measurement of Yogi.
Pathfinder mission - Mars exploration - NASA
Sojourner rover taking an Alpha Proton X-ray Spectrometer measurement of Yogi.
Pathfinder mission - Mars exploration - NASA
Timeline of Solar System exploration.jpg
Autor:
,
Licence: CC BY-SA 4.0
This chart includes every probe that left geocentric orbit (up to 2014), and does not include missions which failed at launch.
Autor:
 | This image has been created during "DensityDesign Integrated Course Final Synthesis Studio" at Politecnico di Milano, organized by DensityDesign Research Lab in 2015. Credits goes to Francesco Padovani |
This chart includes every probe that left geocentric orbit (up to 2014), and does not include missions which failed at launch.
Mariner 3 and 4.jpg
Picture of Mariner 3 or 4.
Picture of Mariner 3 or 4.
Sputnik asm.jpg
A replica of Sputnik 1, the first artificial satellite in the world to be put into outer space: the replica is stored in the National Air and Space Museum.
A replica of Sputnik 1, the first artificial satellite in the world to be put into outer space: the replica is stored in the National Air and Space Museum.
Vostok spacecraft.jpg
Autor: Původně soubor načetl HPH na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
Model of Vostok spacecraft, photo taken and edited by de:Benutzer:HPH on "Russia in Space" exhibition (Airport of Frankfurt, Germany, 2002)
Autor: Původně soubor načetl HPH na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
Model of Vostok spacecraft, photo taken and edited by de:Benutzer:HPH on "Russia in Space" exhibition (Airport of Frankfurt, Germany, 2002)
ExoMars Trace Gas Orbiter.jpg
ExoMars Trace Gas Orbiter
ExoMars Trace Gas Orbiter