Dělouš

Dělouš
Nenápadné zbytky obce Dělouš
Nenápadné zbytky obce Dělouš
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDělouš
Dělouš
Další údaje
Zaniklé obce.cz1008
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dělouš (německy Tillisch) je zaniklá vesnice v okrese Ústí nad Labem. Nacházela se jeden kilometr západně od Habrovic na severním okraji Ústí nad Labem. Dělouš zanikla v roce 1967 v důsledku těžby hnědého uhlí.

Název

Původní název vesnice Dělúš je odvozen z osobního jména Dělúch ve významu Dělouchův dvůr. Samotné osobní jméno vycházelo ze slovese dělat nebo dělit. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Dieluss (1419), na Dielussi (1429), „w dielaussy“ (1546), „z Dělouše“ (1533), ve vsi Gelaussi (1584), Tiliss (1615), Tylyss (1618), ve vsi Dielaussij (1628), Tyllyss (1654), Dyllyss (1661), Dilisch (1720) a Tillisch (1787 a 1833).[1]

Historie

První písemná zmínka o Dělouši pochází z roku 1419.[1] Vesnice zanikla roku 1967 v důsledku těžby hnědého uhlí v dole Pankrác.[2]

Přírodní poměry

Území, ve kterém vesnice stávala, je součástí Mostecké pánve a jejího podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Chabařovická pánev.[3]Quittově klasifikaci podnebí Dělouš stál v mírně teplé oblasti MT9,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 až 130 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 67 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 143 Němců. Až na tři evangelíky a čtyři lidi bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: třináct Čechoslováků, 165 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také deset evangelíků a pět lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
186918801890190019101921193019501961
Obyvatelé1721901501731721471816688
Domy282929293030292124

Obecní správa a politika

Po zrušení patrimoniální správy se Dělouš stal obcí v okrese Ústí nad Labem. Při sčítání lidu v roce 1950 patřil do okresu Ústí nad Labem-okolí. Od roku 1961 byl částí obce Úžín. Administrativně byla část obce zrušena k 26. listopadu 1967 a její území bylo připojeno k městské části Ústí nad Labem-město. V letech 1869–1950 k obci patřila osada Kamenice.[8]

Osobnosti

  • Oskar Bail (1869–1927), hygienik, bakteriolog, imunolog a rasový teoretik

Odkazy

Reference

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dělouš, Tillisch, s. 378. 
  2. PIŠTĚK, Milan. Dělouš [online]. www.zanikleobce.cz, 2006-02-20 [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  3. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  4. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13, čís. 3, s. 427. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-07-22]. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 80, 221. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com