Děpold Czernin

Děpold Czernin
Narození7. listopadu 1969 (54 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípodnikatel
RodičeTheobald Czernin a Polyxena Czerninová[1]
PříbuzníTomáš Czernin (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Děpold Czernin (* 7. listopadu 1969 Plzeň),[2] celým jménem Děpold Jaroslav Maria Josef Jan Bedřich Gabriel Rudolf Rita Czernin, je příslušník vinořské větve rodu Czerninů.

Život

Děpold Czernin se narodil 7. listopadu 1969 v Plzni jako třetí potomek a druhý syn Theobalda (Děpolta) Czernina (7. července 1936 Praha[3][4] – 12. července 2015 Praha) z vinořské větve dříve šlechtického rodu Czerninů a Polyxeny, rozené Lobkowiczové (* 28. dubna 1941 Praha)[3][5] z křimické linie roudnické větve rodu Lobkowiczů, která je sestrou ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze (* 5. ledna 1948 Plzeň) a politika Jaroslava Lobkowicze (* 16. srpna 1942 Plzeň). Má čtyři sourozence: Tomáše (* 4. března 1962 Plzeň), který je dědicem a majitelem zámku Dymokury, Terezii (* 1. prosince 1964 Plzeň), Jana (* 29. prosince 1972 Plzeň), soudce a člena kárné komise Exekutorské komory České republiky,[6] a Gabrielu (* 19. června 1975 Ostrov nad Ohří).

Po revoluci pracoval v Komerční bance. Ve 23 letech se stal ředitelem sodovkáren v Dymokurech, které rodina zrestituovala. Zde působil 8 let. (Společnost Czerninská sodovkárna, s. r. o. zanikla v roce 2004.) Pak založil reklamní agenturu a pracoval pro velké firmy.[7]

Založil Spolek pro tradiční Vánoce Náš Ježíšek, který si klade za cíl proměnit roztříštěnou podobu adventu a Vánoc ve veřejném prostoru skrze jednoznačný symbol „Našeho Ježíška“ a navrátit kouzlo Vánoc s naším Ježíškem. Jako podobu českého Ježíška zvolil Pražské Jezulátko – světově nejznámější českou sošku.[8][7]

Děpold Czernin je monarchista, v dubnu 2020 se stal jedním z autorů petice za přejmenování Koněvovy ulice v Praze 3 na jméno české královny Marie Terezie.[9]

Rodina

Děpold Czernin se 25. července 1991 ve Stanovicích oženil se Štěpánkou Štoffovou (* 30. dubna 1970 Ostrov nad Ohří), dcerou Michaela Štoffy a Alžběty, rozené Dorundové. Spolu mají pět dětí:[2]

  • 1. Štěpánka Děpold Václav Michael Gabriel František Xaver Alžběta Jan Nepomuk Hroznata Anna (* 8. 2. 1991 Ostrov nad Ohří)
    • ∞ Martin Šuran
  • 2. Vojtěch Maria Děpold Štěpán František Edmund Alžběta (* 26. 5. 1993 Městec Králové)
  • 3. Prokop Maria Josef Děpold Artur Bartoloměj Benedikt (* 24. 8. 1998 Nový Bydžov)
  • 4. Cyril Děpold (* 1. 6. 2002 Hradec Králové)
  • 5. Alžběta Marie (* 13. 9. 2010 Hradec Králové)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 94. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  3. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 94 a 237
  4. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-13 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ JUŘÍK, Pavel. Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem. Praha: Euromedia Group a. s., 2021. 160 s. ISBN 978-80-242-7274-0. S. 97. 
  7. ↑ a b ENDRŠTOVÁ, Michaela. Se Santa Clausem nebojujeme, není to konkurent, říká propagátor Ježíška. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-24 [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Host do domu: „Chci dát Ježíškovi podobu,“ říká zakladatel webu Náš Ježíšek hrabě Děpold Czernin z Chudenic. mujRozhlas [online]. Český rozhlas, 2018-12-20 [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Petice žádá přejmenování Koněvovy třídy v Praze na ulici Marie Terezie. iDNES.cz [online]. 2020-06-08 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“