Děrné (vodní mlýn)

V Děrné se nacházely tři vodní mlýny.[1]

  • Hájkův mlýn (také Hájkovský vrchnostenský mlýn)
  • Malý Hájkovský mlýn
  • Děrenský mlýn – valcha a pila

Historie

Hájkův mlýn (Gross Haikamühl) se nacházel asi 1 km severozápadně od Děrného na Gručovickém potoce. První zmínka je z roku 1588, kdy je zmiňován mlynář Jiřík. V roce 1676 byl mlýn s vodní pilou zakoupen Matějem Hünelem od kláštera augustiánů kanovníků ve Fulneku. V roce 1682[p. 1] fulnecký klášter prodal mlýn Jiřímu Werberovi ze Sedlnice. V urbáři z roku 1728 se uvádí, že mlýn měl dvě složení[p. 2] mezi mlýnem a lesem Hájkem byla panská pila (Platscher Mühle). Do roku 1860 vlastnili mlýn Werberové. Po roce 1860 je mlýn v držení Františka Tilla a od roku 1886 Vincence Bergolda do roku 1898. Po roce 1900 se mlýn neuvádí. Mlynáři z Hájku byli zároveň vlastníky kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici nazývané také Lukavecká nebo Hájecká kaple, o kterou se také starali.[2] Mlýn se nacházel na parcele č. 568, dům č.p. 407.

Malý Hájkovský mlýn byl postaven majiteli Hájkovského mlýna před rokem 1786 na darované louce pod Hradiskem. Kašný mlýnek[p. 3] mlel pro klášter krupičnou, prosnou a ječnou kaši. V první polovině 19. století patřil mlýn Antonínu Werberovi (1807–1896), syna Ignáce Werbera mlynáře Hájkovského mlýna. Na litografickém císařském povinném otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841, zachycujícím stav z roku 1836, je mlýn vyobrazen pod tehdejším parcelním číslem 62 jako nespalná budova a je u něj nápis Klein Haikamühl.[3] Mlýn byl funkční pravděpodobně do první světové války, pak byl opuštěn a zanikl.

Děrenský mlýn[4] je zmiňován v roce 1293 u příležitosti prodeje fojtství v Děrném fojtu Tyelmanovi. V roce 1465 v listině fulneckého kláštera pro děrenského fojta je uváděn mlýn o dvou kolech, který dala postavit Alžběta, matka Drslava II. z Kravař. Na mapě stabilního katastru z roku 1836 je mlýn zakreslen pod číslem 144 a je označen jako Walkmühle (valcha), jeho poloha (umístění) je na hranici mezi Fulnekem a Stachovicemi. Avšak mlýn byl příslušný fojtství v Děrném. Mlýn se nacházel u rodinného domku č.p.114 ve Stachovicích částečně na parcele číslo 1619/1a 1619/3.

Mlýn získal v roce 1846 Antonín Thiry (1805–1874), který byl obchodníkem a v letech 1846–1847 byl fulneckým starostou. Thiry se zúčastnil v roce 1848 zasedání moravského sněmu, který se 9. června 1848 usnesl na zrušení roboty za náhradu. Thiry mlýn pronajímal. V letech 1888–1892 byl mlynářem Antonín Friedel. Na přelomu 19. a 20. století se v mlýně přestalo mlít. V pozemkové mapě z roku 1907 je již zanesen přestavěný dům.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. 3. dubna 1682 uveden v listině fulneckého probošta Matyáše Augustin Richtra.
  2. Složení je označení pro celé soustrojí, které sloužilo k mletí.
  3. Kašník je zařízení na loupání prosa.

Reference

  1. TICHÁNEK, Jiří; ŠMÍRA, Pavel. Vodní mlýny na Novojičínsku. Opava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-87427-28-6. S. 60–70. 
  2. Vodní mlýny... c.d., s. 64
  3. PROHASKA; KRIPPEL, Filipp. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - Morava a Slezsko. 0435-1 Děrné - dříve Tyrn (Děrna) und Colonie Hochkirch (Kostelec) in Schlesien. Troppauer Kreis. Bezirk Petrowitz 1836. Název: B2_a_6MS_435-1_3 [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 1841 [cit. 2022-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. 
  4. ŠIMEK, Rudolf; ŠKODA, Jan. Děrenský mlýn | Vodnimlyny.cz [online]. www.vodnimlyny.cz [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  5. Vodní mlýny... c.d., s. 66–67

Literatura

  • SOLNICKÝ, Pavel. Vodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, I. díl. Praha: Libri, 2007. 221 s. ISBN 978-80-7277-244-5. 

Externí odkazy

Císařské povinné otisky, Archiválie dostupné z archivovaných stránek Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (Děrné 3 otisk, Fulnek 3 otisk)