Děvín (hrad, okres Česká Lípa)
| Hrad Děvín | |
|---|---|
 Hrad Děvín u Hamru na Jezeře | |
| Účel stavby | |
ochrana obchodní stezky | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | 13. století |
| Materiál | kámen |
| Současný majitel | Stát |
| Poloha | |
| Adresa | Hamr na Jezeře,  Česko |
| Nadmořská výška | 436 m |
| Souřadnice | 50°41′33,75″ s. š., 14°51′16,05″ v. d. |
  Děvín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20346/5-2940 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děvín je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného kopce (436[1] metrů) v Ralské pahorkatině (okres Česká Lípa) ve správním území obce Hamr na Jezeře. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka[2] a nachází se na území přírodní památky Děvín a Ostrý.
Název
Název hradu je odvozen z osobního jména Děva, které má původ ve staročeském slově děva (dívka).[3]
Historie
Písemné zprávy dokazují existenci hradu v majetku krále Přemysla Otakara II. v 13. století. Byl jedním z hradů postavených na ochranu staré obchodní cesty na sever do Lužice. Král Václav II. hrad roku 1283 postoupil Janovi z Michalovic a od něj jej získal vyšehradský probošt Jan.[4] Dostavbu dříve královského hradu zajistili pozdější vlastníci z rodu Vartenberků v následujícím století. Ti jej drželi do roku 1516. Hrad odolal i nájezdům husitských vojsk. V době panování Vartenberků hrad roku 1444 oblehlo žitavské vojsko, ale dobýt hrad se mu nepodařilo.[5]
V roce 1516 se vlastníkem Děvína stali Biberštejnové,[6] ovšem za jejich panství význam hradu klesal, ač i za nich stavební úpravy v renesančním slohu pokračovaly rozšiřováním hradu. V následujících letech se jeho majitelé střídali, během třicetileté války roku 1645 byl pobořený Švédy a pak zcela zpustl. Zdivo si zčásti rozebrali obyvatelé obce.
Stavební podoba
Hrad prošel složitým stavebním vývojem a jeho pozůstatky jsou silně poškozeny těžbou surovin, skalním řícením a rozebíráním zdiva na stavební kámen. Hradní jádro pravděpodobně patřilo k hradům s obvodovou zástavbou. Z nejstarší stavební fáze zřejmě pochází obvodová hradba jádra s obdélným baštovitým výstupkem na severozápadní straně a spodní úroveň čtverhranné věže ve východním nároží. Vnější opevnění vzniklo nejspíše až během 15. století a při renesančních úpravách. Patří k němu mohutná podkovovitá dělostřelecká bašta na jižní straně hradního areálu a výrazně menší opevnění na protilehlém konci hradu. Ve vnějším opevnění se dochoval obloukovitý portál, který by mohl být pozůstatkem výtahu.[7]
S rozvojem dělostřelby se stal hradu nebezpečným vrchol sousedního Hamerského Špičáku. Už na začátku 15. patnáctého století jej proto zajistila předsunutá bašta tvořená dvojicí příkopů, které obklopovaly dřevěnou podsklepenou budovu.[7]
Přístup
Zříceniny hradu jsou dostupné po červené turistické značce z Hamru na Jezeře do Chrastné.[8]
Děvín v literatuře
O zdejší velmi hluboké hradní studni se rozepsal Bohuslav Balbín, popis včetně zmínek o pověstech zanechal historik August Sedláček a jednu z pověstí včlenila Karolina Světlá do povídky Lamač a jeho dítě. Byla o kdysi zlém rytíři, který jako přízrak vyděsil chalupníka z nedalekého městečka Osečná.[9] Jedna z pověstí uváděla existenci tajné podzemní chodby až do kostela v Osečné, vzdálené zhruba šest kilometrů.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-20]. Identifikátor záznamu 131173 : Hrad Děvín. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Děvín, s. 385–386.
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Praha: NLN, 2004. ISBN 80-7106-716-4. Kapitola Děvín a poustevnice na Stohánku, s. 159.
- ↑ a b PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Děvín, s. 117.
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 38.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Děvín, s. 111.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Mudrová, str. 158.
Literatura
- LAHODA, Ladislav. Tajnostmi podzemí: po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. 1. vyd. Praha: Lubor Kasal, 2004. 166 s. ISBN 80-903465-2-9. Kapitola Tajemství hradní studny, s. 53–57.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Děvín na Wikimedia Commons - Podzemí pod středověkým sídlem králů Děvínem na Stream.cz, 19. 11. 2020
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zřícenina hradu Děvín u Hamru na Jezeře, horní partie
Zřícenina hradu Děvín u Hamru na Jezeře
Autor: Buzkova, Licence: CC BY-SA 4.0
Zřícenina hradu Děvín u České Lípy
Ruské nápisy, zřícenina hradu Děvín u Hamru na Jezeře byla v okupačním vojenském pásmu