Dřínek (Hrobčice)

Dřínek
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Hrobčice
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°32′1″ s. š., 13°49′28″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Dřínek (1,41 km²)
Nadmořská výška	320 m n. m.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dřínek
Další údaje
Zaniklé obce.cz	902
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřínek (německy Trinka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severovýchodně od Hrobčic. Zůstalo po ní katastrální území Dřínek o výměře 1,41 km².^[1] Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Asi 800 metrů jihozápadně od bývalé vesnice se nachází přírodní rezervace Dřínek.

Název vesnice je zdrobnělinou slova dřín (staročesky dřien) a německá varianta je odvozena ze tvaru druhého pádu. V písemných pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Drzienku (1492), Drzinek (1628–1634), Tržinka (1787) a Třinka (1833).^[2]

První písemná zmínka o Dřínku pochází z roku 1492,^[2] kdy vesnice patřila k bílinskému panství, u něhož zůstala až do devatenáctého století. Další zmínka z roku 1643 se vztahuje ke značným škodám způsobeným oddíly císařské armády. Po třicetileté válce ve vsi žilo pět sedláků a čtyři chalupníci.^[3] Škody způsobili také ruští kozáci a pruští vojáci v roce 1813 během napoleonských válek. Válečné události vedly k nedostatku potravin, který umocnila neúroda v letech 1816 a 1817.^[4]

Vesnice mívala zemědělský charakter, který si udržela až do svého zániku. Evidence z roku 1833 zaznamenala 21 domů se 129 obyvateli, kteří chovali celkem sedm koní, osmnáct volů, dvanáct krav a dvanáct koz. Typické bylo ovocnářství, zejména pěstování jablek, vlašských a lískových ořechů. Úrodu jablek v letech 1826–1832 zničily přemnožené housenky. V roce 1832 vesnici postihla epidemie cholery, ale hygienická osvěta šířená radovesickým farářem zabránila úmrtím. Roku 1859 byla na návsi postavena novorománská kaple.^[4]

V devatenáctém století mezi Dřínkem a Radovesicemi fungovaly drobné jámové lomy na vápenec, z něhož se vyrábělo vápno pro místní potřebu. Vápenky zůstaly v provozu do začátku dvacátého století. V roce 1919 ve vsi kromě zemědělců působil pokrývač, švec, hospodský a pošťák.^[4]

Vesnice byla úředně zrušena v letech 1969–1971 kvůli budování Radovesické výsypky povrchového Lomu Maxim Gorkij. Její obyvatelé se přestěhovali do Bíliny.^[4]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 124 obyvatel (z toho 53 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 120 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 142 obyvatel: osm Čechoslováků a 134 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.^[6]