Dřínotvaré

Dřínotvaré
	Dřín Cornus x unalaschkensis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	dřínotvaré (Cornales); Link, 1829
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřínotvaré (Cornales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zahrnuje 6 čeledí a je kosmopolitně rozšířen.

Charakteristika

Řád zahrnuje bylinné i dřevnaté čeledi. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, bez palistů, u dřevnatých zástupců jednoduché, u bylin (Loasaceae, Hydrostachyaceae) i složené. Květy jsou drobné až středně velké, nejčastěji 4 nebo 5četné. Květenství jsou často nápadná, buď podepřená zvětšenými listeny přebírajícími funkci korun (Cornaceae) nebo se zvětšenými sterilními květy (Hydrangeaceae). Okvětí je u některých zástupců redukováno. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků nebo dvojnásobek, případně mnoho. Semeník je nejčastěji spodní, u bylinných čeledí i svrchní, srostlý z několika plodolistů. Plodem je převážně tobolka nebo peckovice.^[1]

Loasovité: Loasa vulcanica
Dřínovité: dřín Nuttallův (Cornus nuttallii)
Hortenziovité: hortenzie drsná (Hydrangea aspera)
Curtisiaceae: Curtisia dentata

Řád zahrnuje celkem 7 čeledí a asi 38 rodů. Je celosvětově rozšířen. Na rody je nejbohatší čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae) a loasovité (Loasaceae). Nejvíce druhů obsahuje čeleď loasovité. Hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) mají centrum rozšíření v severním mírném pásu Asie i Severní Ameriky. Loasovité se vyskytují převážně v Americe. Dvě drobné čeledi (Curtisiaceae a Grubbiaceae) jsou endemické v jižní Africe, převážná většina druhů čeledi Hydrostachyaceae je endemická na Madagaskaru.^[2]

Taxonomie

Pojetí řádu i jednotlivých čeledí se v průběhu času značně měnilo. Současnému pojetí řádu se dosti blížil Tachtadžjanův systém, v němž bylo rozlišováno celkem 6 čeledí, mezi jinými i Davidiaceae a Alangiaceae. Cronquist řadil do řádu i čeleď Garryaceae. Naproti tomu Dahlgrenovo pojetí řádu bylo značně široké a řadil do něj i řadu čeledí, které jsou dnes součástí jiných řádů. V systému APG II z roku 2003 byl z čeledi Cornaceae vyčleněn monotypický rod Curtisia do samostatné čeledi Curtisiaceae, v systému APG IV z roku 2016 bylo 5 rodů z čeledi Cornaceae přeřazeno do samostatné čeledi Nyssaceae.

Vývojové vztahy v rámci řádu Cornales

Cornales

Nyssaceae

Hydrostachyaceae

	Hydrangeaceae

	Loasaceae

	Curtisiaceae

	Grubbiaceae

Cornaceae

	Alangium

	Cornus

^[3]

Využití

Mnohé druhy z čeledí hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.

Přehled čeledí

dřínovité (Cornaceae)
hortenziovité (Hydrangeaceae)
loasovité (Loasaceae)
tupelovité (Nyssaceae)
Curtisiaceae
Grubbiaceae
Hydrostachyaceae^[4]

Reference

↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007.
↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
↑ FU, Chao-Nan et al. Plastid phylogenomics and biogeographic analysis support a trans-Tethyan origin and rapid early radiation of Cornales in the Mid-Cretaceous. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019, čís. 140.
↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dřínotvaré na Wikimedia Commons

[watson-1] WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007.

[apg-2] STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.

[fu-3] FU, Chao-Nan et al. Plastid phylogenomics and biogeographic analysis support a trans-Tethyan origin and rapid early radiation of Cornales in the Mid-Cretaceous. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019, čís. 140.

[apgiv-4] BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály