Dřetovický potok
| Dřetovický potok | |
|---|---|
 Dřetovický potok v Kladně-Vrapicích | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 10,3 km |
| Plocha povodí | 30,1 km² |
| Průměrný průtok | 0,07 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-12-02-0310 |
| Pramen | |
| Kladno 50°9′7,62″ s. š., 14°7′46,77″ v. d. | |
| Ústí | |
| u Kovár do Zákolanského potoka 50°11′0,51″ s. š., 14°14′52,83″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Zákolanský potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřetovický potok je potok v povodí dolní Vltavy. Protéká územím okresu Kladno ve středních Čechách. Je dlouhý 10,3 kilometru a jeho povodí měří 30,1 km².[1]
Průběh toku
Dřetovický potok pramení na Kladně v nadmořské výšce 334 metrů, protéká městskými částmi Dubí a Vrapice. Protože potok odvodňuje značnou část města s vysokým podílem zastavěných ploch, má na nejhořejším toku v Dubí značně kolísavý průtok a je, zejména s ohledem na případné přívalové dešťové srážky, silně regulován. Pod Dubím se při potoce nachází mechanicko-chemická čistírna odpadních vod Kladno-Dubí, přes niž jsou vypouštěny průmyslové odpadní vody z průmyslové zóny Kladno-východ.
Počínaje tímto místem je průtok vody celoročně dostatečný a potok po celý následující zbytek svého běhu udržuje zhruba východní až severovýchodní směr a jeho údolí sleduje silnice II/101, spojující Kladno a Kralupy nad Vltavou. Ve střední části Vrapic se údolí Dřetovického potoka nakrátko mezi zalesněnými stráněmi zužuje. Zde potok překonává architektonicky oceňovaná lávka pro pěší z roku 2019. Potok se tu prořezává prvohorními vrstvami a po levé straně údolí obnažuje hlavní kladenskou uhelnou sloj. Právě tento výchoz sloje stál u počátků dobývání kamenného uhlí na Kladensku ve druhé polovině 18. století.
Pod Vrapicemi na samém východním okraji města je při potoce situována hlavní městská mechanicko biologická čistírna odpadních vod Kladno-Vrapice. Dále potok plyne pod severním úpatím Buštěhradské haldy, skrze rybník, protéká obcí Stehelčeves, na jejímž dolním konci zleva míjí nenápadný pahorek s pozůstatky pravěkého hradiště Homolka řivnáčské kultury[2] a vzápětí podchází dálnici D7, za níž následují další dva rybníky. Na návrší po pravé straně se nad vodami vypíná kostelík svatého Václava a to už potok vstupuje do Dřetovic, obce, od které odvozuje své jméno. Pod Dřetovicemi následuje asi dva a půl kilometru dlouhý úsek přírodnějšího charakteru, kdy potok plyne neširokým údolím, lemovaným drobnými hájky. V závěru tohoto údolíčka potok přemosťuje železniční trať 121 Hostivice–Podlešín. Těsně za tímto mostem ústí Dřetovický potok zleva do Zákolanského potoka u Kovár, naproti PP Kovárské stráně, ve výšce 234 metrů.
Údolí Dřetovického potoka v dolní části Vrapic
Údolí Dřetovického potoka u Stehelčevsi
Údolí Dřetovického potoka u Dřetovic
Vodní režim
Průměrný roční průtok vody činí 0,07 m³/s.
Využití
U Stehelčevsi a Dřetovic napájí potok několik rybníků.
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stehelčeves, s. 292–293.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřetovický potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dřetovický potok ve Vrapicích, části města Kladna. Pohled po proudu z mostku u zastávky MHD VHS, v těchto místech dosahuje údolí potoka nejmenší šíře a koryto v těsném souběhu se silnicí (ulice Vrapická) je v obezděné.
Vrapice, část města Kladna. Pohled na Buštěhradskou haldu ze zsz. strany, od ulice Vrapická (přibližně na úrovni ul. Boční) přes nivu Dřetovického potoka. Před haldou patrná zástavba při ulici Dvorská, nad níž vyčnívá zelinkavý sanktusník kostela sv. Mikuláše.
Buštěhradská halda, okres Kladno. Pohled z jihovýchodního cípu vcholové části ssv. směrem. Vlevo serpentina silnice ze Stehelčevsi do Brandýska, nad ní zcela na obroru obec Třebusice. Vpravo se v údolí Dřetovického potoka rozkládá obec Stehelčeves, při jejímž vzdálenějším okraji nenápadný zalesněný pahorek Homolka, významné archeologické naleziště.