Dřevíč (potok)
Dřevíč | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 21,8 km |
Plocha povodí | 67,6 km² |
Průměrný průtok | 0,63 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-01-03-026 |
Pramen | |
západně od Hodkovic 50°36′17,8″ s. š., 16°3′52,26″ v. d. okolo 615 m n. m. | |
Ústí | |
do Metuje pod Velkým Dřevíčem 50°29′24,1″ s. š., 16°11′0,3″ v. d. 375 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj – Hodkovice, Janovice, Horní Vernéřovice, Dolní Vernéřovice, Vápenka, Stárkov, Horní Dřevíč, Velký Dřevíč) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Metuje | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dřevíč je potok v severovýchodních Čechách. Délka toku činí 21,8 km.[1] Plocha povodí měří 67,6 km².[2] V horním toku je nazýván Olšavka ( Něm. Erlitz ). Na starších mapách je i takto uváděn.
Průběh toku
Pramení v nadmořské výšce okolo 615 m západně od Hodkovic a ústí zprava do Metuje pod Velkým Dřevíčem ve výšce 375 m. Nad Jívkou vytváří skalní peřeje (Janovické peřeje); podél toku se rozkládá řada chráněných mokřadů. Dřevíč je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice.
Větší přítoky
Významnější přítok je potok Jívka (z pravé strany).
Vodní režim
Průměrný průtok Dřevíče u ústí činí 0,63 m³/s.[3]
Mlýny
- Vodní mlýn Dřevíček – Horní Dřevíč u Stárkova, okres Náchod, kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Dřevíč [online]. [cit. 2017-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 94.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřevíč na Wikimedia Commons
- Velký Dřevíč – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
- Vodácký průvodce www.raft.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“