Dřezovec
Dřezovec | |
---|---|
Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Caesalpinioideae |
Rod | dřezovec (Gleditsia) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dřezovec (Gleditsia) je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Dřezovce jsou dřeviny se složenými listy a často s nápadnými dlouhými trny. Pocházejí z Asie, ze Severní Ameriky a Jižní Ameriky.
Některé druhy jsou pěstovány v celé řadě kultivarů jako okrasné dřeviny. V České republice se pěstují kultivary dřezovce trojtrnného.
Popis
Dřezovce jsou opadavé jednodomé nebo dvoudomé stromy, vzácně keře se střídavými složenými listy. Jsou většinou trnité; z kmene a větví vyrůstají obvykle jednoduché nebo větvené, někdy nápadné trny. Listy jsou jednoduše zpeřené nebo dvakrát zpeřené, v některých případech i obojí na téže rostlině. Listy jsou složené z početných střídavých až téměř vstřícných lístků, které jsou na okraji pilovité až vroubkované, řidčeji celokrajné. Na brachyblastech jsou listy často nahloučené do svazečků. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádány v úžlabních nebo výjimečně vrcholových hroznech nebo klasech, řidčeji latách. Květy jsou drobné, žlutavě zelené až zelenavě bílé. Okvětí je 3četné až 5četné. Koruna je stejně dlouhá nebo o něco delší než kalich. Tyčinek je 6 až 10 a vyčnívají z květu. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý, s krátkou čnělkou a vrcholovou bliznou. Obsahuje jedno i více vajíček. Plodem je nápadný vejčitý nebo eliptický nepukavý nebo jen obtížně pukající plochý lusk. Semena jsou zploštělá, tvrdá.[1][2]
V přírodě se množí semeny nebo kořenovými výstřelky (výmladky z kořenů).[3] Dřevinám rodu dřezovec vyhovuje v ČR kvalitní hlinitá půda a snášejí i písčitou půdu. Sázejí se na teplé a světlé stanoviště, solitérně, někdy v menší skupině. Neplodné nebo beztrnné kultivary se někdy vysazují do stromořadí. Vzácnější druhy nebo americké selekce se v ČR roubují v únoru až březnu ve skleníku nebo v březnu až dubnu na dřezovec trojtrnný.[4]
Rozšíření
Rod dřezovec zahrnuje 12 až 16 druhů. Je rozšířen v jihozápadní, střední a východní Asii a v Severní a Jižní Americe.[1] Nejvíce druhů se vyskytuje v Číně, některé zasahují též do Vietnamu, Koreje nebo Japonska. V Severní Americe rostou dva druhy, dřezovec trojtrnný (G. triacanthos) a dřezovec vodomilný (G. aquatica) a v oblastech se společným výskytem i kříženec těchto druhů Gleditsia ×texana. Na Kavkazu roste dřezovec kaspický (G. caspica), v severovýchodní Indii dřezovec Gleditsia assamica. V Jižní Americe roste jediný druh, Gleditsia amorphoides, rozšířený v jižní Brazílii, Paraguayi, Bolívii, Uruguayi a severní Argentině.[5][1][6]
Některé zdroje uvádějí výskyt i v tropické Africe, a sice druhu Gleditsia africana. Taxon byl však přeřazen do rodu Erythrophleum a platné vědecké jméno je Erythrophleum africanum.[7] (Rozšíření: Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jižní Súdán, Kongo, Konžská demokratická republika, Mosambik, Namibie, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Středoafrická republika, Tanzanie, Togo, Zambie, Zimbabwe.)
Obsahové látky
V dřezovci japonském (Gleditsia japonica) byl prokázán obsah saponinů, flavonoidů a fenylpropanoidů.[8]
Taxonomie
Rod Gleditsia je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Caesalpinioideae a tribu Caesalpinieae. V minulosti byl řazen do čeledi Caesalpiniaceae (sapanovité), která byla v systému APG vřazena na základě fylogenetických studií do široce pojaté čeledi Fabaceae. Nejblíže příbuzným rodem je Gymnocladus (nahovětvec). Oba rody zřejmě vznikly v oblasti východní Asie v období eocénu.[9][10]
Zástupci
- dřezovec čínský (Gleditsia sinensis)
- dřezovec japonský (Gleditsia japonica)
- dřezovec kaspický (Gleditsia caspia)
- dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)
- dřezovec velkotrnný (Gleditsia macracantha, syn. G. sinensis)
- dřezovec vodomilný (Gleditsia aquatica)[4]
Rozšíření druhů
- Gleditsia amorphoides – Argentina (SV a SZ), Bolívie, Brazílie, Paraguay, Uruguay[11]
- Gleditsia aquatica – USA
- Gleditsia assamica – Indie
- Gleditsia australis – Čína, Hong Kong, Vietnam
- Gleditsia caspica – Ázerbájdžán, Írán, Turkmenistán, Uzbekistán
- Gleditsia fera – JV Číny, Laos, Tchaj-wan, Thajsko, Vietnam
- Gleditsia japonica – Čína, Japonsko, Korea, Assam
- Gleditsia medogensis – Tibet
- Gleditsia microphylla – Čína
- Gleditsia rolfei – Filipíny a Sulawesi
- Gleditsia sinensis – Čína
- Gleditsia triacanthos – USA
- Gleditsia ×texana – USA.[12]
Význam
Dřezovce jsou atraktivní dřeviny vysazované zejména jako solitér. Vyžadují světlé a teplé stanoviště a jsou dosti odolné proti suchu. V České republice je v různých kultivarech pěstován především dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Jednotlivé kultivary se liší zejména vzrůstem a habitem nebo barvou listů.[4] Mimo tento druh roste v českých botanických zahradách a arboretech:
- dřezovec vodomilný (G. aquatica) – Dendrologická zahrada Průhonice, Arboretum Nový Dvůr;
- dřezovec kaspický (G. caspica) – Dendrologická zahrada Průhonice;
- dřezovec japonský (G. japonica) – Dendrologická zahrada Průhonice, Arboretum Semetín, Arboretum Nový Dvůr.
Dřeň plodů dřezovce trojtrnného (G. triacanthos) využívali američtí Indiáni jako sladidlo, zahušťovadlo a v léčitelství.[13] Dřezovec čínský (G. sinensis) je využíván v tradiční čínské medicíně,[14] dřezovec japonský (G. japonica) v Koreji.[8]
Dřevo dřezovce trojtrnného je vlastnostmi podobné dřevu akátovému, je pevné, obtížně opracovatelné a trvanlivé. Je používáno zejména na pražce, vodní stavby, mosty apod.[15]
Galerie
- dřezovec kaspický; USA, Morton Arboretum
- dřezovec kaspický; Hannover, Berggarten
- dřezovec vodomilný (nelokalizováno)
- dřezovec vodomilný, Florida; Hillsborough River State Park
- dřezovec japonský; Helsinky, bot. zahrada Kumpula
- dřezovec velkotrnný; Sofia, bot. zahrada Bulharské akademie věd
- Gleditsia australis (nelokalizováno)
- Gleditsia amorphoides; Argentina, Riachuelo
- dřezovec texaský; arboretum Chèvreloup, Rocquencourt, Francie
- dřezovec čínský, květ; Peking
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Gleditsia. In: Flora of China [online]. [2010], vol. 10, s. 2. [cit. 11. 2. 2024]. Dostupné z: http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=113623
- ↑ KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2., rozš.. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). In: NOVOTNÝ, Petr; FULÍN, Martin a BAŽANT, Václav. Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Certifikovaná metodika. Strnady: Výzk. ústav lesního hosp. a myslivosti, v. v. i., 2022, s. 115. Lesnický průvodce 1/2022. ISBN 978-80-7417-233-5, ISSN 0862-7657. Dostupné také z: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/08/LP_1_2022.pdf
- ↑ a b c HORÁČEK, Petr. a kol. Gleditsia. databaze.dendrologie.cz [online]. [31.12.2006] [cit. 13.2.2024]. Dostupné online.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHNABEL, Andrew; McDONEL, Patrick E. & WENDEL, Jonathan F. Phylogenetic relationships in Gleditsia (Leguminosae) based on ITS sequences. American Journal of Botany. February 2003, roč. 90, čís. 2, s. 310–320. Dostupné online.
- ↑ WFO Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ a b HAN, S. T. et al. Medicinal Plants in the Republic of Korea: information on 150 commonly used medicinal plants. Manila: WHO, 1998. ISBN 92-9061-120-0.
- ↑ SCHNABEL, Andrew et al. Phylogenetic relationships in Gleditsia (Leguminosae) nased on ITS sequences. American Journal of Botany. 2003, čís. 90/2).
- ↑ CHRISTENHUSZ, Maarten J. M.; FAY, Michael F.; CHASE, Mark W. Plants of the World. An illustrated encyclopedia of vascular plants. [s.l.]: Kew Publishing, 2017. ISBN 978-1-84246-636-0. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gleditsia. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 13.2.2024]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USHER, Carol. Trees. New York: DK Publishing, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7566-1359-0.
- ↑ VALÍČEK, Pavel; ANDO, Vladimír; POTUŽÁK, Miloš; ČÍŽEK, Hubert. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. 1. vyd. Hradec Králové: Svítání, 1998. 321 s. ISBN 80-86198-01-4.
- ↑ WAGENFÜHR, Rudi. Dřevo: obrazový lexikon. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 347 s. ISBN 80-247-0346-7.
Literatura
- KOBLÍŽEK, J. Gleditschia L. – dřezovec. In: SLAVÍK, Bohumil, ed.; SMEJKAL, Miroslav; DVOŘÁKOVÁ, Marie & GRULICH, Vít. Květena České republiky. 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1995, s. 326. ISBN 80-200-0384-3.
- NOVOTNÝ, Petr; FULÍN, Martin a BAŽANT, Václav. Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy: certifikovaná metodika. Strnady: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2022, s. 114–120, lit. na s. 167–192 a 193–195. Lesnický průvodce, 1/2022. Certifikované metodiky pro praxi. ISBN 978-80-7417-233-5, ISSN 0862-7657. Dostupné také z: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/08/LP_1_2022.pdf
Externí odkazy
- Katalog botanických zahrad – katalog Florius
- rod Gleditsia, Dendrologie online
- Gleditsia amorphoides
- https://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:496573-1 Gleditsia australis]
- Gleditsia fera
- Gleditsia medogensis
- Gleditsia microphylla
- Gleditsia rolfei
- Arboretum Semetín
- Erythrophleum africanum
- Erythrophleum africanum
- Erythrophleum africanum
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dřezovec na Wikimedia Commons
- Taxon Gleditsia ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Gleditsia macracantha in botanical garden of the Bulgarian Academy of Sciences
Autor: NasserHalaweh, Licence: CC BY-SA 4.0
Gleditsia caspica CASPIAN LOCUST. Berggarten Hannover.
Autor: Bruce Marlin, Licence: CC BY-SA 2.5
Gleditsia caspica, Caspian locust foliage. Morton Arboretum acc. 176-91-1
Autor: Homer Edward Price, Licence: CC BY 2.0
Found in HIllsborough River State Park, Florida.
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: handbookoftreeso00houg (find matches)
Title: Handbook of the trees of the northern states and Canada east of the Rocky mountains. Photo-descriptive
Year: 1907 (1900s)
Authors: Hough, Romeyn Beck, 1857-1924
Subjects: Trees -- North America
Publisher: Lowville, N. Y., The author
Contributing Library: NCSU Libraries
Digitizing Sponsor: NCSU Libraries
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
HONEY LOCUST. Gleditsia triacantlios L.^
Text Appearing After Image:
i Fig. 333. Piece of branch bearing leaves and fruit, the leaves being mostly asleep (i. e., withleaflets closed together, as they do at night), i ; portion of pod with side removed, 2; leaf withleaflets spreading apart as they do in day-time, 3 ; large branching thorn, 4 ; branchlet in winter, 5. 334. Trunk near St. Louis, Mo. 335- Wood structure magnified 15 diameters. Handbook of Trees of the !Northebn States and Canada 280 The Honey Locust attains the height of from75 to 140 ft. when fjrowing in tlie forests, andwhen isolated develops a broad rounded orlofty Hat-topped head with drooping lateralbranches and of very characteristic aspect. Itstrunk, commonly 2 or 3 ft. in diameter, excep-tionally 5 or 0 ft., is vested in a dark graybark witli closely appressed firm scales. Itusually bears a rigid sharp 1-3-pointed glossypurple-brown thorn above tlie axil of each leaf.and the trunk and bases of the large branchesoften bristle with very formidable branchingthorns, but trees are occasi
Note About Images
Autor: Nucatum amygdalarum, Licence: CC BY-SA 4.0
Gleditsia japonica, Kumpula Botanic Garden, Finnish Museum of Natural History – LUOMUS, University of Helsinki.
Gleditsia aquatica Marshall - water locust
Autor: Alialb, Licence: CC BY-SA 4.0
Gleditsia sinensis - Blütenstand
Autor: Damouns, Licence: CC BY 2.5
Trunk of Gleditsia ×texana in the arboretum of Chèvreloup in Rocquencourt, France
Tronco del árbol Gleditsia amorphoides.
Autor: Siamaksabet, Licence: CC BY-SA 4.0
این یکی از50 گیاهان اساسی مورد استفاده در طب سنتی چینی است. و در چین به مدت حداقل 2000 سال به عنوان یک ماده شوینده استفاده می شود. از عصاره چای گلدیتسیا به عنوان یک گیاه دارویی در چین و کره استفاده می شود و به عنوان ضد تومور استفاده می شود و در طب سنتی برای درمان بیماری های التهابی از جمله تورم، و بیماری های پوستی استفاده شده است.