Důl Žentourový

Důl Žentourový
Základní údaje
Jiné názvy	Göppel Schacht
Typ díla	žentourový důl
Rozloha	13,5 ha
Maximální hloubka	71 m
Těžba	černé uhlí
Poloha
Obec	Slezská Ostrava
Souřadnice	49°50′2,94″ s. š., 18°18′56,34″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby	1811–1858
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Žentourový (německy Göppel Schacht) byl nejvýznamnějším mělkým černouhelným dolem ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve východním úbočí údolí Obora (dnes Zwierzinovo údolí).

Historie

Těžbu kamenného uhlí ve vlastní režii zahájil Franz Jozeph, hrabě Wilczek, na slezskoostravském panství, které náleželo k rozsáhlému rodovému fideikomisu, rozkládající se na Opavsku a Těšínsku. K výraznému rozvoji aktivit v oblasti uhelného podnikání došlo po roce 1802, kdy bylo odděleno od zbývajících hospodářských aktivit velkostatku. Založena byla postupně řada důlních děl, z nichž se mnohé staly základem technicky moderně vybavených a prosperujících podniků.^[1]

Nejvýznamnějším mělkým dolem v první polovině 19. století byl důl nazývaný Žentourový (Göppel Schacht). Jeho jáma stejného jména byla víceúčelovou jámou. Sloužila k těžbě uhlí i jako větrní. Na jámu byly 2. prosince 1811 uděleny propůjčky jednoduché důlní míry Göppel I a dvojité důlní míry Göppel II.^[2]

Důlní pole přešlo později do hlubinného pole dolu Johann Michaeli (Michálka).^{[pozn. 1]} Dnes nám připomíná tento důl místní název "Na Geplu" v blízkosti ulice Na Najmanské ve Slezské Ostravě.

Těžba uhlí

Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývána byla sloj Josef a ze tří tzv. Slabých slojí. V roce 1808 byla jáma vybavena žentourem, který byl poháněn zvířecí silou. Žentourový důl byl natolik významný, že byla v 30. létech 19. století k jeho jámě směrována nově ražená Jaklovecká dědičná štola^[3]. Jáma byla prohloubena na 71 m a štola do ní probita. Jáma byla ve výdřevě.

U žentourového vrátku se spirálovým lanovým bubnem byla už v roce 1845 vyměněna konopná lana za drátěná^{[pozn. 2]}.

Údaje o dolu Žentourový

Název	Druh jámy	Založení	hloubka dolu v m	těžba	vytěženo	likvidace	dobývací pole v ha	poznámka
Žentourový / Göppel Schacht	těžní, větrní	1805	71	1811-1858	těžba nevykazována odděleně od ostatních Wilczkových dolů	asi 1858	13,5	1 jáma, 2 patra

Odkazy

Poznámky

↑ V roce 1871 byl mělký důl Johann Nepomuk modernizován. V jeho těsné blízkosti byla hloubena nová jáma Michaeli.
↑ Drátěná lana se začala používat od roku 1840, ocelová od roku 1874.

Reference

↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 75.
↑ Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91.
↑ Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka [online]. Cit. 2015-02-02 [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

Literatura

Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

[3] V roce 1871 byl mělký důl Johann Nepomuk modernizován. V jeho těsné blízkosti byla hloubena nová jáma Michaeli.

[5] Drátěná lana se začala používat od roku 1840, ocelová od roku 1874.

[:0-1] MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 75.

[2] Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91.

[4] Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka [online]. Cit. 2015-02-02 [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[pozn. 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály