Důl Alexander (Hrdlovka)

důl Alexander v Hrdlovce
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka460 m (jáma III)
Horninahnědé uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresTeplice
ObecHrdlovka
Revírseveročeský hnědouhelný revír
Souřadnice
důl Alexander
důl Alexander
Provozní údaje
Období těžby1893-1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Alexander v Hrdlovce (v letech 1949–1990 důl President Gottwald, v prvních letech existence krátce důl Venuše)[1][2] byl hnědouhelný hlubinný důl v mostecké pánvi, nacházející se v dnes již zaniklé obci Hrdlovka mezi Litvínovem a Duchcovem. Jednalo se o nejhlubší důl severočeského hnědouhelného revíru.[1][3][4] Důl byl založen roku 1891 a těžbu započal roku 1893.[2][5] V roce 1994 byla těžba převedena na důl Kohinoor II v Mariánských Radčicích a do roku 1997 byl důl Alexander zlikvidován.[6][7]

Dějiny dolu

Důl byl zaražen v roce 1891. Těžní jáma a vodní jáma dosáhly hloubky 341 m,[8] větrná jáma č. III hloubky 460 m a stala se tak nejhlubší jamou severočeského uhelného revíru.[1]

Po katastrofickém výbuchu na dole Nelson III v Oseku převzal důl Alexander těžbu i z dolového pole tohoto dolu.[1][9][10]

24. srpna 1944 se na strojovnu dolu zřítil spojenecký bombardér B–17G 42-107202 8th AF / 388th BG, sestřelený německou protiletadlovou baterií při náletu na chemickou rafinérii v Záluží. Následkem této události uvázlo v dole přes 200 obyvatel Hrdlovky, kteří v něm hledali úkryt před probíhajícím náletem. Tyto civilní osoby pak musely být provedeny téměř pětikilometrovou cestou podzemím k jámě Nelson VIII, kterou vystoupily na povrch.[11][12] Dalších 11 (dle jiných zdrojů 18)[13] lidí bylo usmrceno výbuchem havarovaného letadla.[14][15] V letadle samotném zahynulo 5 letců (4 se zachránili na padácích a byli vzati do zajetí), jejichž pomník byl v areálu dolu umístěn až do jeho uzavření a následně byl přesunut na hřbitov v Duchcově.[13]

V 70. letech 20. století byla zlikvidována obec Hrdlovka z důvodu postupu dolu pod jejím územím.[5][16]. V roce 1979 dosáhl výkon dolu rozsahu 760 tisíc tun vytěženého uhlí za rok.[17]

V roce 1988 byl dokončen spojovací překop Kohinoor – Gottwald, jímž byla v roce 1994 těžba převedena na důl Kohinoor II v Mariánských Radčicích.[6][18][19] Na sklonku své existence měl důl kolem 300 zaměstnanců.[20] V letech 1996–1997 proběhla likvidace dolu.[6][7][20][21]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b c d Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (I. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz. Dostupné online. 
  2. a b VYSOKÝ, Václav. Doly, lomy a výsypky [online]. JUROS, s.r.o.. Dostupné online. 
  3. PECHAR, Tomáš; A KOL. Metodika pro aktualizaci ekonomické využitelnosti přetěžených a zbytkových zásob hnědého uhlí. [online]. G E T s.r.o. a Technologická agentura České republiky, 30.11.2016 [cit. 2021-03-23]. Certifikovaná metodika (Nmet). Dostupné online. 
  4. POLÍVKOVÁ, Marie. Bylo to milé fárání. HORNÍK. 26.3.2009, roč. 39, čís. 2009/12. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  5. a b Stručně o historii obce Hrdlovka [online]. Město Osek [cit. 2021-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-20. 
  6. a b c Důl Kohinoor [online]. montanistika.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  7. a b KOTRBATÝ, Antonín; PETR, Stanislav. Pokračování lomu Československé armády. Uhlí - Rudy - Geologický průzkum [online]. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu [cit. 2021-03-23]. Čís. 4/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20. ISSN - 7697 1210 - 7697. 
  8. Důlní díla. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/
  9. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (II. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  10. ŠTRBÁŇ, Ivan. Báňská historie Mostecka. [s.l.]: Český montánní klub, 2005. Dostupné online. 
  11. Panický útěk obyvatel Hrdlovky podzemím Dolu Alexander po pádu bombardéru B-17 dne 24. srpna 1944 [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz. Dostupné online. 
  12. V dole hledali za války úkryt před letadly. Jedno spadlé je tam uvěznilo. iDNES.cz [online]. 2017-08-24. Dostupné online. 
  13. a b BENEŠ, Edvard D. Pomník letců, kteří zahynuli při náletu na chemičku v Záluží, má novou vrtuli. Mostecký deník [online]. 2016-04-17. Dostupné online. 
  14. Boeing B-17G Flying Fortress 42-107202 „Belle of the Brawl“ – Pomník v Duchcově [online]. Severočeský letecký archiv Teplice [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  15. BENEŠ, Edvard D. Výročí: Třetí nálet na STW AG v Záluží/Maltheuern [online]. Severočeský letecký archiv Most. Dostupné online. 
  16. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (III. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  17. VRBA, Tomáš. Konec hlubinné těžby hnědého uhlí v Čechách. Hornické listy. Čís. 1/2026. Dostupné online. 
  18. Historie Dolu Alexander v Hrdlovce (IV. část) [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  19. Kohinoor [online]. Palivový kombinát Ústí, s.p., 26.1.2020 [cit. 2021-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23. 
  20. a b Alexander se zastavil. Hospodářské noviny (iHNed.cz). 10.1.1966. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  21. Historie bývalého s.p. Doly Hlubina, Litvínov [online]. Redakce Kukutsch Radovan. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  22. Gális. Má víra není moje zásluha. Katolický Týdeník. 10.4.2018, čís. 2018/15. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. 
  23. Zdeněk Sternberg [online]. PolitičtíVězni.cz [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • 100 let Dolu Alexander v Hrdlovce 1891-1991. [S. l.]: Hrdlovka, 1991. 61 s.

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Schlaegel und Eisen nach DIN 21800 gedreht um 180 Grad.svg
Picture of miner's tools rotated by 180 degrees. This icon is used for closed down mines.