Důl Barbora (Karviná)
Důl Barbora (Karviná) | |
---|---|
Důl Barbora v roce 1911 | |
Souřadnice | 49°49′23,52″ s. š., 18°28′30″ v. d. |
Kód památky | 49082/8-4012 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Barbora je dnes již zaniklý černouhelný důl na okraji Karviné (směr Horní Suchá).
Historie dolu
V lokalitě budoucího dolu byly provedeny první vrty v roce 1898 z iniciativy arcivévodské rodiny. Při hloubění dolu asistovali italští odborníci, ovšem v důsledku množství vody, která do vrtů pronikala, byly práce zastaveny.
K opětovnému hloubení dolu došlo až o dekádu později pod vedením Báňské a hutní společnosti. Hloubění bylo dokončeno v roce 1910, důlní míry byly propůjčeny 14. května 1912. Důl se v této době jmenoval Austria. V době první světové války se v dole těžilo velké množství uhlí, například v roce 1916 činila těžba 276.600 tun. Po skončení války došlo k dvěma přejmenováním dolu. Nejprve byl důl přejmenován na důl Józef Piłsudski podle obnovitele polského státu. Poté, co západní část Těšínska připadla ČSR byl v roce 1920 přejmenován na důl Barbora. V meziválečném období také docházelo k rozvoji vybavení a modernizaci dolu - zrušení koňské přepravy (1918), instalace zařízení na plavenou základku (1929).
V období druhé světové války byli na dole nasazeni sovětští zajatci a zároveň docházelo k masivními nárůstu těžby (v letech 1943 a 1944 se těžba pohybovala okolo 1 mil. tun ročně), které ovšem nehledělo na efektivitu a budoucnost dolu.[1]
Po skončení druhé světové války došlo k přestavbě a modernizaci dolu - důl Barbora byl jedním z nejvíce mechanizovaných dolů v ostravsko-karvinské oblasti. 18. prosince 1951 došlo v dole k tragédii, při likvidaci požáru zemřelo 14 záchranářů. Dne 31. prosince 1951 byl důl spojen s dolem Hohenegger. Spojené doly nesly jméno již dříve přejmenovaného dolu Hohenegger - důl 1. máj. Jelikož však byla lokalita dolu Barbora lépe mechanizována, docházelo k postupnému převodu všech činností na tento důl. Zde bylo také vedení dolu. Z tohoto důvodu je mezi mnohými lidmi lokalita stejně dobře známa jako důl 1. máj. 1. dubna 1958 byl k dolu 1. máj přičleněn i důl Gabriela.
Důlní nehody v roce 1981 a 1990
Dne 3. května 1981 došlo k úmrtí záchranářů likvidujících požár ve 40. sloji - zahynulo 7 lidí, včetně ředitele dolu Ing. Rudolfa Stani. Ve stejné sloji vybuchl metan i 18. října 1990. Toto neštěstí nepřežilo 30 horníků, dalších 9 lidí bylo těžce zraněno. V důsledku výbuchu ovšem bylo nutné těžbu v lokalitě dolu Barbora zastavit (nebylo možné těžit v části důlního pole).
Poslední vozík uhlí byl vytěžen 16. prosince 2002. V současné době jsou zachovány obě dvě těžní věže dolu a jámy byly likvidovány zásypem. V oblasti bývalého dolu vzniká soukromý zábavní a naučný rodinný park.[2]
rok | roční těžba v tunách |
---|---|
1911 | 80.600 |
1916 | 276.600 |
1924 | 421.200 |
1943 | 1.038.000 |
1944 | 992.000 |
Reference
- ↑ http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-barbora-v-karvine/
- ↑ S.R.O, Toras Marketing. 21.4.2022 - Karwina: Zamiast strefy przemysłowej na terenie byłej kopalni Barbara powstanie park rozrywki. glos.live [online]. [cit. 2023-08-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Barbora na Wikimedia Commons
- důl Barbora na www.hornicky-klub.info
- důl Barbora na www.zdarbuh.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.
Důl Barbora v Karviné (Česká republika) v roce 1911
Autor: Kamil Czaiński, Licence: CC BY-SA 4.0
Teplárna Karviná v areálu bývalého dolu Barbora a výletní vlak Slezského železničního spolku