Důl Dyleň

Důl Dyleň
Odvaly dolu Dyleň
Odvaly dolu Dyleň
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka1258,4 m (Dyleň D-2)
Těžbauran
Horninapararula
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresCheb
ObecStará Voda (okres Cheb)
Souřadnice
Důl Dyleň
Důl Dyleň
Provozní údaje
Období těžby20. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Dyleň je bývalý uranový důl u zaniklé obce Slatina, v okrese ChebKarlovarském kraji. V provozu byl v druhé polovině dvacátého století.

Historie

Průzkum na uranová ložiska v Českém lese byl prováděn již od roku 1946.[1] Uranové ložisko Dyleň bylo objeveno automobilovým gama-profilováním v roce 1964 v komplexu metamorfovaných hornin, rul paleozoickéhoproterozoického stáří.[2] Nacházelo se necelých 800 m od česko-bavorské hranice v přísně střeženém hraničním pásmu. Dobývací prostor byl stanoven 30.11.1965 a těžba byla zahájena povrchovým lomem na návrší 706,7 metrů.[3] Nedaleko byla zaražena jáma č. 73, později přejmenovaná na Dyleň D-1 s těžní věží vysokou 19,5 m.[4] Jáma Dyleň D-1 dosáhla celkové hloubky 1003,7 metrů. V roce 1970 bylo asi 200 metrů jihovýchodně od jámy Dyleň D-1 zahájeno hloubení jámy Dyleň D-2.[3][5] Až do doby dosažení hloubky 7. patra byla osazena 7,6 m vysokou těžní věží, v roce 1971 byla vybavena novou 30 metrů vysokou těžní věží. Jáma Dyleň D-2 dosáhla hloubky 1258,4 m.[4]

V době výstavby dolu Dyleň byla postavena druhá kasárna, označovaná jako druhý útvar pohraniční stráže Slatina. Autobus, který vozil horníky do práce, byl sledován pohraničními hlídkami. Před již zaniklou obcí Slatina musel vjet k prohlídce do prostoru útvaru pohraniční roty. Za autobusem se zavřela vrata a rozsvítily reflektory. V zákopech byli rozmístěni ostřelovači a proti autobusu se postavil transportér s kulometným dvojčetem. Po kontrole se otevřela druhá brána a autobus pokračoval do prostoru dolu. Stejný proces kontroly se prováděl i při zpáteční cestě.[3]

Povrchový areál byl postupně vybudován v letech 1965–1984. Organizačně byl důl Dyleň začleněn do bývalých Uranových dolů Západní Čechy. Dobývání bylo ukončeno k 31. srpnu 1991, důl byl zatopen a veškeré povrchové objekty zcela zlikvidovány. Dobývací prostor Slatina o ploše 0,54 km² byl zrušen 16. února 1994.[6]

Od počátku dolování až do konce roku 1990 bylo dolem Dyleň, včetně povrchového lomu, vytěženo 717 313 tun rudniny.[7]

Po těžbě zůstaly jen rozsáhlé odvaly, které pomalu zarůstají. Z návrší u dolu Dyleň je výhled na 3,7 km vzdálený vrch Dyleň s telekomunikační a radiovou věží.

Na německé straně těžil v bezprostřední blízkosti státní hranice rovněž důl na uranovou rudu. Ten dobýval rudu v letech 1967–1972 a 1975–1982. V květnu 1972 bylo dohodnuto, že na státní hranici bude dodržován pilíř o šířce 100 metrů pro důlní díla a 50 metrů pro průzkumné vrty.[8]

Odkazy

Reference

  1. Historie průzkumných a hornických prací na Dole Dyleň [online]. zdarbuh.cz, 2013-02-18 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  2. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b c BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Lohhäuser – Slatina příběh zaniklé vesnice. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2006. 144 s. ISBN 80-239-9131-0. S. 110; 112–114. 
  4. a b Vývoj těžního zařízení na Dole Dyleň [online]. zdarbuh.cz, 2013-06-24 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  5. Důlní díla a poddolování [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  6. Dobývací prostory Uranových dolů Západní Čechy [online]. zdarbuh.cz, 2009-02-22 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  7. Dobývací metody a jejich vývoj na Dole Dyleň [online]. zdarbuh.cz, 2013-09-05 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  8. ŠMÍDA, Zdeněk et all. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 155. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Slatina odvaly dolu Dyleň květen 2020 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Slatina, zaniklá obec v Českém lese, odvaly uranového dolu Dyleň, okres Cheb
Schlaegel und Eisen nach DIN 21800 gedreht um 180 Grad.svg
Picture of miner's tools rotated by 180 degrees. This icon is used for closed down mines.