Důl Grasberg
Grasberg je největší[1] zlatý důl na světě a třetí největší měděný důl na světě. Leží v provincii Papua (Nová Guinea) v Indonésii (Tembagapura, Irian Jaya). Zaměstnává téměř 20 tisíc zaměstnanců. Důl vlastní z větší části těžební společnost Freeport-McMoRan se sídlem v USA.[2]
Historie a budoucnost
Důl byl založen v roce 1988. Na rok 2017 byl plánován přechod od povrchové ke hlubinné těžbě. Do roku 2022 se počítá s denní produkcí 240 000 tun rudy.[3] Náklady na vybudování přístupových cest, technologií a provozů se v tomto složitém terénu a nadmořské výšce vyšplhaly přes 3 miliardy dolarů. Odhaduje se, že spolu s dolem Ertsberg se jedná o největší[zdroj?!] objevené rudné ložisko nerostů v historii. K dolu vede 120 km dlouhá silnice přes jeden z nejdrsnějších terénů na Zemi. Dalších 5 let trvala výstavba dolu a stála kolem 1 miliardy dolarů. Ve výšce 3 000 m se i zpracovává a drtí ruda. Vytvořený koncentrát je dopravován podél cesty (33 km) potrubím až na pobřeží a v sýpkách je připraven na další přepravu do světa. Jde o nejefektivnější a nejproduktivnější důl světa: pracuje se zde 24 hodin denně, 7 dní týdně a 365 dní v roce.[2]
Produkce
Pro rok 2005 byla plánována produkce 544 000 tun mědi a 37 tun zlata. Podle údajů[zdroj?!] za rok 2006 bylo vytěženo 610 800 tun mědi, 58 tun zlata a 174 tun stříbra. Další rozšíření těžby bylo na plánováno na rok 2019, kdy mělo dojít k otevření druhé těžební jámy.[2]
Geografie
Grasberg se nachází 96 km severně od jihozápadního pobřeží Indonésie v nadmořských výškách 2 500 až 4 200 m nad mořem. Důl je vzdálen asi 60 mil severně od města Timika, které má cca 100 000 obyvatel. Budování přístupové cesty k dolu do nadmořských výšek nad 2500 m byl velmi složitý úkol; cesty jsou klikaté, složité a stavěné bez jakýchkoliv ohledů na okolní životní prostředí.
Životní prostředí
Důlní práce kritizují ekologové[zdroj?!], podle nichž intenzivní těžba znečišťuje řeky i zdroje podzemní vody v provincii. Důl se nachází také v těsné blízkosti rovníkového horského ledovce, který je indikátorem změn klimatu v regionu. Následky hornické činnosti jsou sesuvy půd, které vznikají i díky častým zemětřesením v oblasti a působením silných dešťů.
U místních obyvatel a ekologických odborníků se objevují obavy ze znečištění významných vodních toků mědí a dalšími látkami, které se mohou dostat do řek (např. řeka Aikwa) nebo do podzemních vod.
Z říčních koryt byly vytěženy obrovské masy štěrku, které sloužily jako základ pro silnici. V nejhorších místech si vyžadovalo postavení 1 metru silnice 125 kubických metrů štěrku[zdroj?!]. Cesta byla budována tropickým deštným pralesem a přes močály. 40 km silnice je vedeno po ostrých hřbetech se sklonem 70 %.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grasberg mine na anglické Wikipedii.
- ↑ OBEL, Mike. 10 Biggest Gold Mines in the World. International Business Times [online]. 2011-04-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Freeport-McMoRan Provides Update [online]. Freeport-McMoRan, 2019-01-07 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Grasberg [online]. Rio Tinto [cit. 2018-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-22. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Grasberg na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Grasberg-Mine in West New Guinea (West Papua). Ausschnitt aus dem hochaufgelösten (6000x6000 Pixel) Landsat-Original, beschriftet. Abraum der Mine in violett, hellblau: Gletscher. Falschfarbene Darstellung. Farben: snow and ice appears blue while clouds are white, bare unvegetated land such as the rocky limestone summit ridges appear red or pinkish, the deep purple and grey is the open pit copper mine while the lush rainforest of the lowlands appears green. In the large format image, runoff into the rivers south of the mine shows up in deep purple, much of which is fine debris washed downstream from the mine.