Důl Jakub

Důl Jakub
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Rozloha63 ha
Maximální hloubka645 m
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresOstrava-město
RevírOstravsko-karvinský
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby1872–1914
Roční těžba123–300 000 t
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Jakub byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě, situován jihovýchodně od dolu Hermenegild. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy (SDF) v Ostravě.

Historie

Vznik dolu Jakub (Jacob)

Na základě nálezů uhlí v důlních dílech dolu Hermenegild a předpokládaného výskytu uhlí, SDF získává důlní propůjčky na nové dobývací pole v roce 1865. V roce 1868 jihovýchodním směrem od dolu Hermenegild byl založen důl Jakub.[pozn. 1] Hloubeny byly současně dvě centrální jámy - těžní a větrní.

Průsak vod z terasovitých štěrkopísků řeky Lučiny významně ovlivňovaly důlní práce. Proto obě jámy byly vodotěsně vyzděny přes pokryvný útvar až do hloubky 56 m. Využitím důlních děl (překopů) k propojení s dolem Hermenegild byly důlní vody odváděny na centrální vodní jámu Hermenegild vodní.

Výdušná jáma Jakub 2 byla vybavena dvěma ventilátory. Hlavní ventilátor byl soustavy Guibal a byl poháněným jednoválcovým ležatým parním strojem. Záložní ventilátor byl soustavy Rittinger, rovněž poháněný jednoválcovým ležatým parním strojem.

Těžní jáma Jakub 1 byla vybavena pyramidální těžní věží v lineárním uspořádání, tj. jámová budova s těžní věží, strojovna a kotelna jsou řazeny v podélné ose.[1] Ve strojovně v roce 1871 byl instalován dvouválcový ležatý přímoúčinný parní těžní stroj o výkonu 100 HP, dodaný ze Strojíren hraběte Salma v Blansku.[2]

V roce 1872 začala těžba uhlí z jakloveckých vrstev ostravského souvrství. V roce 1884 těžní jáma Jakub 1 dosáhla hloubky 168,9 m a větrní jáma 102,4 m. V roce 1896 větrní jáma byla vybavena ventilátorem soustavy Capell vyrobený ve Vítkovických železárnách, starší ventilátor soustavy Guibal byl v rezervní.

V roce 1897 těžní jáma dosáhla hloubky 307 m a větrní 195 m.

V létech 1912 až 1913 byl důl Hermenegild přestavěn a modernizován a přejmenován na důl Zárubek. SDF centralizuje těžbu z dolů Vilém a Jakub na nově rekonstruovaný důl. Těžní jáma Jakub 1 byla rekonstruována na větrní, vystrojená novým ventilátorem soustavy Dinnendahl, vyrobený Akciovou společností Slaný[pozn. 2] s motorem firmy Brown-Boveri, Vídeň. Obě jámy sloužily pro větrání dolu Zárubek až do ukončení jeho existence.

V roce 1928 jámy byly hluboké: 293 m Jakub 2 větrní (konečná hloubka) a 384 m pro původní těžní Jakub 1, která byla ještě prohloubena do konečné hloubky 643,6 m.

V roce 1956 na jámě Jakub 1 byly instalovány dva axiální větrníky o výkonu 10 000 m3 / min vyrobené v Milevsku. Posledním provozovaným těžním strojem byl bubnový těžní stroj[pozn. 3] s jednoetážovými klecemi pro jeden důlní vozík.

Ukončením těžby na dole Zárubek v roce 1990 je důl Jakub vyřazen z provozu a zlikvidován. Jámy byly zasypány v roce 1992.

Současný stav

Důl Jakub byl zbourán, na jeho místě je jen náhrobní kámen a vývody odvádějící důlní plyny.

Těžba uhlí

Uhlí bylo dobýváno z jakloveckých vrstev ostravského souvrství, metodou dobývání uhlí bylo piliřování se zakládkou nebo na zával, nebo stěnování se směrným nebo dovrchním postupem z hloubky 330 m až po sloj Adolf. Po sloučení s dolem Zárubek se uhlí dobývalo i ze svrchních hrušovských vrstev ostravského souvrství důlními díly dolu Zárubek.

Údaje dolu Jakub

Názevdruh jámyzaloženíhloubka jámy v mlikvidace jámytěžbavytěženo v tdobývací pole v hapočet pater
Jakub 1Těžní, větrní1868643,619921872 - 19145 mil.[pozn. 4]63,211
Jakub 2větrní1868292,81992----

Ubytování

Pro ubytování havířů byla vystavěna Jakubská kolonie z níž se dochovalo v roce 2003 13 domů.[pozn. 5]

Odkazy

Poznámky

  1. Pojmenován podle generálního sekretáře SDF Jakoba Jacobiho.
  2. Dříve firma Breitfeld-Daněk.
  3. Vyrobený v Ostroji Opava.
  4. Průměrná roční těžba 123 300 t
  5. Hornické kolonie Ostravy, Ostrava 2009, s.119

Reference

  1. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 45. 
  2. Od nálezů uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 106–108. 

Literatura

  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 45
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 188 až 190
  • Ostravsko-karvinský uhelný revír, Ostrava, 1929

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“