Důl Jan (Libušín)

Důl Jan (Libušín)
budovy dolu Jan
Základní údaje
Těžba	černé uhlí
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Kladno
Obec	Libušín
Souřadnice	50°10′35,68″ s. š., 14°4′0,39″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby	1885–1925
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Jan byl vyhlouben v letech 1885 až 1887 Mirošovským kamenouhelným těžařstvem a sloužil k těžbě černého uhlí. Byl založen jako dvě samostatné jámy Jan I a Jan II vzdálené od sebe padesát pět metrů, na vrstevnici svahu v severovýchodní části města Libušín. Důl byl pojmenovaný po řediteli těžařstva Janu Fitzovi.^[1]

Důl Jan I byl vyhlouben do hloubky 496,02 metrů, jeho kruhová těžní jáma o průměru 4,3 m byla vyzděna pálenou cihlou. Důl Jan II byl vyhlouben do hloubky 502,53 metrů a měl také kruhovou jámu o průměru 4,3 m, síla cihlových stěn byla 60 cm. V areál dolu byly dvě rovnoběžné řady s dvojicemi těžních budov a strojoven, na něž kolmo navazoval přízemní objekt správní budovy a cechovny s věžičkou.

Každá jáma měla vlastní těžní a vodotěžní parní stroj o výkonu 300 koňských sil. Těžní věž byla novorenesanční třípatrová zděná budova. Širší strana byla tvořena třemi okenními osami, užší strana byla dvouosá. Přízemí byla z tesaných pískovcových kvádrů. Ve štítě byl hornický znak s kladívky.^[2] Budovy byly členěny průběžnou bosáží, frontony a pohledově celkovou geometrii podtrhoval jednotný sklon sedlových střech.^[1] Do zděné těžní budovy Jan I byla vestavěna ocelová příhradová konstrukce. Opěrní patky těžní věže jsou zachovány (2017).^[3] Areál s těžními budovami byly zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Po zřícení budov Jan I v roce 1967 a Jan II v roce 1982 byla památková ochrana zrušena v roce 1986.^[4][5][6]

Důl těžil uhelnou sloj o mocnosti 6,8 metrů z hloubky 477 metrů. Těžba byla zahájena v roce 1887 po dostavbě výdušné jámy Jan II. Od roku 1905 důl přešel do vlastnictví Pražské železářské společnosti (PŽS). Těžba byla prováděna v obtížných podmínkách. Provázely ji velké přítoky vod, silné tlaky a nestabilní nadloží, časté ohně a zápary. V roce 1924 proběhl důlní otřes, při kterém zahynulo pět horníků. PŽS proto rozhodla o uzavření dolu k 29. září 1924 Vlastní těžba byla ukončena roku 1925.^[7][3] V roce 1930 byla zahájena otvírka jižní části Západního pole dolu Jan s výhledem vydobýt zbývající zásoby. V roce 1933 (závěr června) byl dokončen 1,1 km dlouhý překop z dolu Max a od 1. října 1933 byl důl Jan přiřazen k dolu Max. Od roku 1938 do roku 1946 byly těženy zbytkové zásoby a především ohradníky dolu Jan. Těžba byla ukončena 18. listopadu 1975 a byly zahájeny likvidace jámy Jan I a objektů. Jáma Jan II byla jámou vodní a čerpala vodu až do roku 1927. V roce 1956 byla nově vystrojena jako jáma výdušní a fungovala až do roku 1976.^[7]

Budova současné radnice byla součástí dolu. Mezi budovou dnešní radnice a areálem stavební firmy Ullmann se nacházel kalový rybník Šmanťák.^[zdroj?]

V letech 1934 až 1975 sloužil důl jako větrná jáma dolu Schöller.^[8] Některé provozní objekty byly demolovány, šachetní budova Jan II měla být zachována. V roce 1982 došlo k poklesu okolního terénu, který zapříčinil zřícení šachetní budovy. Nové uzavření jam bylo provedeno v roce 2000, vybudováním železobetonových povalů.

Objekty strojoven těžních strojů a správní budovy byly upraveny na obytné účely.^[3] Na místě zrušeného dolu vznikla městská čtvrť Janovka.^[9] Od městské čtvrti Korej je oddělena výsypkou z vyvážené hlušiny a popela z dolu Jan přes most nad silnicí z Libušína do Vinařic.^[zdroj?] Výsypka o rozloze asi 10ha a objemu jednoho milionu kubických metrů je rozdělena na tři části. Kopulovitá část v jihozápadní straně na ploše 3 ha má objem 0,4 milionů m³, na severozápadní straně je rohlíkovitá část na ploše 3,5 ha a objemu 0,25 milionů m³. Severovýchodní kosodélníková část je na ploše 3,5 hao objemu 0,35 milionů m³. Odval je složen ze svrchnokarbonských hornin převážně z prachovců, jílovců písčitých prachovců. Odval je zalesněný s výskytem 31 druhů ptáků a 12 druhů motýlů.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Jan na Wikimedia Commons
• Důl Jan Libušín (fotogalerie)
• Důl Jan Libušín (Rajče)