Důl Jiří

Důl Jiří
Chybí zde svobodný obrázek
Účel stavby

Jámová budova

Základní informace
Výstavba1870
Zánik1952
Poloha
AdresaMoravská Ostrava, ul. Cihelní, Moravská Ostrava a Přívoz, ČeskoČesko Česko
UliceCihelní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky10608/8-3931 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Jiří (Georgschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Moravské Ostravě, ve východní části ulice Cihelní, poblíž křižovatky s Mariánskohorskou ulicí. Těžba uhlí zde probíhala v létech 1898 až 1927. Pojmenován byl údajně na památku Georga (Jiřího) Plankeho, člena správní rady společnosti KFNB[pozn. 1]. V současné době je zachována památkově chráněná těžní budova (Cihelní 74).[1][2]

Historie

Důl založila společnost Výhradně privilegovaná Severní dráha Ferdinandova (SDF) v roce 1870. Pro nepříznivé hydrogeologické poměry a vysoké náklady bylo hloubení jámy zastaveno v roce 1875 a obnoveno v období 1895 až 1898. Důl měl dvě centrální jámy, těžní a výdušnou, které stály těsně u sebe.

Na těžní jámě byl roku 1895 instalován parní těžní vrátkový stroj[pozn. 2]. V roce 1902 byl nový parní stroj o výkonu 200 HP poháněný stlačeným vzduchem a v roce 1926 byl v rámci modernizace dolů SDF instalován elektrický těžní stroj o výkonu 3 000 HP, který byl vyroben ve Vítkovicích, elektrická část byla od firmy Siemens Bratislava.

Na větrní jámě v roce 1897 byl zabudován parní ventilátor Guibal a v roce 1914 elektrický ventilátor soustavy Diennendahl ze strojíren knížete Salmy v Blansku.

V roce 1927 byl spojen v rámci centralizace s dolem František v jeden závod František. Spolu s dolem Jindřich sloužil jako pomocný důl pro potřeby větrání vyšších pater jižního dobývacího pole, mimořádnou jízdu a dopravování materiálu do dolu[3]. Od roku 1949 probíhala postupná likvidace a předávání objektů různým uživatelům.

Zasypání obou jam proběhlo v roce 1952 odvalovým kamenem a uzavřením železobetonovým povalem. Byla provedena likvidace technického zařízení a těžních jam. Zbývající povrchové objekty byly předány podniku Báňské stavby.

Současný stav

V roce 1998 byly zbourány zbývající budovy větrné jámy a křídla těžní budovy. Budova byla prohlášená kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR 24. května 1995.[2] Zachována je těžní budova s průčelím se štukovou výzdobou s florálními motivy, lampovna a hornické koupele.

Těžba uhlí

Dobývání uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských vrstev do hloubky 380 m, pilířováním se základkou (hlavně) nebo na zával (výjimečně), v 11 slojích o mocnosti 60 až 160 cm, úklon slojí 0° až 90°[4].

Údaje o dole Jiří

Názevdruh jámyzaloženíhloubka v mlikvidacetěžbavytěženo v tdobývací pole v hapočet pater
Jiří, těžnítěžní, vtažná187038219521896 až 1927cca 4 mil.2106
Jiří, výdušnávýdušná18701821952----

Ubytování

Pro ubytování havířů byla hornická kolonie Jiřská (Jirská kolonie) vzdálená asi 150 m od dolu Jiří.

Odkazy

Poznámky

  1. Název k. k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn
  2. Údajně z roku 1872 ze Strojíren knížete Salma v Blansku

Reference

  1. Monitoring nemovitých památek. Dostupné online
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-04]. Identifikátor záznamu 122401 : uhelný důl hlubinný Jiří, z toho jen: těžní budova bývalého dolu Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 183,184. 
  4. Kamenouhelné doly Ostravsko - karvinského revíru I.. Ostrava: [s.n.], 1929. S. 60,62. 

Literatura

  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava,2009, s. 126 až 130
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 183 až 184

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“