Důl Nosek

důl Nosek v Tuchlovicích
Základní údaje
Jiné názvydůl Jaroslav, důl Tuchlovice
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka480 m
Horninačerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresKladno
ObecTuchlovice
RevírKladenský uhelný revír
Souřadnice
důl Nosek
důl Nosek
Provozní údaje
Období těžby1941–2002
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Nosek v Tuchlovicích (do roku 1946 důl Jaroslav, po roce 1990 důl Tuchlovice) byl černouhelný hlubinný důl v Kladensko-rakovnické uhelné pánvi, nacházející se při jižním okraji obce Tuchlovice na Kladensku. Důl byl zaražen v roce 1941, v roce 1943 dosáhla hlavní těžní jáma Jaroslav konečné hloubky 480 metrů. Těžba na dole skončila 28. února 2002 jako na předposledním dole kladenského uhelného revíru. Následně byly jámy dolu zasypány a jeho areál rekultivován.

Historie dolu

Důl byl otevřen jamou Jaroslav o konečné hloubce 480,65 m[1], jejíž hloubení probíhalo v letech 1941 až 1943, těžbu uhlí však vlastník dolu, Pražská železářská společnost, v průběhu 2. světové války nezahájil. Po jejím skončení bylo pokračováno v dalších přípravných pracích na již znárodněném dole, jež spočívaly zejména v ražbě spojovacího překopu na důl Wannieck v Kamenných Žehrovicích a větrní jámy Na Pustince o hloubce 240 m, čímž byl vytvořen diagonální větrní systém dolu s těžní jamou Jaroslav jako vtažnou a jamou Na Pustince jako výdušnou.[2]

Roku 1946 byl dosavadní důl Jaroslav (pojmenovaný po generálním řediteli živnobanky Jaroslavu Preissovi)[3] přejmenován na důl Nosek na počest tehdejšího ministra vnitra za KSČ Václava Noska. Od konce 40. let byla zahajována těžba uhlí na dole,[4], a to na II. patře v hloubce 338 metrů a na III. patře v hloubce 453 metrů od ohlubně těžní jámy,[5] která kulminovala v roce 1965 výkonem dolu ve výši přes 991 000 tun vytěženého uhlí za rok.[6] 23. září 1960 postihlo důl Nosek nejhorší důlní neštěstí v dějinách Kladenského uhelného revíru. Při důlním požáru se vlivem zmatku při neuspořádaném vedení zásahu otrávilo kouři několik desítek havířů, z nichž dvacet zahynulo.[5][7][8]

Poslední vozy uhlí vyteženého na dolu Mayrau, Tuchlovice a Schöller v Hornickém skanzenu Mayrau

V roce 1990 byl důl přejmenován na důl Tuchlovice[6]. V roce 1997 byl dokončen téměř 4,5 km dlouhý spojovací překop, jím začalo být uhlí dopravováno na důl Schöller v Libušíně a až tam na povrch. O pět let později však těžba uhlí na Kladensku definitivně skončila: 28. února 2002 na dole Tuchlovice a 29. června 2002 i na Schölleru, posledním dole revíru. Jáma dolu Tuchlovice byla následně zasypána, těžní věž i ostatní budovy strženy a areál dolu rekultivován – nachází se na něm nyní solární elektrárna.[9] Zachována zůstala toliko funkcionalistická cihlová těžní věž větrní jámy Na Pustince, nacházejí se asi 1,5 km jihozápadně od bývalé těžní jámy a areálu dolu, jež je chráněna jako kulturní památka.[10] Za dobu své existence důl Jaroslav – Nosek – Tuchlovice vydal 34 milionů tun černého uhlí.[11]

Zajímavosti

Odval

Mohutný odval dolu Nosek (Tuchlovice) v zimě roku 2010

Ukládáním hlušiny na odval poblíž areálu dolu vznikla mohutná kuželovitá halda o výšce 74 m.[11] Po uzavření dolu byla Palivovým kombinátem Ústí provedena a v roce 2014 dokončena celková rekultivace odvalu spočívající zejména v zajištění jeho svahů a snížení jeho temene asi o 20 metrů.[13] Zůstává však výraznou krajinnou dominantou a oblíbeným vyhlídkovým a výletním místem.[14][15]

Odkazy

Reference

  1. Jáma Jaroslav, též Tuchlovice či Nosek [online]. Příprava vydání Roman Hájek, Jiří Suchomel. Kladno minulé [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  2. VANIŠ, Petr. Důl Nosek. Základní systém větrání. [online]. montanya.org [cit. 2021-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-06. 
  3. Z historie hornictví na Kladensku [online]. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  4. KESTNER, Karel. DŮL JAROSLAV (NOSEK, TUCHLOVICE) [online]. Malodoly kladensko-slánsko-rakovnické pánve [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  5. a b JUNEK, Jaroslav. Důl Nosek v Tuchlovicích [online]. Bývalé uhelné doly v Kladně [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  6. a b SUCHOMEL, Jiří. Důl Tuchlovice (Nosek) [online]. Kladno minulé. Dostupné online. 
  7. Požár na Dole Nosek v Tuchlovicích 23. září 1960 [online]. Příprava vydání Radovan Kukutsch. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-02-04]. 
  8. NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. OBRAZEM: V Tuchlovicích uctili památku obětí důlního neštěstí. Kladenský Deník [online]. 24.9.2020 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  9. SUCHOMEL, Jiří. Před deseti lety skončila těžba uhlí v Dolu Tuchlovice na Kladensku [online]. deník.cz, 28.2.2012 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  10. Uhelný důl hlubinný JAROSLAV/NOSEK/TUCHLOVICE, tzv. Pustinka [online]. Národní památkový ústav. Památkový katalog [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  11. a b POLÍVKA, Vladimír. Rekultivace odvalu dolu Tuchlovice. Vesmír. 8.12.2011, roč. 90, čís. 2011/12. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. 
  12. Když se jednou uhelný důl zavře, tak už jej nikdo neotevře [online]. INFO.CZ, 3.2.2018 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  13. Dokončená rekultivace odvalu dolu Tuchlovice. Vesmír. Roč. 94, čís. 2015/12. Dostupné online. 
  14. NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Tuchlovická halda jako ráj turistů a bikerů, existují i plány na sjezdovku. Kladenský deník [online]. 29.5.2020 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  15. Vodní život na odvalu bývalého černouhelného dolu [online]. Vodarenstvi.cz, 9.8.2017 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Důl Mayrau, Kladno, 2013 (23).jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Hornický skanzen Mayrau, Vinařice u Kladna
Schlaegel und Eisen nach DIN 21800 gedreht um 180 Grad.svg
Picture of miner's tools rotated by 180 degrees. This icon is used for closed down mines.