Důl Podgórze

Důl Podgórze
Důl Podgórze
Důl Podgórze
Základní údaje
Typ díladůl
Těžbauran
Poloha
StátPolskoPolsko Polsko
ObecKowary
Souřadnice
Důl Podgórze
Důl Podgórze
Provozní údaje
Období těžby1950–1958
1971–1972
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Podórze byl rudným dolem v Kowarech v okrese Krkonoše (polsky Powiat karkonoski) v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, ve kterém byla těžena uranová ruda v letech 1950–1958.

Poloha

Důl Podgórze se nacházel v Krkonoších na severovýchodních svazích Kowarského hřebenu (Kowarski Grzbiet), vhorní části údolí potoka Jedlice v horní části Kowary. Ložisko Podgórze bylo tvořeno krystalickými břidlicemi a rulami. Mezi další nerosty, které se v ložisku nacházely byl chalkopyrit, pyrit a fluorit. Mocnost uranových rud kolísala od 20 cm do 40 cm a zasahovala do hloubky až 700 m.[1] Obsah uranu v rudě byl v rozmezí 0,1–0,3 procent.

Historie

Důl Podgórze byl založen v roce 1950 v horní části údolí potoka Jedlice, kde bylo nově objeveno ložisko uranové rudy. K ložisku byla ražena štola č. 16. Od září byl prováděn průzkum ložiska, jeho dokumentování a probíhala jeho těžba. Ložisko bylo zpřístupněno v následujících letech štolami č. 17, 19 a 19a a šibíky č. 2, 3, 4 a 5. Hloubka dolu do úrovně hlavní těžební štoly 19a byla 535 m. Zmáhání ložiska bylo zahájeno v jeho horní části v nadmořské výšce 800 m (tzv. Korea). Ložisko bylo vytěženo do hloubky 700 m během osmi let. Vytěženo bylo 196,5 tun čistého uranu, na odval bylo dopraveno 518 000 tun hlušiny.[1] V letech 1961–1963 byla hlušina využita pro výstavbu silnic. V dole Podgórze bylo vyraženo 33 až 25 kilometrů hlavních dobývek. Důl byl uzavřen v listopadu 1958.[1]

Znovu byl důl otevřen v červenci 1969 důlním podnikem Kowary-Podgórze. V prostorách dolu bylo budováno Podzemní radonové inhalatorium pro lázně P. P. Uzdrowisko Cieplice. Během přípravných prací v letech 1971–1972 bylo vytěženo posledních několik tun uranové rudy, která byla odeslána ke zpracování do závodu Zakład Produkcji Koncentratu Uranowego. Inhalatorium, jediné v Polsku, bylo otevřeno v roce 1974 a uzavřeno v roce 1989.

V současné době jsou využívány štoly č. 19 a 19a v délce 1600 m jako turistická atrakce.[2] Expozice zahrnuje mimo jiné hornické nářadí, mapy dolu, a také v Polsku největší sbírku uranového skla. Během prohlídky se navštíví podzemní inhalatorium.

V dole Podgórze se nachází zatopený šibík (hloubka 242 m), které je nejhlubším podzemním místem pro potápění v Polsku. Nejhlubší ponor zde byl uskutečněn do hloubky 157 m Michałem Rachwalskim v roce 2015[p. 1].[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Polský nejhlubší ponor byl uskutečněn v Hranické propasti do hloubky 223 m.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kopalnia Podgórze na polské Wikipedii.

  1. a b c MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 19. 
  2. Kopalnia Podgórze : Urząd Miejski w Kowarach. www.kowary.pl [online]. [cit. 2016-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-12. (polsky) 
  3. DZIERŹAK, Michał. 157 metrów pod wodą. Pobito rekord Polski w nurkowaniu jaskiniowym [online]. 2015-04-22 [cit. 2016-07-10]. Dostupné online. (polsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Podgórze-Grube2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehemaliges Uran-Bergwerk in Arnsberg (Podgórze) in Ober Schmiedberg im Riesengebirge
Relief Map of Poland.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of Poland
Schlaegel und Eisen nach DIN 21800 gedreht um 180 Grad.svg
Picture of miner's tools rotated by 180 degrees. This icon is used for closed down mines.