Důl Theodor (Svatoslav)
| Důl Theodor | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Těžba | železná ruda |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Brno-venkov |
| Obec | Svatoslav |
| Souřadnice | 49°18′8,99″ s. š., 16°18′13,17″ v. d. |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1862–1871 |
| Kód památky | 46962/7-990 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Theodor byl železnorudný důl v katastrálním území Svatoslav v okrese Brno-venkov. Padesát metrů dlouhý ražený úsek odvodňovací štoly je památkově chráněn a v roce 1964 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1]
Historie
Na katastru obce Svatoslav se nacházelo několik dolů na železnou rudu, v nichž se těžil především limonit z hloubky deseti až jednadvaceti metrů.[2]
Důl se nachází asi 300 m západním směrem od středu obce Svatoslav na levém břehu malého potoka, který je přítokem Bílého potoka.[3] Byl založen Rosickou báňskou společností v roce 1862 a jeho činnost byla ukončena v roce 1871. Z dolu se zachovala odvodňovací štola, která byla ražena asi 65 m na sever a pak 90 m na východoseverovýchod. Ražba probíhala ve fylitech a pak v mramorech s výskytem žilníků z kalcitu a železnatého dolomitu-ankeritu. Před ústím štoly jsou zbytky odvalu, který byl z části zarovnán a z části odvezen asi na stavbu blízkého vodojemu.[2]
Štola se zřícenou vstupní částí je zahloubena do svahu a je ražena ve skále s valeným profilem bez výdřevy.[4] Štola je zatopena, ústí je zazděno s ocelovými dveřmi (rozměr v ústí 1,5 × 0,6 m[5]).
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-03-20]. Identifikátor záznamu 159500 : Důl Theodor. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b HOUZAR, Stanislav; KOCOURKOVÁ, Eva, et al. Topografie historického dolování a rudní mineralizace v oblasti Bílého potoka, západní Morava.. S. 3–45. Acta Musei moraviae. Scientiae naturales [online]. Moravské zemské muzeum, 2012 [cit. 2021-03-20]. S. 3–45. Dostupné online. ISSN 1211–8796.
- ↑ Zpracování železa na Brněnsku. S. 25. cdn.albatrosmedia.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. S. 25. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Důlní díla a poddolování. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. ID 8142. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“