Důl Turów

Důl Turów
(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0 Důl Turów s elektrárnou
Základní údaje
Typ díla	důl
Těžba	hnědé uhlí, kamenivo, jíl
Poloha
Stát	Polsko Polsko
Kraj	Dolnoslezské vojvodství
Okres	Zgorzelec
Obec	Bogatynia
Souřadnice	50°54′35,08″ s. š., 14°54′0,13″ v. d.
Důl Turów
Provozní údaje
Vlastník	PGE Polska Grupa Energetyczna
Období těžby	1904–současnost
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Turów (výslovnost [ˈturuf]IPA) je hnědouhelný lom v Polsku, který se nachází poblíž česko-německo-polského trojmezí, v centrální části Bogatyňského výběžku^[1] (též zvaného Turoszowský výběžek^[2][3][4]). Důl se nachází celý ve gmině Bogatynia a částečně i na území města Bogatynia v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství. Důl také leží v těsném sousedství německého města Žitava a cca 15 km od Liberce.

Důl Turów byl založen v roce 1914 a v současnosti má rozlohu přibližně 28 km² a hloubku cca 225 m. V dole je umístěno 12 korečkových rypadel (např. polské rypadlo KWK-1500s s výkonem 4 200 m³/h) a 4 zakladače (např. zakladač ZGOT-11500 s výkonem 11 500 m³/h). Celková délka pásových zařízení činí 79 km.^[5] Kromě uhlí se v dole těží i kamenivo, hlíny a jíly pro keramický a chemický průmysl.

Kvůli hnědouhelnému dolu Turów byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice, Rybarzowice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatyně. Důl tvoří spolu s hnědouhelnou Elektrárnou Turów Turoszowský energetický komplex.

V dubnu 2021 bylo povolení na těžbu prodlouženo do konce roku 2044. S tímto krokem nesouhlasila řada českých obcí u hranic s Polskem, ani české ministerstvo životního prostředí.^[6] Soudní dvůr Evropské unie na základě české žaloby vydal v květnu předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Protože firma PGE rozhodnutí ignorovala, vyměřil soud v září Polsku pokutu ve výši 500 000 eur za každý den, kdy bude těžba pokračovat.^[7]

Ve čtvrtek 3. února 2022 se v Praze narychlo uskutečnila schůzka mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckim a jeho českým protějškem Petrem Fialou, na které byla podepsána dohoda o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.^[8] V dohodě jsou mj. uvedena opatření proti průsaku vody do prostoru lomu a zaplacení kompenzace české straně.^[9][10] Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová následně vyzvedla, že schválený text dohody nedává žádný prostor pro vyvolání dalších sporů mezi Polskem a Českem ani pro přenesení těchto sporů na vyšší mezinárodní úroveň. Mimo jiné také připomněla, že uzavření dohody se v Česku stalo předmětem kritiky, což signalizuje, že pro Polsko zmíněná dohoda představuje „dobrý obchod“.^[11]

Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.^[12][13] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.^[14][15] K německému území důl sahá až podél řeky Nisa, v okolních obcích se kvůli dolu vyskytují trhliny v domech.^[16] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.^[17] Firma Citronex provozuje u elektrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.^[18] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.^[19][20] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski, přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.^[21] Zastínění skleníků však funguje v návaznosti na teplotě, nikoliv na osvětlení. Stínicí zařízení tak není použito vždy a obtěžování světlem ze skleníků se opakuje.^[22]

Po ukončení těžby po roce 2045 má v dole Turów proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.^[23] Poláci odhadují, že zatopení lomu může trvat 35–37 let, což rozporuje německá strana, která uvádí dobu napouštění až 144 let.^[24]

V lednu roku 2020 vydala polská strana povolení k rozšíření dolu Turów.^[25] V březnu téhož roku navíc prodloužilo polské ministerstvo klimatu koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v tomto dole o dalších šest let.^[26]

V květnu roku 2021 Soudní dvůr Evropské unie nařídil okamžitě zastavit těžbu hnědého uhlí v dolu Turów. Toto nařízení vyplývá z četných žádostí ze strany České republiky a Německa. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu.^[27]

Dne 7. října 2022 vydal ředitel polského Generálního ředitelství ochrany životního prostředí (Generalna Dyrekcja Ochrony Środowiska, GDOŚ) stanovisko, umožňující vydat vlastníkovi dolu – firmě PGE – licenci, která by vedla k legalizaci dalšího rozšíření těžby uhlí na česko-polské hranici až do roku 2044. Polské ekologické organizace reagovaly prohlášením, že se budou domáhat soudního zrušení zmíněného stanoviska.^[28]

Rozhodnutí o rozšíření dolu vyvolalo odmítavé reakce v Česku i Německu, v jejichž bezprostřední blízkosti se polský důl nachází. Obcím na české i německé straně vadí, že těžařská činnost ohrožuje vodní zdroje v jejich okolí.^[29] Proti rozšíření dolu se dlouhodobě staví Liberecký kraj, který podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.^[30] Proti rozšíření dolu vznikla v Česku petice podepsaná 13 000 lidmi, v níž se žádá Evropská komise o bezodkladnou akci. Peticí se zabýval Evropský parlament a poslanci jeho petičního výboru vyzvali v červenci Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku. Většina poslanců se vyslovila pro to, aby s Polskem bylo zahájeno řízení pro porušení práva EU. V prosinci 2020 oznámila Anna Cavazzini, saská europoslankyně za stranu Zelených, že Evropská komise potvrdila námitky ČR proti porušením předpisů na dole Turów, a ČR se tak může obrátit na Evropský soudní dvůr kvůli prosazování práva EU. To ovšem nebrání oběma stranám v mimosoudním urovnání sporu. Evropská politička Cavazzini nyní požaduje „zastavení nelegální těžby v Turowě, dokud nebudou vyřešeny všechny právní otázky“.^[31]

Česká republika se kvůli Turówu obrátila na Evropský soudní dvůr, ten v září 2021 rozhodl o tom, že Polsko musí zastavit těžbu v dolu. V případě nezastavení těžby pak má Polsko hradit sankci půl milionu EUR za každý den těžby.^[32] Polsko ale v těžbě pokračovalo dál a ignorovalo platby pokut Evropské unii.^[33] To se nelíbilo autorům petice prosazující zastavení těžby v dole. Ti se mj. dožadovali, aby unie zvýšila sankce vůči polské straně.^[34]

Podle iniciativy Společně pro vodu důl i nadále způsobuje ekologickou újmu na české straně, přičemž voda ve vrtech na české straně v červnu 2023 i nadále klesala.^[35]

• 
  Letecký pohled na Důl Turów
• 
  Letecký pohled, vpředu město Žitava, za dolem Bogatynia
• 
  Těžba lignitu
• 
  Těžební stroje (2012)
• 

  (c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
  Těžební stroj (2014)
• 

  (c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
  Těžba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Turów na Wikimedia Commons
• Stránky iniciativy Stop Turów (polsky)
• Frank Bold: Voda nebo uhlí
• Uzavření česko-polské dohody o Turówu v Událostech ČT 3. února 2022 (video)