Dům čp. 113 (Lázně Libverda)
Lázeňský dům Vodoléčba | |
Pohled od jihozápadu | |
Základní informace | |
---|---|
Sloh | klasicistní architektura |
Poloha | |
Adresa | Lázně Libverda, Česko |
Souřadnice | 50°53′25,8″ s. š., 15°11′19,39″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20341/5-4383 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům čp. 113 je památkově chráněný objekt v Lázních Libverdě, obci na severu České republiky při státní hranici s Polskem, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje.[1] Interiéry budovy jsou v lázeňském provozu využívány pro koupele pacientů a objekt je proto pojmenován „Vodoléčba“.[2]
Poloha a historie
Stavba se nachází severozápadně od lázeňské kolonády při místní komunikaci spojující centrum obce s osadou Peklo, součástí města Raspenavy, resp. s pekelskou částí někdy nazývanou Nebe.[3] Jižně od objektu, na opačné straně zmíněné komunikace, stojí objekt místního zámečku, pro nějž dům čp. 113 plnil úlohu hospodářské budovy se stájemi a prostorem pro uschování kočárů.[2]
Popis budovy
Zděný patrový objekt je postavený na obdélníkovém půdorysu s delší hranou rovnoběžnou s budovou zámečku.[1] Na západní i východní straně je dům doplněn nárožními křídly, jež spolu se zámkem vytváří dojem nádvoří.[2] Stavba je zakončena valbovou střechou pokrytou plechovými šablonami, jejichž jednolitost narušují řady střešních oken. Na severní straně se nachází terénní zlom, jenž je od domu oddělen opěrnou zdí vybudovanou do výše prvního patra. Ostatní boční stěny jsou nahozeny hladkými omítkami a jsou členěny nárožními lizénami, které se objevují rovněž na bočních rizalitech. Okna jsou ozdobena štukovými šambránami.[1]
Uvnitř budovy se původně nacházely tři trakty s chodbou vedoucí jejich středem, jež byla v horní části zakončena pruskou klenbou. Z chodby se vstupovalo do kójí, jež měly stropy zaklenuté plackami. Do nich byly při rekonstrukci objektu na vodoléčbu instalovány vany pro balneoprovoz.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. Příprava vydání Petra Šternová. 1. vyd. Svazek A–Le. Liberec: Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci, 2010. 268 s. ISBN 978-80-903934-2-4. Heslo dům čp. 113, s. 249.
- ↑ a b c d ZEMAN, Lubomír. Slavné lázně Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Foibos, 2014. 498 s. (Slavné stavby). ISBN 978-80-87073-79-7. Heslo Stáje a kočárovna, pozdější Vodoléčba, s. 288.
- ↑ NEVRLÝ, Miloslav; VINKLÁT, Pavel Déčko. Album starých pohlednic – Frýdlantsko. Liberec: Knihy 555, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86660-30-1. S. 85.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázeňský dům Vodoléčba na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: