Dům čp. 88 (Zlaté Hory)
Dům čp. 88 ve Zlatých Horách | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | empír |
Poloha | |
Adresa | Zlaté Hory, Česko |
Ulice | nám. Svobody |
Souřadnice | 50°15′48,2″ s. š., 17°23′45,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39233/8-221 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům čp. 88 se nachází na náměstí Svobody ve Zlatých Horách v okrese Jeseník. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988[1] a je součástí městské památkové zóny.[2]
Historie
Zlaté Hory, někdejší Cukmantel, zažily největší rozvoj v 16. století, kdy zde byla výnosná těžba zlata. V 17. století je město za třicetileté války vyrabováno Švédy a pak následovaly čarodějnické procesy. Mezi další postihy v průběhu století (16., 17. 18. a 19. století) byly požáry, povodně, různé epidemie, válečné útrapy a ve 20. století světové války. Pohromy se projevily ve schopnosti obyvatel se vzchopit a město obnovit. Výstavba měšťanských domů od jeho povýšení na město ve 14. století byla těmito událostmi poznamenána. Většina domů má středověký původ. Jádro zděných domů se nachází v centru města a mají rysy renesančního slohu. Další přestavby jsou v empírovém slohu, ve kterém se stavělo nebo přestavovalo ještě v 19. století. Ve 20. století byly stavby měněny v historizujícím, secesním, postsecesním i tradicionálním stylu, a také v socialistické architektuře. Po vybourání hradeb se k zachovalému historickému centru napojovaly okrajové části a město se začalo rozrůstat do šířky. V 19. století dochází k zasypání vodního koryta (1802), které procházelo náměstím, empírové přestavbě, vydláždění ulic (dláždění náměstí v roce 1833) a zavedení pouličního osvětlení (olejové lampy 1839). Na začátku 20. století vznikají lázně (1879) nová pohostinství, plynárna (1905) a je stavěna kanalizace, vodovod, elektrifikace (do roku 1914) a výstavba nových domů (1914). V šedesátých letech dochází k úpravě náměstí, bourání historických domů a stavbě unifikovaných staveb (panelových domů). V roce 1992 bylo historické jádro Zlatých Hor prohlášeno za městskou památkovou zónu – ta zahrnuje domy na ulici Kostelní, Palackého, Polská a na náměstí Svobody.[3][4][5]
Mezi domy památkové zóny patří měšťanský dům na náměstí Svobody čp. 88 mezi domy čp. 87 a čp. 89. Do roku 1781 v domě byla lékárna. Na středověké parcele je gotické jádro přestavěné renezančně, po požáru v roce 1921 do empírové podoby. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce domu, obnovena fasáda a střecha.[6]
Popis
Dům je řadová zděná jednopatrová stavba s atikovým patrem, zakončena sedlovou střechou, na kterou nasedá rámovaný trojúhelníkový štít s půlkruhovým oknem v tympanonu. Průčelí je tříosé, v přízemí v levé krajní ose je vstup s půlkruhovým zaklenutím a půlkulatým světlíkem v dřevěné zárubni. V pravé ose je výkladní skříň s půlkulatým záklenkem přesahující do střední osy. V patře je střední okno širší, okna jsou v profilovaných šambránách. V atice jsou okna stejné velikosti bez rámů. Dvorní průčelí je čtyřosé hladké se stupňovitým štítem. Přízemí dělí zeď na dvě části. Levá má valenou klenbu s lunetami a v chodbičce pruské placky. Pravá část je valeně klenutá. Vstup do sklepa je z levé části za schodištěm do patra. Sklep má valenou lomenou klenbu, dlažba je z plochých kamenů.[6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-22]. Identifikátor záznamu 151255 : měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2205 (Pk)
- ↑ Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Zlaté Hory pro rok 2017 –2020. m.zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-19.
- ↑ Socha sv. Josefa ve Zlatých Horách. Mozaika, Zlatohorský vlastivědný občasník [online]. 2013-02-27 [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-19.
- ↑ KAREL, Kuča. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri volumes <8> s. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725
- ↑ a b Aktualizace Programu ... c.d., s.69
- ↑ Detail dokumentu - G0275266. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: