Dům čp. 89 (Zlaté Hory)
Dům čp. 89 ve Zlatých Horách | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční architektura |
Poloha | |
Adresa | Zlaté Hory, Česko |
Ulice | nám. Svobody |
Souřadnice | 50°15′47,99″ s. š., 17°23′45,67″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 33313/8-220 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům čp. 89 se nachází na náměstí Svobody ve Zlatých Horách v okrese Jeseník. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988.[1] a je součástí městské památkové zóny.[2]
Historie
Zlaté Hory, někdejší Cukmantel, zažily největší rozvoj v 16. století, kdy zde byla výnosná těžba zlata. V 17. století je město za třicetileté války vyrabováno Švédy a pak následovaly čarodějnické procesy. Mezi další postihy v průběhu století (16., 17. 18. a 19. století) byly požáry, povodně, různé epidemie, válečné útrapy a ve 20. století světové války. Pohromy se projevily ve schopnosti obyvatel se vzchopit a město obnovit. Výstavba měšťanských domů od jeho povýšení na město ve 14. století byla těmito událostmi poznamenána. Většina domů má středověký původ. Jádro zděných domů se nachází v centru města a mají rysy renesančního slohu. Další přestavby jsou v empírovém slohu, ve kterém se stavělo nebo přestavovalo ještě v 19. století. Ve 20. století byly stavby měněny v historizujícím, secesním, postsecesním i tradicionálním stylu, a také v socialistické architektuře. Po vybourání hradeb se k zachovalému historickému centru napojovaly okrajové části a město se začalo rozrůstat do šířky. V 19. století dochází k zasypání vodního koryta (1802), které procházelo náměstím, empírové přestavbě, vydláždění ulic (dláždění náměstí v roce 1833) a zavedení pouličního osvětlení (olejové lampy 1839). Na začátku 20. století vznikají lázně (1879) nová pohostinství, plynárna (1905) a je stavěna kanalizace, vodovod, elektrifikace (do roku 1914) a výstavba nových domů (1914). V šedesátých letech dochází k úpravě náměstí, bourání historických domů a stavbě unifikovaných staveb (panelových domů). V roce 1992 byla nad historickým jádrem Zlatých Hor vyhlášena městská památková rezervace, která zahrnuje domy na ulici Kostelní, Palackého, Polská a na náměstí Svobody.[3][4][5]
Mezi domy památkové zóny patří renesanční měšťanský dům na náměstí Svobody čp. 89 v sousedství domu čp. 88 zprava a domu čp. 90 zleva. Středověký dům byl přestavěn v polovině 19. století.
Popis
Dům je řadová jednopatrová tříosá zděná stavba s atikovým patrem a stupňovitým štítem, je ukončena sedlovou střechou. Průčelí je hladce omítané členěné podnoží, kordonovou římsou a hlavní římsou pod stupňovitým štítem. V přízemí je ve střední ose kamenný portál se segmentovým záklenkem, klenákem a paprskovitě členěným světlíkem. Po stranách jsou pravoúhlá okna. Na atikové patro nasedá pětiosý stupňovitý štít s půlkruhovým oknem uprostřed. Stavebními úpravami byl odstraněn vstup v pravé ose přízemí, šambrány kolem oken v patrech jsou zjednodušeny. Vstupní mramorový portál byl při opravě zbaven tmavohnědého nátěru. Empírové dveře byly nahrazeny replikou (nepříliš zdařenou). V interiéru je zachována dispozice se střední chodbou. V přízemí je přední část zaklenuta pruskými plackami, chodba je zaklenuta nízkou segmentově valenou klenbou. V patře jsou rovné trámové stropy.[6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-25]. Identifikátor záznamu 144952 : městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2205 (Pk)
- ↑ Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Zlaté Hory pro rok 2017 –2020. m.zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-19.
- ↑ Socha sv. Josefa ve Zlatých Horách. Mozaika, Zlatohorský vlastivědný občasník [online]. 2013-02-27 [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-19.
- ↑ KAREL, Kuča. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri volumes <8> s. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725
- ↑ Evidenční list: čp. 89. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Aktualizace Programu ... c.d., s .71
Související články
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: