Dům Beseda
Dům Beseda | |
---|---|
Nárožní dům ulic Jaltská a Dr. Engla, pohled z nám. Dr. Milady Horákové | |
Účel stavby | |
původně dům české kulturně-osvětové činnosti | |
Základní informace | |
Sloh | pozdní secese[1] |
Architekt | Franz Saller[2] |
Výstavba | 1902–1903[1] otevření 13. března 1904 |
Stavitel | F. Saller[1] |
Stavebník | Emanuel Engel |
Současný majitel | společenství vlastníků jednotek[3][4] |
Poloha | |
Adresa | Karlovy Vary, Česko |
Ulice | Jaltská 1107/14 |
Souřadnice | 50°13′45,88″ s. š., 12°51′56,77″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dům Beseda, Karlovy Vary | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20493/4-4127 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům Beseda, též znám jako spolkový dům Beseda, Česká beseda či dům Slovanské besedy, se nachází na nároží ulic Jaltská a Dr. Engla v Karlových Varech. Byl postaven z iniciativy lékaře a politika Emanuela Engela v letech 1902–1903 jako české středisko kulturně-osvětové činnosti.
Stavba byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 3. května 1958, event. 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 20493/4-4127.[1]
Spolek Slovanská beseda v Karlových Varech
V roce 1881 došlo z iniciativy lázeňských hostů v Karlových Varech k založení vlasteneckého spolku Slovanská beseda. Prvním starostou spolku se stal mladočeský politik a lékař Emanuel Engel. Doktor Engel měl stálé bydliště v Praze, a v Karlových Varech si pronajal byt v domě Lorbeerkranz v Křížové ulici č. 10. Zde se konala setkání spolku a pořádaly se akademie či koncerty. Díky darům sympatizantů byla návštěvníkům k dispozici dobře vybavená knihovna. Tato spolková činnost se nelíbila karlovarským Němcům a akce spolku bývaly často narušovány provokacemi. Útoky byly vedeny především proti sídlu spolku. Zastrašení majitelé domů se obávali dále pronajímat svoje nemovitosti Čechům a spolek proto musel několikrát měnit své působiště. Nakonec došlo k rozhodnutí postavit si vlastní spolkový dům.[2][5]
Historie domu
Kolem roku 1900 zakoupil Emanuel Engel rohovou stavební parcelu mezi ulicemi Lotringerstrasse (dnes Jaltská) a Dr. Payerstrasse[pozn. 1] (dnes Dr. Engla), tehdy na severozápadním okraji města. Projekt na stavbu vypracoval pražský stavitel Franz Saller. Budova byla projektována jako obytný dům[5], ev. hotel[2], s restaurací a pivnicí v přízemí a pivními sklepy v suterénu, a v patrech byly zřízeny pokoje pro hotelové hosty. Stavbu provedl F. Saller.[1] Slavnostní otevření se uskutečnilo dne 13. března 1904.[2][5]
Dům sloužil svému účelu – české kulturně-osvětové činnosti v Karlových Varech (v období První republiky i jako hotel), po dobu působnosti spolku, tedy až do Mnichovské dohody roku 1938. Poté museli Češi pohraničí opustit.[2][5]
V roce 1940 byl dům přestavěn na byty pro říšskoněmeckou dráhu.[2][5]
V současnosti (leden 2021) je objekt bytovým domem v majetku společenství vlastníků jednotek.[3][4]
Popis domu
Jedná se o tříposchoďový nárožní obytný dům. Stojí na nároží ulic Jaltská (dříve Lotringerstrasse) a Dr. Engla (dříve Dr. Payerstrasse).[2]
Postaven byl ve stylu pozdní secese. Fasáda je v přízemí hladká, okna mají jednoduše profilované šambrány zakončené na vrchní straně klenákem. Přízemí je odděleno od prvního a druhého patra jednoduchou kordonovou římsou. Okna prvního patra jsou opatřena frontony ve vrcholu s kartuší, plocha mezi horní částí šambrány a frontonem má dekor piniových šišek a girland. Fasádu prvního a druhého patra člení pilastry. Třetí patro odděluje další průběžná jednoduchá kordonová římsa. Okna třetího patra mají vypouklý klenák po stranách s palmetami. Budovu završují mansardová okna. Nároží pokrývá mírně vystupující rizalit zakončený věžovitým hranolovitým střešním útvarem. Na straně Jaltské ulice jsou v rizalitu sdružená okna, do ulice Dr. Engla přes první a druhé patro pak prochází arkýř. Plocha fasády domu je bohatě zdobena motivy girland, piniových šišek, palmet, maskaronů.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ulice byla pojmenována po středověkém českém lékaři a balneologu Václavu Payerovi z Lokte.
Reference
- ↑ a b c d e f Hotel Beseda [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – spolkový dům Beseda [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1107. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-13].
- ↑ a b c d e BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom, 2005. 117 s. Kapitola Dům Beseda, s. 76–77.
Literatura
- BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom, 2005. 117 s. Kapitola Dům Beseda, s. 76–77.
- NOVOTNÝ, Lukáš. Zmizelé Čechy, Karlovy Vary. 1. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2007. 73 s. ISBN 978-80-7185-798-3. Kapitola Obrazová příloha, s. 55–56.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Beseda na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Dům Beseda (Česká beseda) v Karlových Varech, 1908
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Dům Slovanské besedy na nároží ulic Jaltská a Dr. Engla v Karlových Varech