Dům Budovců z Budova
| Dům Budovců z Budova | |
|---|---|
 Dům Budovců z Budova | |
| Účel stavby | |
obytná budova, kavárna | |
| Základní informace | |
| Sloh | raná gotika |
| Architekt | ? |
| Výstavba | před polovinou 14. století |
| Přestavba | 15.–19. století, 1975–1987 (regotizace) |
| Poloha | |
| Adresa | Týnská 627/7 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Týnská a Týnská ulička |
| Souřadnice | 50°5′16,94″ s. š., 14°25′22,38″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38717/1-347 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům neboli palác Budovců z Budova je objekt stojící v ulici Týnská na Starém Městě v Praze 1. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Historie
V místě dnešního paláce Budovců z Budova stával od 14. století gotický dům, postavený v době panování krále a císaře Karla IV., prvním písemně známým majitelem domu byl Meinlin Lekschet k roku 1361, další Prokop Long a v roce 1405 jeho syn Hanuško.[2]
Dům v průběhu let několikrát změnil majitele. Roku 1616 jej vlastnil zemský fyzikus Jakub Lavín z Ottenfeldu. Po něm roku 1617 připadl Anně Budovcové z Vartemberka, manželce českého šlechtice Václav Budovec z Budova (28. srpna 1551 – 21. června 1621), který se aktivně podílel na českém stavovském povstání. Za neposlušnost císaři Ferdinandovi II. byl po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 Václav Budovec z Budova v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí společně s dalšími 26 pány. Po jeho smrti nebyl dům zkonfiskován, protože patřil vdově Anně Budovcové z Budova. Ta jej v roce 1628 prodala hraběnce Anně Marii z Nagerollu, rozené z Hasenburka. Po ní dům koupili Klebelsbergové, Jan Oldřich a po něm do roku 1689 jeho syn František Mikuláš.[3]
Dům byl ještě několikrát architektonicky upravován, od roku 1777 jej vlastnil stavitel Filip Heger, který mu pravděpodobně vtiskl barokní podobu z 18. století. Na počátku 19. století byl dostavěn pavlačový vnitroblok. Roku 1918 dům získali manželé Hlaváčkovi. Antonín Hlaváček byl majitelem výrobní firmy Helligon, vyrábějící akordeony. Manželé Hlaváčkovi roku 1927 dali na vlastní náklady zhotovit v dílně Antonína Bílka zhotovit litinovou sochu Václava Budovce s nápisovou pamětní deskou na soklu. Nápis zní:
Vlastníkem tohoto domu byl Václav Budovec z Budova, pán na Mnichově Hradišti, Klášterci a Zásadce. Narodil se 1547 a byl druhým mezi popravenými 27 českými pány, kteří krváceli na popravišti dne 21.6.1621 za svobodu své víry a za práva zemská. Ant. Bílek, 1927.
Současnost
V přízemí domu po dvě desetiletí sídlila kavárna, nyní je adaptován na apartmány.
Odkazy
Reference
- ↑ městský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj,:Základy starého místopisu pražského I. díl, Staré město Pražské. Praha 1866, s. 150.
- ↑ RUTH, František:Kronika královské Prahy a obcí sousedních, III. díl, Praha 1907, s. 1063
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Budovců z Budova na Wikimedia Commons - Historie paláce na uBudovce.cz Archivováno 22. 12. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: