Dům Elefant

Dům Elefant
/původně Goldener Elephant/
Stav v listopadu 2018
Stav v listopadu 2018
Účel stavby

původně měšťanský dům s ubytováním
dnes hotel

Základní informace
Slohsecese[1]
ArchitektiJosef Benischek[1]
Heinrich Johann Vieth[1]
Výstavba1760 (po požáru)
1875–1876 (nový dům)
1913–1914 dnešní podoba
Stavitelneznámý[1]
StavebníkFriedrich Meissner[1]
Další majitelé1771 Katharina Pittrof
1791 Anton Urban
mnoho let rodina Stieff
1875?–1900 Friedrich Meissner (1876 nový dům)
dědicové Karl a Friedrich Meissner (1914 současný dům)
1920 Ing. Ludwig Stainl
1924 Regina Deutsch
1930–1939 Pensioninstitut banky Union Praha
Současný majitelGORIN & GORIN, s. r. o.[2][3]
Poloha
AdresaKarlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceStará louka 343/30
Souřadnice
Dům Elefant, Karlovy Vary
Dům Elefant, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky46198/4-4553 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Elefant, někdy nazýván též Zlatý elefant, původního názvu Goldener Elephant, stojí v centru lázeňské části Karlových Varůměstské památkové zóně na Staré louce č. 343/30. Současný dům byl postaven ve stylu secese v letech 1913–1914.

Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 22. května 1991, rejstř. č. ÚSKP 46198/4-4553.[4]

Historie

Elefant v roce 1899

V místě dnešního domu Elefant stávaly dva domy: Goldener Elephant (Zlatý slon) a Goldener Phasan (Zlatý bažant). Oba shořely při ničivém požáru 23. května 1759. Hned v následujícím roce byl vybudován z kamene a cihel dům nový a rovněž v témže roce již poskytoval ubytování lázeňským hostům. V domě se pak vystřídala řada majitelů. V roce 1771 patřil Katharině Pittrofové, roku 1791 Antonu Urbanovi a poté po mnoho let byla vlastníkem rodina Stieffových.[1][5]

Majitel obou domů Friedrich Meissner dal pak v letech 1874–1876 na jejich místě vystavět nový, větší dům a nazval jej Goldener Elefant (Zlatý elefant). Návrh na třípatrový dům ve stylu pozdního klasicismu s prvky italské neorenesance vypracoval architekt Josef Benischek. Na průčelí byly doplněny balkony s litinovým zábradlím a nad prvním patrem v ose domu byla na konzole umístěna plastika zlatého slona. Ta je již po staletí charakteristickým znamením objektu. Od roku 1876 byla pak v přízemí provozována proslulá kavárna a cukrárna Elefant. Dům si dlouho zachovával svoji podobu. Dokonce i po povodni roku 1890, kdy voda řeky Teplé vystoupala až do prvního poschodí, jak kdysi dokládala deska umístěná na zdi budovy.[1][5]

Majitel Friedrich Meissner zemřel v lednu roku 1900. Dnešní podoba budovy je z let 1913–1914, kdy dům nechali upravit dědicové Karl a Friedrich Meissnerové. Plány pro úpravu vypracoval Heinrich Johann Vieth. Tehdy bylo také přistavěno mansardové patro. V roce 1920 upravil parter kamenným obkladem Ludwig Stainl, vstupní chodba dostala unikátní obklad ze slámových dlaždic. Majitelkou kavárny byla roce 1924 Regina Deutsch a v letech 1930–1939 byl vlastníkem Pensioninstitut banky Union Praha. V roce 1948 byla budova znárodněna, národním správcem byl určen Svatopluk Vrkoč.[1][5]

Kavárna a cukrárna Elefant patřila k nejpopulárnějším ve městě. Scházeli se zde mladí i senioři, literáti, hudebníci i herci. Mezi známými návštěvníky byli např. František Palacký, František Rieger, Karel Havlíček Borovský, Adolf Maria Pinkas, baron Karel Drahotín Villani, hrabě Friedrich Deym či kníže Kamil Rohan, který v hotelu Elefant při svých častých lázeňských pobytech bydlel. V letech 1840–1884 místo často navštěvoval Heinrich Laube, vídeňský dramatik, žurnalistaprozaik. Děj mnoha jeho povídek se odehrává právě v Elefantu.[1]

Od roku 1952 připadla hotelová část budovy pod lázeňské ředitelství a kavárna s cukrárnou národnímu podniku Restaurace a jídelny. Tehdy zde bylo možné potkat např. Vítězslava Nezvala, Jaroslaav Seiferta, Eduarda Basse, Emila Vachka a později též Adolfa Branalda, Miroslava Ivanova či Vladimíra Párala.[1]

Na jaře roku 2014 byla část kavárny přeměněna na obchod s konfekcí.[1]

V současnosti (červen 2021) je dům evidován jako objekt k bydlení ve vlastnictví společnosti GORIN & GORIN, s. r. o.[2][3]

Popis

Plastika zlatého slona na budově

Budova se nachází v historické části města v ulici Stará louka č. 343/30.

Jedná se o řadový třípatrový dům o devíti okenních osách, s obytným podkrovím (mansardou). Roku 1913 byl adaptován ve stylu secese. Přízemí je obkládané leštěnou šedou žulou. V ose domu je obdélný vchod, podobný je i na pravém kraji. Dveřnice vchodu je původní.[4]

První patro má všechna okna obdélná, jsou prostá, bez říms. Stěny jsou členěny mělce vystupujícími pilastry. V celé šíři průčelí je obdélný balkon s kovaným zábradlím s motivy oblouků. Nad prostředními třemi okny je umístěn svítící nápis ELEFANT. Mezi okny nad sebou je mělké panelování ve tvaru obdélníka. Druhé a třetí patro má před prostředními třemi okny a dvěma krajními vždy balkon, ve druhém patře o půdorysu obdélníka s obdobným kováním jako je v patře prvním. U prostředního balkonu je na zděném pultíku umístěna zlacená plastika slona. Třetí patro má oba krajní balkony půdorysu segmentového, prostřední balkon je zhotoven ze tří paralelně řazených segmentů. Mříže jsou obdélné.[4]

U mansardového patra je nad korunní římsou balkon opět v celé šíři průčelí, nad ním jsou tři vikýře. Prostřední je v šíři tří okenních os a je zakončen štítem trojlistého tvaru se segmentovým děleným okénkem. Postranní vikýře jsou řešeny obdobně, ale v  šíři pouze dvou okenních os s jedním širším oknem. Štíty jsou stejné, pouze okénka v nich jsou nedělená.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Elefant, s. 96–97. 
  2. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  3. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 343. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-06-09]. 
  4. a b c d Lázeňský dům Elefant [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  5. a b c ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Kavárna Elefant, s. 128. 

Literatura

  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Elefant, s. 96–97. 
  • ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Kavárna Elefant, s. 129. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
KV-Hotel-Elefant.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Elefant in Karlsbad - Karlovy Vary, Stará Louka 343/30
Karlovy Vary Elefant listopad 2018 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Lázeňský dům Elefant, Stará louka 343/30, Karlovy Vary.